9 C 208/2023-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 913,78 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru, na podkladě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, řádně a včas splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách, přičemž ve smlouvě byly dále ujednány volitelné poplatky, a to 199 Kč za expres výplatu, 99 Kč za bezpečnou splátku, 49 Kč za SMS servis a dále byl v rámci druhé až osmé splátky sjednán úrok ve výši 735 Kč, žalovaný však své povinnosti nedostál a za trvání smlouvy uhradil 77,22, navíc si dvakrát prodloužil splatnost splátky, a to za poplatek 1 485 Kč. Z tohoto důvodu byl žalovaný prostřednictvím e-mailu a SMS vyzván, aby dluh uhradil a byly mu v souladu se smlouvou vyúčtovány smluvní pokuty, a to ve výši 3x 500 Kč. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním, ve které byl upozorněn na možnost zesplatnění, ale žádnou částku neuhradil a proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalobkyně, proto požaduje zaplacení částky 23 913,78 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 14 933,89 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 2 958,89 Kč, úroků v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z 23 913,78 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, tento proces posuzuje příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává klientské informace, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Pro předcházení předlužení klienta zjišťuje žalobkyně bonitu klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (MLS), v rámci kontroly je ověřována schopnost klienta splácet další závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Vystává-li navzdory tomuto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu apod. Pochybnosti ohledně bonity žalobkyně minimalizuje kontrolou v externích registrech, žalovaný byl lustrován v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, ze kterých nebyly zjištěny negativní poznatky. Na základě těchto zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopným úvěr splácet. Žalobkyně vyšla z příjmu klienta ze žádosti 18 000 Kč, z životního minima členů domácnosti 4 250 Kč, splátek ve výši 1 272 Kč a splátek ze sjednávané smlouvy 1 508 Kč, tudíž MLS klienta vypočetla na 10 970 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako Úvěrová smlouva ze dne ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný tímto požádal žalobkyni o čerpání úvěru ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. Jednalo se bezúčelový úvěr s tím, že výše poplatek za poskytnutí úvěru činil 495 Kč. Úvěr a poplatek měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách s tím, že celkově žalovaný zaplatí žalobkyni částku 20 640 Kč. Ve smlouvě byly sjednány další volitelné služby. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář, podle něhož byla první splátka splatná dne [datum] a poslední pak dne [datum]. 6. Z opisu výpis proplacení smlouvy vyplynulo, že částka 15 000 Kč byla na účet č. [bankovní účet] odeslána dne [datum]. 7. Z listiny nazvané Výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil 77,22. 8. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle připojeného podacího archu byla výzva žalovanému odeslána dne [datum]. 9. Z potvrzení o posouzení bonity bylo zjištěno, že žalovaný uvedl příjem 18 000 Kč a příjem partnera 18 000 Kč s tím, že neměl žádné děti. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaný nesplácí jiným společnostem. 10. Z předžalobní výzvy k plnění datované dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky, kterou žalovaný dluží z úvěrové smlouvy. Žalovaný byl ve výzvě zároveň upozorněn, že pokud pohledávku nezaplatí, bude zahájeno soudní řízení. 11. Z listiny nazvané„ Úvěrová zpráva“ bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavírání dohody se žalobkyní aktivní 1 splátkový kontraktů se splátkou 1 272 Kč. 12. Z dalších důkazů, které žalobkyně předložila soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr, nezjistil žádné skutečnosti, které by měly vliv na zjištění skutkového stavu a jeho právní posouzení. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 13. Písemnou dohodou označenou jako Úvěrová smlouva ze dne [datum] se žalobkyně a žalovaný prostřednictvím webových stránek žalobkyně dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému, který podpisem dohody o to zažádal, úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách s tím, že žalovaný žalobkyni celkem zaplatí částku 20 640 Kč. Žalobkyně následně částku 15 000 Kč zaslala na účet žalovaného dne [datum]. Před uzavřením dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prohlášením samotného žalovaného, které následně zadala do systému zjišťujícího kreditní skóre, resp. MLS. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre si žalobkyně ničím neověřila a vyšla z tvrzení žalovaného, zjištěného splátkového zatížení a životního minima. Žalovaného ještě lustrovala v SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný na svůj závazek uhradil 77,22. Žalobkyně před podáním vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], ve kterém mu poskytla lhůtu k zaplacení v délce 14 dnů od sepsání tohoto dopisu. Upomínka byla k poštovní přepravě předána dne [datum]. I před podáním žaloby byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu, a to dopisem ze dne [datum]. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.. 17. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době