9 C 62/2023-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně, jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] (na základě fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]), se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 16 162,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jí tuto částku dluží na základě smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč oproti závazku žalované tuto částku vrátit spolu s úrokem 10,99 % ročně a poplatkem za zprostředkování úvěru, a to ve 23 splátkách po 989 Kč. V části 5. smlouvy si strany ujednaly i smluvní pokutu a náklady v případě opožděných plateb ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku. Žalovaná řádně nesplácela, čímž porušila svou povinnost a 2 měsíce neuhradila splátku (splátka za 5/ [rok] a 6/ [rok]) a s první splátkou byla v prodlení déle než 3 měsíce, pročež žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni [datum], což oznámila žalované dopisem ze stejného data a vyzvala ji k doplacení dlužné částky v celkové výši 16 162,43 Kč, která se skládá z dlužné jistiny 14 145,20 Kč, dlužného smluvního úroku 517,23 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč, za opoždění se splátkami za měsíce květen až červenec [rok] po 500 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou znovu k úhradě dlužné částky, ta však již nic nezaplatila a proto se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky, jakož i příslušenství v podobě úroku 10,99 % ročně z částky 14 145,20 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 162,43 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že údaje sdělené žalovanou ověřila z podkladů, které jí poskytla žalovaná, v případě výdajů porovnala uvedenou výši s normativními náklady na bydlení a částkou životního minima, a dále nahlédla do bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Žalovaná sdělila, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost a je zaměstnaná s příjmem 23 000 Kč, což si žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalované za období od [číslo] do [číslo]. Jako výdaje žalovaná uvedla částku 14 000 Kč, z toho 10 000 Kč vynakládala na bydlení, což si žalobkyně verifikovala prostřednictvím porovnání s normativními náklady na bydlení a částkou životního minima. Nahlédnutím do registru klientských informací žalobkyně zjistila, že žalovaná měla závazek z osobního úvěru u předchůdkyně žalobkyně s měsíční splátkou 1 069 Kč a další dva závazky z osobních úvěrů se splátkou 459 Kč a 2 344 Kč, jakož měla i dva závazky z kreditní karty se splátkou 1 866 Kč a 497 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], poskytující službu [anonymizováno], se zavázala poskytnout ihned po podpisu smlouvy a provedené kontrol poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč s roční úrokovou sazbou 10,99 %. Žalovaná se naproti tomu zavázala tuto částku splácet ve 23 měsíčních splátkách po 989 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím SMS kódu. 5. Z přehledu tvrzených příjmů soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná s příjmem 23 000 Kč a její výdaje činí celkem 14 000 Kč, z toho 10 000 Kč hradí na bydlení. Příjmy domácnosti pak žalovaná uvedla ve výši 24 000 Kč. 6. Z důkaz s názvem„ MW“ soud zjistil, že žalovaná dále uvedla, že je svobodná, má 1 dítě a bydlí v nájmu. Měsíční příjem si žalobkyně dle této listiny ověřila výpisem z účtu a zjistila, že skutečný příjem žalované činí 21 195 Kč. 7. Z výpisu z účtu žalované, který byl dle data v záhlaví vytvořen [datum], soud zjistil, že se jedná o výpisy za období od [datum] do [datum]. Disponibilní zůstatek na účtu činil 416 Kč. Na účet v tomto období navíc přišlo celkem 37 600 Kč od společnosti [právnická osoba], o které je soudu známo, že poskytuje spotřebitelské úvěry. 8. Z důkazu s názvem„ UW2“ soud zjistil, že žalovaná měla v době sjednávání smlouvy o úvěru sjednán již jeden úvěr u žalobkyně, kde jí zbývalo doplatit 6 015 Kč, dále měla sjednány dva osobní úvěry u jiných společností s měsíční splátkou 459 Kč a 2 344 Kč. Žalovaná měla dále aktivní kontokorent, ze kterého však ke dni uzavření smlouvy se žalobkyní nečerpala žádnou částku. Uvedené shrnuje i listina CNCB. 9. Potvrzením o vyplacení úvěru žalobkyně prokázala, že částka 20 000 Kč byla žalované převedena dne [datum] 10. Z dopisu nazvaného Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění zbytku závazku a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 16 162,43 Kč do 10 dnů. V dopise je zároveň uvedeno, že žalovaná uhradila 7 splátek. Dle připojené kopie poštovního podacího archu bylo oznámení žalované odesláno dne [datum]. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s poučením, že pokud dlužnou částku neuhradí bude žalobkyně dluh vymáhat soudní cestou. Upomínka byla dle aplikace pošty odeslána dne [datum] 12. Z ostatních předložených důkazů soud již více s ohledem na níže rozvedený právní závěr, nezjišťoval. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dne [datum] prostředky komunikace na dálku dohodly, že [právnická osoba] poskytne žalované ihned po uzavření dohody částku 20 000 Kč oproti závazku žalované tuto částku vrátit spolu s úrokem 10,99 %, a to ve 23 měsíčních splátkách po 989 Kč. Předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila dne [datum], ale žalovaná splátky nesplácela řádně a včas, pročež [právnická osoba] přistoupila k zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou k uhrazení zbytku dluhu dopisem ze dne [datum] do 10 dnů. Tento dopis byl žalované odeslán dne [datum] a bylo v něm konstatováno, že žalovaná uhradila 7 splátek. Po tomto datu žalovaná již nic nezaplatila. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, ta to však neučinila. 13. Před uzavřením dohody zkoumala předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že příjmy a výdaje žalované porovnala s nejrůznějšími daty. Příjem žalované ze zaměstnání si žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalované za období od [datum] do [datum]. Na konci uvedeného období měla žalovaná na účtu disponibilní zůstatek 416 Kč. Výpisem z účtu dále bylo prokázáno, že na něj přišlo celkem 37 600 Kč od společnosti [právnická osoba] Mezi výdaje žalovaná zahrnula částku celkem 14 000 Kč, z toho 10 000 Kč tvořily náklady na bydlení. Žalovaná byla v té době svobodná, měla 1 dítě a bydlela v nájmu. Výdaje předchůdkyně žalobkyně porovnala s výší existenčního minima a s normativními náklady na bydlení. K tomu předchůdkyně žalobkyně důsledně zkoumala závazky žalovaném a zjistila, že měla sjednán již jeden úvěr u žalobkyně, kde jí zbývalo doplatit 6 015 Kč, dále měla sjednány dva osobní úvěry u jiných společností s měsíční splátkou 459 Kč a 2 344 Kč. Žalovaná měla dále aktivní kontokorent, ze kterého však ke dni uzavření smlouvy se žalobkyní nečerpala žádnou částku. V neposlední řadě nahlédla předchůdkyně žalobkyně do bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru [příjmení]. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel