11 C 213/2023-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 200 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 10 % ročně z částky 200 000 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že žalovanou částku má žalovaná dlužit na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 3. 2022, na základě které zapůjčila žalobkyně žalované částku 500 000 Kč s tím, že žalovaná mohla čerpat zápůjčku i po částech. Zápůjčka měla být žalované poskytnuta bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Zápůjčka měla být vrácena žalobkyni nejpozději do 31. 12. 2022. Žalobkyně přenechala žalované peněžitou částku ve výši 200 000 Kč. Žalovaná tuto částku obdržela dne 12. 4. 2022. Podle smlouvy byla žalovaná povinna při vrácení zápůjčky uhradit i dohodnuté úroky, a to ve výši 10 % ročně ze zapůjčené částky za dobu skutečně zapůjčení peněz, tj. od 12. 4. 2022 až do zaplacení. Žalovaná i přes odeslání předžalobní upomínky ze dne 4. 1. 2023 ničeho neuhradila.2. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 1. 2023, , číslo jednací, byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odmítnut. Na základě podaného odvolání žalobkyně rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesení ze dne 14. 3. 2023 , číslo jednací, tak že usnesení Okresního soudu se mění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se neodmítá. Dne 26. 4. 2023 byl vydán Okresním soudem ve Frýdku-Místku elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou a následně zrušen.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud ve věci usnesením ze dne 1. 8. 2023 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 21. 8. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o zápůjčce ze dne 1. 3. 2022, potvrzením o odchozí platbě ze dne 12. 4. 2022 a předžalobní upomínkou ze dne 4. 1. 2022 (správně 4. 1. 2023) vč. podacího archu ze dne 4. 1. 2023. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně uzavřela se žalovanou listinu označenou jako smlouva o zápůjčce dne 1. 3. 2022 (byť je ve smlouvě uvedeno, že: „Věřitel půjčuje dnešního dne 1. 9. 2017…“, jedná se tak o zřejmou písařkou chybu). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžité zápůjčky až do výše 500 000 Kč s tím, že zápůjčku lze čerpat i po částech. Žalobkyně přenechala žalované dne 12. 4. 2022 peněžitou částku ve výši 200 000 Kč bezhotovostním převodem na účet označený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 31. 12. 2022 a také zaplatit smluvně dohodnutý úrok ve výši 10 % ročně ze skutečně zapůjčené částky a doby, po které bude zápůjčka poskytnuta, tj. od 12. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaná svůj závazek nesplnila ani po odeslání předžalobní upomínky, která byla vyhotovena a odeslána dne 4. 1. 2023 se lhůtou splatnosti 5 dnů od obdržení výzvy.6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne 1. 3. 2022 dle ust. § 2390 a násl. o. z. Na základě takto uzavřené smlouvy přenechal zapůjčitel (žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Z titulu smlouvy o zápůjčce žalobkyně přenechala dne 12. 4. 2022 žalované bezhotovostně na účet sjednaný ve smlouvě peněžní částku ve výši 200 000 Kč se splatností do 31. 12. 2022. Současně se žalovaná zavázala zaplatit smluvně dohodnutý úrok ve výši 10 % ročně ze skutečně zapůjčené částky a doby, po které bude zápůjčka poskytnuta. Jelikož žalovaná do podání žaloby i přes výzvu ničeho neuhradila, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení nejen jistiny ve výši 200 000 Kč, ale také smluvního úroku ve výši 10 % ročně z částky 200 000 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).10. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňovaní, nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 9 100 Kč (za 4 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, sepis žaloby a a podání odvolání ze dne 2. 2. 2023). Za tyto čtyři úkony ji náleží odměna ve výši 36 400 Kč. Dále ji byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (4 x 300 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 37 600 Kč) ve výši 7 896 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 000 Kč činí 53 496 Kč. I v této části pak byla žalovaná soudem zavázána plnit žalobkyni a tedy zaplatit ji na nákladech řízení celkovou částku 53 496 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.12. Za úkon právní služby ze dne 24. 4. 2023 soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, což v tomto případě neshledal, když žalobkyně svým podáním doplnila skutková tvrzení uvedená v žalobě spolu s předložením podacího archu o odeslání předžalobní upomínky, které měly být již součástí žaloby.