8 C 436/2021-174 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného a po dispozicích s žalobou učinila předmětem vypořádání členský podíl ve stavebním bytovém družstvu ve [obec] se všemi členskými právy a povinnostmi, zejména právem nájmu k družstevnímu bytu [číslo] který se nachází v domě [adresa] v k. ú. [část obce]. Navrhovala, aby předmětný členský podíl byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví oproti vyplacení vypořádacího podílu ve výši 450 000 Kč, když v jeho souvislosti uplatnila disparitu podílu, neboť uplatnění principu rovnosti podílu považuje za nespravedlivé. Disparitu uplatňovala proto, že žalovaný dříve žalobkyni za přítomnosti nezletilých dětí slovně i fyzicky napadal, rodina žila pod dlouhodobým stresem pro agresivní chování žalovaného vůči třetím osobám a žalovaný žalobkyni i opakovaně fyzicky napadl, v důsledku čehož bylo nařízeno ochranné psychiatrické léčení žalovaného ústavní formou od roku 2016, které dosud vykonává. S ohledem na uvedené žalobkyně zajišťovala péči o děti výlučně sama. 2. Opatrovník žalovaného ve svém vyjádření se připojil k návrhu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů s konstatováním, že žalovaný je toho času hospitalizován v psychiatrické nemocnici [obec], kde se podrobuje nařízenému psychiatrickému léčení uloženému soudem, avšak nesouhlasil s uplatněním tzv. disparity podílu, neboť popisované chování žalovaného jsou důsledkem projevu nemoci žalovaného, to je těžké duševní poruchy s trvalými bludnými poruchami, pro které byl omezen ve svéprávnosti a následně léčen ústavní léčbou. Souhlasil s přikázáním členského podílu žalobkyni a navrhoval, aby hodnota členských práv byla stanovena za pomoci znaleckého posudku. 3. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zjistil soud, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno výše uvedeným rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum]. 4. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] zjistil soud, že v tomto řízení se opatrovník žalovaného domáhal schválení právního jednání, které za žalovaného jako opatrovance učinil, a to konkrétně dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů a vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu, která byla uzavřena dne [datum]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] soud toto právní jednání neschválil se závěrem, že to není v zájmu opatrovance, zejména s ohledem na sjednaný vypořádací podíl. 5. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], znalkyně pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhad nemovitostí, ze dne [datum] bylo zjištěno, že znalkyně v posudku stanovila obvyklou cenu členských práv k družstevnímu bytu, bytová jednotka [číslo] v bytovém domě [adresa] v k. ú. [část obce] částkou 2 000 000 Kč, přičemž přihlížela ke stavu předmětné bytové jednotky, místním podmínkám, polohy nemovitých věcí. Při stanovení ceny vycházela ze srovnatelných nemovitostí jak v osobním tak v družstevním vlastnictví, přičemž konstatovala, že dle inzerce jsou ceny družstevních bytů cca o 20 % nižší než nabízené ceny bytů v osobním vlastnictví. Nepřihlížela k tomu, že na byt je vázán revitalizační úvěr, což posléze vysvětlila tím, že právě z těchto důvodů jsou nabídkové i realizované ceny bytů v družstevním vlastnictví o 10 – 30 % nižší než ceny bytu v osobním vlastnictví. 6. Ze sdělení SBD ve [obec] ke sp. zn. [spisová značka] ze dne 2.7.2021, informace o pozemku parc. [číslo] informace o stavbě [adresa], [adresa] v k. ú. [část obce] bylo zjištěno, že účastníci jsou společnými členy Stavebního bytového družstva ve [obec] a společnými nájemci družstevního bytu [číslo] nacházejícím se v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]. Anuita u výše uvedeného družstevního bytu je splacena a byt je možno převést do vlastnictví těchto osob po úhradě části úvěru poskytnutého na revitalizaci domu, který k datu 30.6.2021 činil 86 086 Kč a zaplacení částky 6 420 Kč. Předmětný dům (společné části domu) a pozemek, na kterém dům stojí, jsou ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, přičemž vlastníkem bytové jednotky [číslo] ([číslo]) je Stavební bytové družstvo ve [obec]. 