9 C 148/2022-46 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 493 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž podkladě poskytla žalovanému částku 7 000 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit spolu s úrokem a poplatkem ve výši 1 085 Kč, a to jednorázově nejpozději do [datum], čemuž žalovaný nedostál a ničeho nezaplatil, v důsledku čehož žalobkyni vznikl nátok na vrácení jistiny ve výši 7 000 Kč, úroku a poplatku 1 085 Kč, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným při podání žádosti o úvěr, kde uvedl, že jeho měsíční příjem je 27 000 Kč a jeho výdaje jsou 6 000 Kč. Žalobkyně tedy oprávněně očekávala, vzhledem ke znění § 84 odst. 2 ZSÚ, že informace poskytnuté žalovaným jsou úplné a pravdivé. Informace si žalobkyně ověřila na základě výpisů z účtu za období od prosince do února 2021, ze kterých vyplynul kreditní obrat ve výši několika desítek tisíc. Výdaje žalovaného rovněž odpovídaly, přičemž žalobkyně vzala v úvahu pouze pravidelné výdaje. Dále žalobkyně nahlédla do databáze EUCB, CEE, insolvenčního rejstříku, ze kterých vyplývá, že žalovaný neměl žádné negativní záznamy. Žalobkyně ještě dodala, že k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím klientské zóny, kde žalovaný odsouhlasil znění smlouvy zadáním SMS kódu, který mu byl odeslán na telefon uvedený v záhlaví smlouvy. Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu, ale žalovaný dosud nic nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím v podobě úroku 0,5 % denně, tj. celkem 8 085 Kč, do [datum]. Podle dohody měla žalobkyně povinnost odeslat úvěr na bankovní účet žalovaného, který ve smlouvě uvedl do 3 dnů od uzavření smlouvy. Smlouva byla oběma stranami podepsána dne [datum], a to v případě žalovaného prostřednictvím klientské zóny za užití ověřovacího SMS kódu. 5. Z Detailu pohybu na účtu žalobkyně bylo zjištěno, že částku 7 000 Kč odeslala na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. 6. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky do 7 dnů od doručení tohoto dopisu a zároveň žalovaného upozornil na možnost soudního vymáhání dluhu v případě jeho neuhrazení. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum] 7. Z listiny nazvané Vyhodnocení žádosti [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o žádost žalovaného o úvěr, ve které uvedl, že žije v domácnosti sám, nemá žádné děti a jeho náklady byly vypočteny na částku 6 777 Kč (započteno životní minimum 3 860 Kč, a životní náklady na bydlení 2 917 Kč). Čistý měsíční příjem žalovaný uvedl ve výši 27 000 Kč s tím, že měsíčně splácí úvěry částkou 6 000 Kč. 8. Výpisy z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že žalovaný dostával měsíčně příjem ze zaměstnání od 26 810 Kč a výše. Na výpisu za období [datum] [datum] se objevuje platba ve prospěch účtu [právnická osoba] (z úřední činnosti je soudu známo, že se jedná o společnost poskytující spotřebitelské úvěry) ve výši 2 163 Kč, dále transakce s popisem spl. úvěru (jedná se tedy o splátku úvěru) ve výši 9 350 Kč a dále platba 4 587,46 Kč přičemž v tomto období měl žalovaný zůstatek na účtu 1 242 Kč. Na výpisech se objevuje informace, že žalovaný má úvěr s nesplacenou jistinou 412 198,15 Kč, na kterou po komparaci čísel účtu zasílá onu platbu 9 350,37 Kč. V období od [datum] do [datum] se na výpisu rovněž objevuje platba ve prospěch [právnická osoba] a platba ve výši 4 587,46 Kč, zůstatek pak činí 188,49 Kč a splátka úvěru. V období od [datum] do [datum] je zde rovněž stejná platba ve prospěch [právnická osoba], rovněž splátka 9 350,37 Kč a konečný zůstatek pak 204 Kč. Výpis za období [datum] do [datum] taktéž zahrnuje platbu ve prospěch [právnická osoba], zůstatek byl 1 847,49 Kč. Dále z výpisů vyplývá, že žalovaný vybíral zbývající prostředky převážně z bankomatu a výpisy tak neobsahují podrobnější údaje o jeho dalších výdajích. 9. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně se písemnou dohodou ze dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému do 3 dnů bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit spolu s úrokem, celkem 8 085 Kč, a to jednorázově do [datum]. Žalobkyně svoji povinnost splnila a částku 7 000 Kč žalovanému zaslala dne [datum]. Žalovaný však svůj dluh nesplnil a žalobkyni žádnou částku nevrátil. Před uzavřením písemné dohody se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalovaného tak, že vycházela ze žádosti, ve které žalovaný uvedl příjem 27 000 Kč a výdaje ve výši 6 000 Kč, do kterých však bylo započteno životní minimum 3 860 Kč, a životní náklady na bydlení 2 917 Kč Tyto skutečnosti si ověřila z výpisů z účtů žalovaného. Na výpisech je patrné, že žalovaný dostává měsíčně tvrzenou mzdu a že splácí minimálně dva dluhy, a to částkou 2 163 Kč a 9 350 Kč. Ostatní pravidelné výdaje nejsou z výpisů dle názoru soudu patrné, když převážnou část prostředků žalovaný vybíral z bankomatu. Ani na jednom z výpisů není konečný zůstatek takový, aby postačoval, byť v součtu, na jednorázovou úhradu částky, kterou mu žalobkyně zaslala. Dále žalobkyně nahlédla do databáze EUCB, CEE, insolvenčního rejstříku, kde žalovaný neměl žádné negativní záznamy. Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu, ale žalovaný dosud nic nezaplatil. 10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 věty první o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plně