9 C 39/2023-42 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 272 760,84 Kč s odůvodněním, že tuto částku jí dluží na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] (dále také„ [anonymizováno]“). Dne [datum] [rok] požádal žalovaný [příjmení] o uzavření smlouvy o úvěru [číslo], který banka téhož dne přijala. na základě takto uzavřené smlouvy UniCredit poskytla žalovanému částku 301 500 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit a zaplatit za to úrok 6,4 % ročně a související poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však neplatil splátky v dohodnutém termínu a [anonymizováno] proto přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s produktovými obchodními podmínkami, a to k datu [datum], kdy byl dluh vyčíslen na 2897 785,29 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil ještě celkem částku 15 198,37 Kč, pročež žalobkyně po něm nyní požaduje jistinu ve výši 272 760,84 Kč, úrok z úvěru ve výši 8 544,52 Kč (naběhlý od do data zesplatnění), zákonný úrok z prodlení ve výši 1 281,56 Kč naběhlý do data zesplatnění, úrok z úvěru z postupně se ponižující dlužné jistiny ve výši 6,4 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z postupně se ponižující dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek se [právnická osoba] ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. [anonymizováno] posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě dostatečných informací získaných v databázi SOLUS, v insolvenčním resjtříku a z informací získaných od žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán se mzdou 36 700 Kč měsíčně, je svobodný, bydlí v nájmu, kde hradí 8 000 Kč, má střední vzdělání s maturitou a výdaje stanovil na 8 000 Kč. [anonymizováno] dále zjistila, že žalovaný měl kreditní kartu s limitem 15 000 Kč, neměl vyživovací povinnost. Společnost pak odečetla uvedené výdaje od zjištěné mzdy, čímž dospěla k tomu, že žalovanému zbývá 30 814 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě zbytku dluhu, což však neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně a zjistil z nich následující: 4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] prodala žalobkyni pohledávku za žalovaným. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že [anonymizováno] sdělila žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] byla postoupena žalobkyni s tím, že další plnění má poukazovat již žalobkyni. 5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ Presto půjčka“ č. [rok], soud zjistil, že žalovaný navrhl [anonymizováno], aby se mu zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 301 500 Kč z níž 1 500 Kč slouží na úhradu poplatku za poskytnutí, oproti jeho závazku tuto částku vrátit spolu s úrokem 6,4 % ročně v měsíčních splátkách po 5 886 Kč. Skutečnost, že [anonymizováno] tento návrh akceptovala, je doložen dopisem ze dne [datum]. 6. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] oznámila žalovanému, že z důvodu jeho neplacení prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. 7. Z Doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaný o sobě uvedl, že v domácnosti žije s další osobou, bydlí v nájmu a má úplné střední vzdělání. O svém měsíčním příjmu žalovaný prohlásil, že činí 36 700 Kč a jeho výdaje činí celkem 16 000 Kč (8 000 Kč bydlení a 87 000 Kč ostatní výdaje). Výpisem z insolvenčního rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný nebyl v době uzavírání smlouvy v insolvenci. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], jakož i z připojeného výpisu z aplikace pošta online soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbytku dluhu ze shora citované smlouvy o úvěru, a to ve lhůtě do [datum]. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne [datum]. 9. Výpisem z úvěru za měsíc [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že na účet žalovaného částka 300 000 Kč došla dne [datum], stejného dne přišla a odešla částka 1 500 Kč s popisem poplatek za úvěrovou dokumentaci. Souhrnným výpisem k úvěru soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 23 738,98 Kč. 10. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 11. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o úvěru„ Presto půjčka“ č. [rok] se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému částku 301 500 Kč oproti závazku žalovanému tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem 6,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 5886 Kč. Před tím, než [anonymizováno] akceptovala žádost žalovaného, zkoumala jeho schopnost splácet tak, že si vyžádala informace od žalovaného a nahlédla do insolvenčního rejstřík. Žalovaný jí sdělil, že je zaměstnán se mzdou 36 700 Kč měsíčně, je svobodný, bydlí v nájmu, kde hradí 8 000 Kč, má střední vzdělání s maturitou a výdaje stanovil na 8 000 Kč. [anonymizováno] dále zjistila, že žalovaný měl kreditní kartu s limitem 15 000 Kč, neměl vyživovací povinnost. Společnost pak odečetla uvedené výdaje od zjištěné mzdy, čímž dospěla k tomu, že žalovanému zbývá 30 814 Kč, což podle zjištění soudu nekoresponduje s tím, že žalovaný uvedl výdaje v celkové výši 16 000 Kč. [anonymizováno] nicméně dospěla k tomu, že žalovaný je schopen splácet a nabídku žalovaného akceptovala. [anonymizováno] svůj závazek splnila a žalovanému tuto částku zaslala na jeho účet dne [datum], žalovaný však svým povinnostem nedostál, pročež žalobkyně dluh žalovaného zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný do zesplatnění dluhu uhradil částku 23 738,08 Kč a následně ještě částku 15 198,37 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] prodala žalobkyni pohledávku za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný další částku neuhradil, vyzvala ho zástupkyně žalobkyně k úhradě zbytku dluhu, a to ve lhůtě do [datum]. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne [datum]. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě, které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 301 500 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Soud považoval za zapůjčenou částku 300 000 Kč, neboť částka 1 500 Kč sloužila jako poplatek a byla ihned vrácena zpět. Soud neměl důvod pochybovat o