9 C 289/2022-36 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 250 388,34 Kč z titulu smlouvy, kterou se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně. [právnická osoba] (dále také„ ČS“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, na základě které ČS poskytla žalované částku 300 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit za to úrok 8,70 % ročně a dále poplatky dle ceníku, a to v měsíčních splátkách. Žalovaná neplnila svůj závazek a dostala se s úhradou splátek do prodlení a ČS tudíž vzniklo právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle ceníku, což banka udělala a prohlásila úvěr dne [datum] za okamžitě splatný. Žalovaná ničeho nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ČS postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 245 549,44 Kč na zůstatku úvěru, 3 938,90 Kč na smluvním úroku, úroků z prodlení ve výši 4 136,40 Kč, (kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky), poplatky ve výši 900 Kč a dále úroky z úvěru ve výši 8,70 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 3 938,90 Kč od [datum] do zaplacení, úroky z úvěru ve výši 8,70 % ročně z dlužné jistiny úvěru 245 549,44 Kč od [datum] do zaplacení, zákonné úroky z prodlení v zákonné výši 8,70 % ročně z částky ve výši 250 388,34 Kč (jistina + poplatky) od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak žalovaná ničeho dalšího nezaplatila. 2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet z informací získaných od žalované v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Příjem, který žalovaná uvedla v žádosti, dospěla předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalované splácet je dostatečná. K tomu žalobkyně odkázala na vyjádření své předchůdkyně a výpis z běžného účtu žalované. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku 156 869,59 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že v dohodě ČS jako banka prohlásila, že poskytuje žalované jako úvěrovanému úvěr v celkové výši 300 000 Kč s tím, že jej žalovaná splatí nejpozději do [datum] v měsíčních splátkách po 4 056 Kč, poslední splátka byla ujednána ve výši 3 939 Kč. Úroková sazba byla ujednána na 8,70 % ročně. 6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil že se jedná o rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu s tím, že ČS celá částka úvěru se stala splatnou ode dne [datum] ve výši 246 528 Kč, která je úročena řádným úrokem a úrokem z prodlení. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postupníkovi - žalobkyni. 8. Postoupení pohledávky ČS oznámila žalované dopisem ze dne [datum], který žalobkyně následně předala k poštovní přepravě dne [datum]. Tato výzva neobsahovala výzvu k úhradě dluhu. 9. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do [datum]. Žalobkyně rovněž žalované sdělila, že pokud dluh nezaplatí má tento dopis brát jako předžalobní výzvu. Dle připojené kopie poštovního podacího archu byla tato výzva předána k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Z listiny nazvané Podklady pre súdné konanie soud zjistil, že žalovaná načerpala částku 300 000 Kč ve dvou částech, a to dne [datum], a uhradila celkem 156 869,59 Kč. 11. Z listiny nazvané Posouzení úvěruschopnosti klienta (č. l. 21) soud zjistil, že ČS popsala, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované a dále je zde uvedeno, že v databázi CCB nebyl k žalované vyhledán žádný kontrakt. Žalobkyně měla v žádosti uvést příjem 11 326 Kč, který pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účtu žalované. Banka dále ověřila, že žalovaná není v insolvenci, rovněž ověřila u informací CBCB předchozí splátkovou morálku žalované a že v interní evidenci nemá žádné relevantní negativní informace. V žádosti žalovaná uvedla výdaje 0 Kč, pročež banka stanovila životní výdaje žalované na částku 5 680 Kč, a to dle svého interního ekonomického modelu, který pracuje se statistickými daty a aktuálním údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Zároveň banka přihlédla k maximální hranci poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, v tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 35,81 %. Banka dále zjistila, že žalovaná měla v době žádosti poskytnutý úvěr pro fyzické osoby se splátkou 4 665 Kč, který však byl v rámci žádosti zkonsolidován, tudíž nové splátkové zatížení činilo 4 056 Kč. 12. Z výpisu z účtu žalované (č. l. 12-20) bylo zjištěno, že skutečně na účet žalované přicházela v měsících dubnu až listopad [rok] mzda v průměrné výši 11 958 Kč, nicméně z výpisů je patrné, že na účtu se na konci měsíce nacházela částka v maximální výši 135 Kč, s výjimkou měsíce říjen [rok], kdy však vyšší zůstatek pochází z toho, že žalované na účet přišel další úvěr od předchůdkyně žalobkyně („ peníze na klik“), a to ve výši 5 000 Kč dne [datum] a ve výši 3 064 Kč dne [datum]. Dále v tomto měsíci na účet přišla částka 100 000 Kč z účtu s názvem„ [celé jméno žalované]“, která byla záhy vybrána, stejně se tak dělo s částkou 131 000 Kč. Ve výpisu za měsíc listopad [rok] je pak v záznam o neprovedené platbě (poplatku) 3 000 Kč z důvodu nedostatku disponibilního zůstatku, v přehledu pohledávek je pak zjevně záznam o čerpaném kontokorentu se stavem mínus 46,11 Kč. Z účtu každý měsíc odcházela částka 7 500 Kč. Z výpisů dále není nic patrno o pravidelných výdajích žalované. 13. Z dalších předložených listin soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr již nic nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 14. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru ze dne [datum] [právnická osoba] poskytla žalované částku 300 000 Kč při úrokové sazbě 8,70 % ročně s tím, že žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem uvedené společnosti vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 056 Kč ČS tyto finanční prostředky žalovaná načerpala dne [datum]. Před sjednáním dohody [právnická osoba] zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky, tak že nahlédla do databáze CCB, kde nebyl k žalované vyhledán žádný kontrakt. Dále žalobkyně v žádosti o úvěr uvedla příjem 11 326 Kč, který pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účtu žalované. Tento pak jasně vyplývá z předložených výpisů z účtu žalované, což žalobkyně řádně doložila. ČS dále ověřila, že žalovaná není v insolvenci, rovněž ověřila z informací CBCB předchozí splátkovou morálku žalované a že v interní evidenci nemá žádné relevantní negativní informace. Jelikož žalovaná v žádosti uvedla výdaje 0 Kč, ČS stanovila životní výdaje žalované na částku 5 680 Kč, a to dle svého interního ekonomického modelu, který pracuje se statistickými daty a aktuálním údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Zároveň ČS přihlédla k maximální hranci poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, v tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 35,81 % ČS dále zjistila, že žalovaná měla v době žádosti poskytnutý úvěr pro fyzické osoby se splátkou 4 665 Kč, který však byl v rámci žádosti zkonsolidován, tudíž nové splátkové zatížení činilo 4 056 Kč Skutečné výdaje žalované nebyly nijak zjišťovány. Výpis z účtu žalované, který měla ČS pro zkoumání schopnosti splácet k dispozici pak vyplývá, že žalovaná v měsíci říjnu čerpala dvě půjčky (úvěry) ve výši 5 000 Kč a 3 064 Kč. Na výpisech z účtu byl maximální zůstatek 135 Kč, s výjimkou měsíce říjen [rok], kdy však vyšší zůstatek pochází z toho, že žalované na účet přišly shora uvedené částky. Jediný náznak pravidelných výdajů pak dokládá částka 7 500 Kč, která z účtu odcházela každý měsíc. Žalovaná následně porušovala povinnosti, neplnila splátky řádně a včas, proto žalobkyně celou dlužnou částku zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 156 869,59 Kč. Společnost ČS následně dohodou ze dne [datum] prodala pohledávku za žalovanou společnosti žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně dopise