9 C 44/2023-36 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 248 999,47 Kč z titulu dvou smluv, které se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. Společnost , právnická osoba, . (dále také „ČS“) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly , právnická osoba, podmínky, na základě které ČS poskytla žalovanému částku 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit za to úrok 8,70 % ročně a dále poplatky dle smlouvy, a to v měsíčních splátkách. Žalovaný neplnil svůj závazek a dostal se s úhradou splátek do prodlení a ČS tudíž vzniklo právo prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, což ČS udělala a prohlásila úvěr dne , datum, za okamžitě splatný, což žalovanému oznámila dopisem ze stejného data a vyzvala jej k uhrazení závazku. Žalovaný tak dluží částku ve výši 209 462,97 Kč, tvořenou neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 204 810,67 Kč a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 4 652,30 Kč, úroků z prodlení ve výši 6 503,50 Kč (kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky) a poplatky (cenami) ve výši 3 392,00 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,70 % ročně. z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 4 652,30 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 8,70 % ročně z dlužné jistiny úvěru 204 810,67 Kč od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 212 854,97 Kč od , datum, do zaplacení.2. Dne , datum, ČS uzavřela se žalovaným, další smlouvu o úvěru na základě které mu poskytla částku 40 000 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit a zaplatit za to úrok 14,90 % ročně a dále poplatky dle smlouvy. Žalovaný opět nehradil ujednané splátky včas a ČS opět využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni , datum, zesplatnila a vyrozuměla o tom žalovaného dopisem ze stejného data. Žalobkyně proto požadovala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 34 044,50 Kč tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 33 012,40 Kč, připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 1 032,10 Kč, úroky z prodlení ve výši 1 062,01 Kč, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, poplatky (cenami) ve výši 2 100,00 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru ve výši 14,90 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 1 032,10 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 14,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 33 012,40 Kč od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 36 144,50 Kč, od , datum, do zaplacení.3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ČS postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.4. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením obou smluv její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zhodnocení informací získaných od žalovaného, které z jeho žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména ty, že žalovaný je rozvedený, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou, dále s ohledem na výši jeho příjmu, a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se kromě žalobkyně, jejíž nepřítomnost omluvil její zástupce, nedostavil žalovaný, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo řádně a včas doručeno. Vzhledem k tomu soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. ČS jako banka se dne , datum, písemně dohodla se žalovaným, že mu poskytuje úvěr ve výši 300 000 Kč, který má žalovaný splatit nejpozději do , datum, v měsíčních splátkách p 4 056 Kč, při úrokové sazbě 8,70 % ročně. V dohodě byl ujednán účel užití úvěru, a to konsolidace předchozích závazků žalovaného u ČS, a ro dvou splátkových úvěrů a jednoho kontokorentu, a úvěru u společnosti BNP Paribas Personal Finance SA jednalo se o úvěr ke kreditní kartě. Na tyto závazky měla být z úvěru uhrazena částka 237 175 Kč, zbytek mohl žalovaný užít dle libosti (Smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaný však neplatit splátky řádně a včas a dostal se do prodlení. ČS proto rozhodla o okamžité splatnosti zbytku dluhu ke dne , datum, , což oznámila žalovanému dopisem ze dne , datum, (rozhodnutí o okamžité splatnosti z , datum, ). Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 214 507 Kč (podklady pre súdne konanie).8. Dále ČS jako banka uzavřela se žalovaným, prostředky komunikace na dálku, a to prostřednictvím bankomatu umístěného na adrese , adresa, , , adresa, (dopis ze dne , datum, ). Na základě této smlouvy ČS poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit nejpozději do , datum, s úrokem 14,90 % ročně, a to v měsíčních splátkách po 718 Kč (Smlouva o úvěru). ČS rozhodla o okamžité splatnosti zbytku dluhu ke dne , datum, , což oznámila žalovanému dopisem ze dne , datum, (rozhodnutí o okamžité splatnosti z , datum, ). Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 26 994 Kč (podklady pre súdne konanie).9. Před uzavřením obou dohod ČS zkoumala schopnost žalovaného hradit dohodnuté splátky tak, že informace uvedené žalovaným v žádosti dále zkoumala. V žádosti ze dne , datum, žalovaný zvedl, že je rozvedený, bydlí ve vlastním, je vyučen a je zaměstnán s příjmem 24 194 Kč s tím, že měsíčně hradí 3 000 Kč na splátky u jiných bank (Žádost o poskytnutí úvěru). ČS však zjistila, že žalovaný hradí měsíčně celkem 7 461 Kč, má u ní sjednány další tři kontrakty a jeden u jiné společnosti. ČS dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, do CBCB a interní historie klientů. Pokud se týká výdajů Banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6 452 Kč (Posouzení úvěruschopnosti klienta). Žalobkyně dále předložila výpisy z osobního účtu žalovaného, ze kterého však soud zjistil, že podle zůstatků žalovanému běžně zůstávaly na účtu jednotky stovek korun, případně 0 Kč (výpis z osobního účtu). Stejným způsobem ČS zkoumala schopnost žalovaného splácet i u dohody z roku , rok, , kde naopak měl žalovaný „jen“ 3 existující kontrakty (Posouzení úvěruschopnosti klienta). Dohodou ze dne , datum, ČS prodala obě předmětné pohledávky žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek), což oznámila ČS žalovanému dopisem ze dne , datum, , přičemž tento dopis neobsahoval výzvu k plnění (oznámení o postoupení pohledávek). Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, s poučením, že pokud dluh neuhradí do , datum, , bude se žalobkyně pohledávek domáhat soudní cestou (výzva před podáním žaloby). Tato výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, (podací lístek).10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Po právní stránce soud posoudil zjiště