7. Soud rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu, dle kterého účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Žalovaný trpí psychickou chorobou, pro kterou mu byla nařízena ústavní léčba a tu od roku 2016 vykonává v psychiatrické nemocnici v [obec]. Pro tuto duševní chorobu byl omezen ve svéprávnosti a jeho opatrovníkem bylo stanoveno [územní celek] [část obce]. Účastníci měli před rozvodem manželství zájem vypořádat si majetkové vztahy ze zaniklého společného jmění účastníků dohodou, avšak toto právní jednání žalovaného nebylo opatrovnickým soudem schváleno. Z toho důvodu nedošlo k dohodě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, kterého se proto žalobkyně domáhá v této žalobě. 8. Podle § 736 občanského zákoníku, je-li společné jmění zrušeno, nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv k jejich vypořádání. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společné jmění přiměřeně. 9. Podle § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 10. Podle ustanovení § 742 odst. 1 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ust. § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) Podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. 11. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného zaniklo rozvodem manželství ke dni [datum]. Protože se účastníci nedohodli o vypořádávání zaniklého společného jmění manželů, navrhla žalobkyně, aby o vypořádání rozhodl soud a učinila tak ve lhůtě tří let od zániku společného jmění. Předmětem vypořádání učinila členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu ve [obec] se všemi členskými právy a povinnostmi, zejména právem nájmu k družstevnímu bytu. Oba účastníci navrhovali, aby předmětný členský podíl byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně, která po rozvodu manželství předmětný byt užívá a platí veškeré náklady spojené s jeho užíváním. Žádný z účastníků přitom netvrdil, že by žalobkyně nebyla schopna uhradit žalovanému vypořádací podíl jako náhradu za to, že bytová jednotka bude přikázána do jejího vlastnictví. Soud proto návrhu vyhověl a společné jmění manželů vypořádal tak, že předmětný členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně. Při vypořádání přitom soud přihlížel k ust. § 742 odst. 1 písm. a občanského zákoníku k tomu, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Soud neshledal důvod pro jiný postup a uplatnění tzv. disparity podílu ve prospěch žalobkyně. Důvody disparity, které žalobkyně uplatnila, tedy zmiňované agresivní chování žalovaného, neměly žádný dopad do majetkové sféry účastníků, nevedlo ke snižování jejich majetku, a proto samy o sobě neodůvodňují disparitu podílu. Navíc je třeba přihlédnout k tomu, že předmětné chování bylo projevem psychické choroby, pro kterou byl žalovaný posléze omezen ve způsobilosti k právnímu jednání a pro kterou se ústavně léčí v psychiatrické nemocnici. Při stanovení vypořádavacího podílu proto soud vycházel z hodnoty členského podílu ve stavebním bytovém družstvu, která byla znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalkyně] stanovena částkou 2 000 000 Kč a tato hodnota nebyla účastníky zpochybňována. Při použití zásady, že podíly obou manželů na vypořádavaném jmění jsou stejné, soud zavázal žalobkyni, do jejíhož výlučného vlastnictví byl členský podíl přikázán, zaplatit žalovanému částku 1 mil. Kč. S ohledem na skutečnost, že tento vypořádací podíl žalobkyně vyplatí žalovanému z poskytnutého úvěru, byla stanovena lhůta k vyplacení tohoto podílu v rozsahu tří měsíců od právní moci rozsudku. 12. V části, ve které se žalobkyně domáhala vypořádání závazků účastníků vůči Stavebnímu bytovému družstvu ve [obec] v souvislosti s úvěrem na revitalizaci bytového domu, vzala žalobkyně žalobu zpět a dle ust. 96 o. s. ř. bylo v tomto rozsahu řízení zastaveno. 13. Protože s ohledem na předmět sporu odpovídá procesní úspěch každého z účastníků jeho procesnímu neúspěchu, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 14. V souvislosti s tímto řízením vznikly státu náklady za proplacené znalečné v celkové výši 7 199,50 Kč. Protože každý z účastníků byl ve sporu úspěšný ve stejném rozsahu, přicházelo by v úvahu dle ust. § 148 o. s. ř. zavázat každého z účastníků zaplatit polovinu těchto nákladů. Žalobkyně však byla osvobozena od soudních poplatků z 50 %, proto jí soud zavázal zaplatit náklady státu v rozsahu poloviny tohoto podílu, tj. v částc