9 C 78/2023-71 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 31 339 Kč představující nesplacený úvěr s příslušenstvím a smluvní pokuty dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] který spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum]. Na podkladě citované smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč převodem na její účet oproti závazku žalované tuto částku vrátit spolu s úrokem 36 915 Kč, které uhradí v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 1 605 Kč. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a dostala se do prodlení, přičemž žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. V současné době žalovaná dluží žalobkyni částku 26 750 Kč na jistině a 1 386 Kč na úrocích a dále žalobkyně požaduje úrok 21,64 % ročně z dlužné jistiny 26 750 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 750 Kč. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně rovněž částku 300 Kč jako vynaložené náklady na 3 upomínky po 100 Kč, jakož i smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč (3krát 499 Kč za každou splátku) a rovněž jí vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazených splátek, kdy doposud se jedná o částku 31 339 Kč (z částky 28 136 Kč za dobu od [datum] do [datum]). Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, ale žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet tak, že si vyžádala výplatní pásky žalované za dva kalendářní měsíce, dále žalovanou lustrovala v rámci databáze CEE, v insolvenčním rejstříku, z čehož byl učiněn zápis. žalobkyně také vycházela z čestného prohlášení žalované o závazcích a výdajích, jakož i z nájemní smlouvy a zohlednila i normativní náklady na bydlení pro nájemní bydlení a výši existenčního a životního minima. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum]. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] která byla oběma smluvními stranami podepsána dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tímto požádala žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč. Naproti tomu se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni celkem částku 36 915 Kč v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 1 605 Kč. Pokud se týká údajů žalované, soud zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela v nájemním bytě, neměla žádnou vyživovací povinnost a na splátky dalších úvěru hradila měsíčně 2 000 Kč, na bydlení dávala 12 000 Kč a její příjem činil 26 000 Kč. 6. Z částečné kopie nájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaná hradila pronajímateli 8 800 Kč měsíčně, přičemž elektřinu a plyn si nájemce musel zajistit sám. 7. Z potvrzení o provedené transakci bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na označený účet žalované částku 20 000 Kč dne [datum]. 8. Z výpisu z CEE soud zjistil, že k žalované zde nebyl nalezen žádný záznam. 9. Z písemného záznamu o posouzení úvěruschopnosti zákazníka, který vypracovala žalobkyně, vyplývá, že žalovaná označila příjmy 26 000 Kč a uvedl výdaje na bydlení ve výši 12 000 Kč, výdaje na úvěry 2 000 Kč. Ze zápisu dále vyplývá, že žalovaná neměla vyživovací povinnost. Dále jsou v zápise rozepsána statistická data a údaje o životním minimu a nezabavitelné částce. 10. Čestným prohlášením o závazcích spotřebitele bylo prokázáno, že žalovaná má závazek vůči svým rodičům ve zbývající výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 2 000 Kč. 11. Výpisem z účtu žalované za měsíc květen 2021 soud zjistil, že počáteční zůstatek byl 944,93 Kč, a konečný zůstatek 409,90 Kč. Výpis z účtu dále prokazuje, že žalovaná přijala platby v celkovém objemu 66 906 Kč a vydala celkem 67 441,03 Kč. 12. Výplatní pásky, které byly předloženy jsou nečitelné. 13. Z listiny nazvané Bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaná na dluh uhradila celkem 4 815 Kč. 14. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ze shora citované smlouvy, a to ve lhůtě 10 dnů od odeslání této upomínky. Dle připojeného podacího lístku byla upomínka odeslána dne [datum]. 15. Z takto předložených důkazů soud již ničeho dalšího nezjišťoval, a to pro níže rozvedený právní závěr. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 16. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytla žalobkyně na žádost žalované, žalované převodem finanční prostředky, konkrétně částku 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 36 915 Kč. Před sjednáním dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky tak, že jednak vycházela z prohlášení, které žalovaná uvedla v dohodě, tedy, že je svobodnýá, bydlí v nájemním bytě, nemá vyživovací povinnost a na splátky dalších úvěru (půjčka od rodičů) hradí měsíčně 2 000 Kč, její příjem činí 26 000 Kč a že na bydlení vynakládá částku 12 000 Kč. Příjmy žalované si žalobkyně ověřila ze dvou výplatních pásek, které však soudu zaslala v nečitelné podobě. Na výpisu z účtu žalovaného za měsíc květen [rok] byl počáteční zůstatek počáteční zůstatek byl 944,93 Kč, a konečný zůstatek 409,90 Kč. Výpis z účtu dále prokazuje, že žalovaná přijala platby v celkovém objemu 66 906 Kč a vydala celkem 67 441,03 Kč. Žalovaná neměla záznam v v CEE. U nákladů na bydlení žalobkyně vycházela, kromě připojené nájemní smlouvy, i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení. Žalobkyně také zohlednila výši existenčního a životního minima na jednotlivce. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené dohody dopisem, který dala do poštovní přepravy dne [datum], a podle kterého měla žalovaná dluh splnit do 10 dnů od odeslání této výzvy. 17. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a do