11 C 187/2023-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 19 973,62 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 19 633,62 Kč a smluvní pokuty ve výši 340 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , dne 19. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný obdržel oproti podpisu v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 29 250,40 Kč spolu s příslušenstvím do 19. 7. 2023. Žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 1 Kč ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobkyně. Proces uzavření smlouvy proběhl tak, že žalovaný na internetových stránkách , název, požádal prostřednictvím vyplněného formuláře o poskytnutí úvěru, kdy v rámci dokončení tohoto procesu žalovaný provedl tzv. verifikační platbu. Tato platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poté zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do bankovních i nebankovních registrů za účelem posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Následně byla žádost schválena a žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč bezhotovostně na účet, ze kterého žalovaný odeslal verifikační platbu. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo k převedení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni 6. 2. 2023, což bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 15. 2. 2023. Žalovaný však až dosud neuhradil žalobkyni částku 19 633,62 Kč jako jistinu, 340 Kč na smluvené smluvní pokutě a 150 Kč na nákladech za upomínání (každá upomínka po 50 Kč), jak tyto nároky byly sjednány ve smlouvě, obchodních podmínkách a v sazebníku, které dle dohody stran tvořily nedílnou součást předmětné smlouvy. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 139,73 Kč za období od 20. 1. 2023 (prvního dne po splatnosti) do 6. 2. 2023 (rozhodný den určený ve smlouvě o postoupení) a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 20 000 Kč od 10. 2. 2023, tj. od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku ve výši 366,38 Kč. Zbývající část dluhu nebyla žalovaným uhrazena ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 7. 2023 byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní tvrzení a označí důkazy, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Na to žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby ze dne 18. 7. 2023, kdy vzala žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 5 884 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 544 Kč a smluvní pokutu ve výši 340 Kč s tím, že ve zbývající části na žalobě trvá. S ohledem na dispoziční úkon žalobkyně soud usnesením ze dne 25.7. 2023, č. j. 11 C 187/2023-12, které nabylo právní moci dne 30. 8. 2023, řízení v požadované výši zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., když souhlasu žalovaného s tímto částečným zpětvzetím nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo ještě dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci usnesením ze dne 25. 7. 2023 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 14. 8. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne 19. 9. 2022, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně, obchodní bilancí právního předchůdce žalobkyně, výpisem z běžného účtu ze dne 19. 9. 2022, upomínkami právního předchůdce žalobkyně ze dne 19. 11. 2022, 19. 12. 2022 a 19. 1. 2023 včetně podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2022 a ze dne 27. 2. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023 včetně podacího archu ze dne 16. 2. 2023 a předžalobní upomínkou ze dne 29. 5. 2023 včetně podacího archu ze dne 5. 6. 2023. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaný dne 19. 9. 2022 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s příslušenstvím splatit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 925,04 Kč splatných vždy k 19. dni příslušného měsíce, aniž by právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrového smlouvy. Jelikož žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, dostal se do prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku. Posléze právní předchůdce žalobkyně dne 15. 2. 2023 oznámil žalovanému, že postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni v celkové výši 26 244,75 Kč vč. příslušenství a vyzval jej k úhradě dlužné částky do 27. 2. 2023, přičemž dopis mu byl odeslán 16. 2. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 9. 6. 2023 výzvou před podáním žaloby učiněnou 29. 5. 2023, která byla žalovanému doručována 5. 6. 2023 prostřednictvím České pošty. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 139,73 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 10. 2. 2023 a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 651 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu výši 340 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 544 Kč, které následně dispozičním úkonem ze dne 18. 7. 2023 vzala zpět. Ze strany žalovaného bylo uhrazeno toliko 366,38 Kč.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po právní stránce so