9 C 186/2022-52 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 150 163 Kč s příslušenstvím. [právnická osoba], právní předchůdkyně žalobkyně, s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsaženy na stejném listu smlouvy, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 28 074 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 8,3 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení a administrativní činnost, a to v 24 měsíčních splátkách po 5 337 Kč, čemuž žalovaný nedostál a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 31 011 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, vznikla žalovanému povinnost uhradit i smluvní pokutu 0,1 % denně z hodnoty celkové dlužné částky, ohledně níž byl v prodlení (tuto žalobkyně požaduje ve výši kapitalizované ke dni [datum] a pouze ve výši 50 000 Kč), sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje pouze ve výši 3 276,24 Kč (ke dni [datum]). Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 153 439,24 Kč sestávající se ze 77 529,02 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 19 533,98 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3276,24 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč, přičemž od tohoto data do sepisu žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 150 163 Kč, úroku ve výši 8,3 % ročně z částky 77 529,02 Kč ve od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z 77 529,02 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, tak, že ověřila výši závazků a platební morálku žalovaného, a to i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. Předchůdkyně žalobkyně nahlédla do registru BRKI, NRKI a SOLUS, ze kterých nezjistila žádné negativní informace, dále si žalovaného prověřila v interní databázi, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, kde neměl záznam, ověřila jej v databázi neplatných dokladů a jeho adresu ověřila v evidenci adres úřadů. Příjem si ověřila a vyhodnotila na základě informací od žalovaného, které vycházely z dostupných historických informací, demografických dat, behaviorálních dat, jakož i výpisem ze živnostenského rejstříku. Žalovaný uvedl příjem 42 890 Kč, který byl ověřen vázaným zástupcem předchůdkyně žalobkyně z doložených výpisů z bankovního účtu. Zároveň byl využit skóringový systém. Všechna data pak byla vyplněna do zákaznické karty, která se pořizuje před podpisem smlouvy a jejím podpisem žalovaný stvrzuje, že informace tam obsažené jsou pravdivé. Stran výdajů byly posouzeny nejen ty sdělené žalovaným, ale i ty vycházející ze statistických dat a právních institutů (např. životní minimum), v neposlední řadě byly výdaje též zkoumány v souladu s vnitřními předpisy předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný sdělil a bylo počítáno s výdaji 11 500 Kč. K tomu všemu žalobkyně nad rámec listin navrhla výslech vázané zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, která úvěr sjednávala – [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při uzavírání smlouvy s odbornou péčí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, jelikož žalobkyně nesouhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. K jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil žalovaný, který byl řádně předvolán, a žalobkyně, jejíž neúčast omluvil její zástupce a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Při jednání soud provedl dokazování listinami (listiny označeny kurzivou), které předložila žalobkyně, a učinil z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce – [anonymizováno] na účet [číslo] ze dne [datum] a ze Smluvních podmínek, jako nedílné součásti této smlouvy, se [právnická osoba] dohodla se žalovaným, že mu tímto poskytuje částku 100 000 Kč, kterou mu převede na jeho bankovní účet. Žalovaný se naproti tomu zavázal tuto částku [anonymizováno] vrátit a za tyto finanční prostředky zaplatit poplatek 28 074 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 8 874 Kč (úroková sazba 14 % ročně), částky 14 300 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částky 4 900 Kč za vedení zákaznického účtu, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit [anonymizováno] činila 128 074 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal platit v 24 měsíčních splátkách po 5 337 Kč s tím, že poslední splátka činí 5 323 Kč. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky. Schopnost splácet byla zaznamenána do zákaznické karty ze dne [datum], ve které žalovaný uvedl, že je svobodný, má učňovské vzdělání, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost. Do karty žalovaný uvedl příjmy jako OSVČ, což si předchůdkyně žalobkyně ověřila výpisem z živnostenského rejstříku, ve výši 42 890 Kč. Jako výdaje byly uvedeny jen celkové odhadované výdaje ve výši 11 500 Kč. Údaje o výdajích a příjmech si předchůdkyně žalobkyně ověřila z výpisů z účtu za období srpna až října [rok] (č. l. 31, obsahují pouze udávaný příjem, nejde o výpisy celého období). Žalovaného si předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala v Centrální evidenci exekucí, kde v té době neměl žádný záznam (č. l. 27 výpis z CEE). Jelikož předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného, podepsala s žalovaným uváděnou dohodu a částku 100 000 Kč mu zaslala na uvedený účet dne [datum] (č. l. 28 – obraty). Žalovaný pak postupně na svůj dluh uhradil celkem 31 011 Kč, nicméně splátky nehradil řádně a včas. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, [právnická osoba] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení žalovanému oznámila původní věřitelka, a to dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Spolu s oznámením byla žalovanému zaslaná i výzva vyhotovená žalobkyní dne [datum], ve které ho žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu, jehož výše ke dni [datum] činí 153 439,24 Kč, a poskytla mu k tomu lhůtu do [datum] (výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum]). Tato výzva a oznámení byly žalovanému odeslány dne [datum] (potvrzení o podání). Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], který dala do poštovní přepravy dne [datum], s tím, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude se žalobkyně pohledávky domáhat soudní cestou (předžalobní upomínka ze dne [datum] a potvrzení o podání). 5. Soud neprovedl výslech navržené svědkyně, vázané zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, jelikož žalobkyně nespecifikovala, jaká konkrétní tvrzení má výpověď svědkyně prokázat. Dle žalobkyně vázaná zástupkyně ověřovala údaje o příjmu žalovaného a výdajů žalovaného na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě, konkrétně výpisy z bankovního účtu, avšak absentují tvrzení, o jaké konkrétní příjmy a jaké výdaje se jedná a co konkrétně by tedy měla výpověď vázané zástupkyně prokázat nad rámec toho, co je uvedeno v kartě. Dle zákaznické karty navíc měla předchůdkyně žalobkyně pouze údaj o odhadovaných výdajích žalovaného, nikoliv o jeho konkrétních výdajích. Žalobkyně má povinnost tvrzení, které se nemůže zprostit navržením svědkyně, jejíž výpověď by snad měla nahrazovat tvrzení ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele