9 C 4/2023-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 145 359 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na podkladě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 49 % ročně. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a celková částka splatná žalovaným měla činit 124 560 Kč (jistina 40 000 Kč, úroky 84 560 Kč). Uvedená částka měla být uhrazena v 72 měsíčních splátkách po 1 730 Kč. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], v níž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a dále sankce za zaslání této upomínky ve výši 300 Kč, žalovaný však tento splatný závazek neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], v níž ho vyzvala k úhradě dlužné splátky včetně sankce za první písemnou upomínku 300 Kč a sankce za druhou písemnou upomínku 500 Kč a současně žalovaného poučila, že neuhradí-li splatné závazky, dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. Žalovaný ani poté nereagoval, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 145 447,73 Kč, což bylo žalovanému oznámeno v dopise ze dne [datum], přičemž uvedená částka sestává z dosud neuhrazené jistiny ve výši 40 000 Kč, dlužných úroků ve výši 84 560 Kč, nákladů za upomínkování 800 Kč, jakož i smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 20 000 Kč, smluvních úroků za prodlení ve výši 87,73 Kč. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně tak, že postupovala v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními, kdy při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného Dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) vyžádala od spotřebitele následující dokumenty: oboustrannou kopii občanského průkazu a výpis z bankovního účtu spotřebitele. Dále posoudila schopnost spotřebitele splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu ze SOLUS, ke neměl žalovaný negativní záznam. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 21 361 Kč a nákladů na bydlení 3 000 Kč. K tomu jí žalovaný předložil tři výpisy z účtu. Běžné výdaje pak vychází ze statistiky ČNB. Dále žalobkyně využila tzv. skóringový systém, který vyhodnocuje údaje spotřebitele. Žalobkyně má za to, že ke dni poskytnutí úvěru neexistovala důvodná pochybnost, že žalovaný nebude úvěr splácet. Dále žalobkyně soudu předložila dokumentaci k předchozí úvěrové smlouvě žalovaného [číslo]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému upomínku, avšak ani poté žalovaný nic nezaplatil 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s takovým rozhodnutím ve věci souhlasí. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listin, které předložila žalobkyně a zjistil z nich následující skutečnosti. 4. Z listiny s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, a to tak, že částka 11 136 Kč bude vyplacena na účet žalovaného (č. [bankovní účet]), částka 20 864 Kč bude vyplacena na závazek žalovaného u žalobkyně ze smlouvy [číslo] částka 8 000 Kč bude započítána na náklady žalobkyně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Úrokovou sazbu si strany ujednaly na 49 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 splátkách po 1 730 Kč. Žalovaný pak tuto smlouvu podepsal prostřednictvím sms kódu a rovněž žalobkyni zaslal z označeného účtu verifikační platbu. Z přílohy [číslo] vyplývá, že žalovaný ubedl, že je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, stejně tak, že je zaměstnán. Dále je zde uvedeno, že příjem žalovaného činí 21 361 Kč a jeho výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, avšak z ničeho nevyplývá, zda tuto částku uvedl žalovaný, nebo byla nějak ověřena. 5. Z detailu pohybu na účet žalobkyně bylo prokázáno, že dne [datum] odeslala na účet žalovaného, který uvedla ve smlouvě, částku 11 136 Kč. Stejného dne byla částka 20 864 Kč zaslána na účet [číslo] [rok] pod [variabilní symbol], jako doplatek úvěru, čemuž odpovídá i dopis ze dne [datum], kterým žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho úvěr [číslo] byla splacena dne [datum]. 6. Z výpisu z insolvenčního rejstříku k žalovanému ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá žádný záznam. Z lustrace v [příjmení] rovněž vyplývá, že žalovaný zde nemá záznam. Výpisem z registru SOLUS bylo zjištěno, že zde má žalovaný záznam, avšak již není uvedeno, jaký záznam. 7. Výpisem z interního systému žalobkyně se podává, že žalovaný u ní měl registrován úvěr [číslo] s jistinou 20 000 Kč 8. Z rozhodnutí o zastavení daňové exekuce ze dne [datum] soud zjistil, že [stát. instituce] [část obce] zastavil nařízenou exekuci srážkami ze mzdy, protože na vymáhané nedoplatku dlužník – žalovaný, uhradil 1 000 Kč a zbývá mu uhradit 1 968 Kč. 9. Z výpisů z účtu [celé jméno žalovaného] (č. [bankovní účet]) vyplývá, že v období od [datum] do [datum] byl stav účtu takový, že počáteční zůstatek činil mínus 15,50 Kč a konečný zůstatek 200,44 Kč. Celkové příjmy byly 25 305 Kč a výdaje 25 089,06 Kč. Nic dalšího nelze z otisku výpisu z účtu vyčíst. 10. Z e-mailu soud zjistil, že žalobkyně na základě telefonické domluvy zaslala na e-mail žalovaného dokumentaci ke smlouvě [číslo] aby si jej prostudoval, případně navrhla změny. Z připojeného přehledu vyplývá, že výše úvěru měla být 40 000 Kč, náklady spojené s vyřízením úvěru činí 8 000 Kč, částka 20 864 Kč bude vyplacena na úhradu předchozího závazku, tudíž bude na účet vyplaceno 11 136 Kč, úrok byl stanoven na 23 %, doba splatnosti 72 měsíců po splátkách ve výši 1730 Kč, z čehož vyplývá, že v případě řádného splácení žalovaný uhradí 82 280 Kč. 11. Z dopisu ze dne [datum]. s názvem Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že s ohledem na neplnění pravidelných měsíčních splátek nezbylo žalobkyni nic jiného, než přistoupit k zesplatnění jistiny úvěru a vyčíslit svůj nárok. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný zaplatit činila 145 447,73 Kč, přičemž dosud na svůj závazek uhradil 0 Kč. Tuto částku byl žalovaný vyzván, aby zaplatila [datum]. Dle připojené kopie poštovního podacího lístku byl dopis přijat k přepravě dne [datum]. 12. S ohledem na právní závěr, který bude rozveden níže soud z dalších předložených důkazů již pro nadbytečnost ničeho nezjišťoval. 13. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 14. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z tohoto důvodu žalobkyně zaslala žalovanému na jeho e-mail návrh smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Žalovaný tento návrh akceptoval, což stvrdil elektronickým podpisem na dohodě, jakož i zasláním verifikační platby. Žalobkyně před poskytnutím prostředků posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky jednak na základě informací sdělených žalovaným o tom, že je svobodný, zaměstnaný a má jednu vyživovací povinnost. V příloze smlouvy jest taktéž uvedeno, že žalobkyně pracovala s příjmem žalovaného 21 361 Kč a výdaji 3 000 Kč. Při stanovení nákladů bylo vycházeno z metodických pokynů ČNB k problematice„ paušálního vyčíslení životních nákladů spotřebitele“ s tím, že pokud jsou takové údaje obtížně zjistitelné, lze přistoupit k paušalizování výdajů dle Českého statistického úřadu. Dále žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, ve kterém žalovaný neměl záznam, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, z nichž rovněž nezjistila negativní skutečnosti. Dle výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného, na který žalobkyně poskytla finanční prostředky, bylo zjištěno, že v období [datum] do [datum] byl stav účtu takový, že počáteční zůstatek činil mínus 15,50 Kč a konečný zůstatek 200,44 Kč. Celkové příjmy byly 25 305 Kč a výdaje 25 089,06 Kč. Z těchto všech skutečností žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný j