9 C 169/2022-50 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 529 Kč s příslušenstvím. [právnická osoba], právní předchůdkyně žalobkyně, s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na stejném listu smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 9 709 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 44,80 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení a administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 65 týdenních splátkách po 304 Kč, čemuž žalovaný nedostál a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 2 870 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, vznikla mu povinnost uhradit dále smluvní pokutu 0,1 % denně z hodnoty dlužné částky, ohledně níž byl v prodlení (tuto žalobkyně požaduje ve výši kapitalizované ke dni [datum] a pouze ve výši 5 000 Kč), sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje pouze ve výši 540,98 Kč (ke dni [datum]). Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 23 069,98 Kč sestávající se z jistiny 7 690,09 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8 338,91 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 540,98 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč, přičemž od tohoto data do sepisu žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 22 529 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 540,98 Kč, úroku ve výši 44,80 % ročně z částky 7 690,09 Kč ve od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 7 690,09 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, tak, že prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného, a to i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. Předchůdkyně žalobkyně nahlédla do registru BRKI, NRKI a SOLUS, ze kterých nezjistila žádné negativní informace, dále si žalovaného prověřila v interní databázi, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, kde neměl záznam, ověřila jej v databázi neplatných dokladů a jeho adresu ověřila v evidenci adres úřadů. Příjem žalovaného si ověřila a vyhodnotila na základě informací od žalovaného, které vycházely z dostupných historických informací, demografických dat, behaviorálních dat, jakož i z pracovní smlouvy, podle které byl zaměstnán od září [rok] s příjmem 24 943 Kč, který byl prověřen vázaným zástupcem předchůdkyně žalobkyně z doložených výplatních pásek za říjen a listopad [rok]. Vázaným zástupcem byl rovněž ověřen další čistý příjem domácnosti 13 000 Kč. Zároveň byl využit skóringový systém. Všechna data pak byla vyplněna do zákaznické karty, která se pořizuje před podpisem smlouvy a jejím podpisem žalovaný stvrzuje, že informace tam obsažené, jsou pravdivé. Stran výdajů byly posouzeny nejen ty sdělené žalovaným, ale i ty vycházející ze statistických dat a právních institutů (např. životní minimum), v neposlední řadě byly výdaje též zkoumány v souladu s vnitřními předpisy předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný sdělil a bylo počítáno s výdaji 6 000 Kč. K tomu všemu žalobkyně nad rámec listin navrhla výslech vázané zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, která úvěr sjednávala – [jméno] [příjmení]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nejprve nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, jelikož žalobkyně nesouhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. K jednání se nedostavila žalobkyně, jejíž neúčast omluvil její zástupce a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný u jednání pouze na dotaz zástupkyně žalobkyně uvedl, že by byl ochoten platit splátky, ale je evidován na úřadu práce. S ohledem na uvedené zástupkyně žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro uznání, a aby soud umožnil hradit předmět řízení, jakož i náklady řízení v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek. Při jednání soud provedl dokazování listinami (listiny označeny kurzivou), které předložila žalobkyně, a učinil z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Listinou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze Smluvních podmínek, jako nedílné součásti této smlouvy, se [právnická osoba] dohodla se žalovaným, že mu tímto poskytuje částku 10 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem na dohodě. Žalovaný se naproti tomu zavázal tuto částku vrátit a zaplatit [anonymizováno] poplatek 7 759 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 3 093 Kč (úroková sazba 14 % ročně), částky 4 666 Kč za zpracování, garanci celkové ceny a péče o zákazníka, garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka, a navíc se žalovaný připojil k pojištění v jednorázové výši 1 950 Kč, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit [anonymizováno] činila 19 709 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit v 65 týdenních splátkách po 304 Kč s tím, že poslední splátka činí 253 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky. Schopnost splácet byla zaznamenána do zákaznické karty ze dne [datum], ve které žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost. Do karty žalovaný uvedl, že je zaměstnán na pracovní smlouvu s příjmem 24 943 Kč a dále uvedl nespecifikovaný příjem domácnosti ve výši 13 000 Kč. Jako výdaje byly uvedeny jen celkové odhadované výdaje ve výši 6 000 Kč. Údaje o výdajích a příjmech si předchůdkyně žalobkyně měla dle karty ověřit z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek za měsíce říjen a listopad [rok] Ani jednu z listin však žalobkyně nepředložila. Žalovaného si předchůdkyně žalobkyně měla zkontrolovat i v Centrální evidenci exekucí, nicméně výpis založený do spisu (č. l. 24) je z data [datum], tudíž z něj soud ani nic nezjišťoval. Jelikož předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného, podepsala s žalovaným uváděnou dohodu a částku 10 000 Kč mu předala. Žalovaný pak postupně na svůj dluh uhradil celkem 2 870 Kč, nicméně splátky nehradil řádně a včas. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, [právnická osoba] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení žalovanému oznámila původní věřitelka, a to dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Spolu s oznámením byla žalovanému zaslaná i výzva vyhotovená žalobkyní dne [datum], ve které ho žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu, jehož výše ke dni [datum] činí 23 069,98 Kč, a poskytla mu k tomu lhůtu do [datum] (výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum]). Tato výzva a oznámení byly žalovanému odeslány dne [datum] (potvrzení o podání). Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], který dala do poštovní přepravy dne [datum], s tím, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude se žalobkyně pohledávky domáhat soudní cestou (předžalobní upomínka ze dne [datum] a potvrzení o podání). 5. Soud neprovedl výslech navržené svědkyně, vázané zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, jelikož žalobkyně nespecifikovala, jaká konkrétní tvrzení má výpověď svědkyně prokázat. Dle žalobkyně vázaná zástupkyně ověřovala údaje o příjmu žalovaného a výdajích žalovaného na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě, konkrétně pracovní smlouva a výplatní, avšak absentují tvrzení, o jaké konkrétní příjmy a jaké výdaje se jedná a co konkrétně by tedy měla výpověď vázané zástupkyně prokázat nad rámec toho, co je již uvedeno v kartě. Dle zákaznické karty navíc měla předchůdkyně žalobkyně pouze údaj o odhadovaných výdajích žalovaného, nikoliv o jeho konkrétních výdajích. Žalobkyně má povinnost tvrzení, které se nemůže zprostit navržením svědkyně, jejíž výpověď by snad měla nahrazovat tvrzení ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na