11 C 275/2023-42 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou Okresnímu soudu v , adresa, dne 29. 6. 2023, následně postoupenou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, domáhal, aby soud určil, že je vlastníkem pozemku parc. , číslo, v k. ú. , adresa, , v obci , název, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro , název, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „pozemek“) s odůvodněním, že v roce 1992 odkoupil pozemek od svého tehdejšího švagra (žalovaného). Od té doby pozemek po celou dobu řádně užíval, obdělával, staral se o něj a také vařil žalovanému. Vztahy mezi účastníky byly v té době v pořádku. Na pozemku začal s výstavbou rekreační chatky, ale vzhledem k problémům se stavebním povolením byl pozemek přepsán zpět na žalovaného za účelem získání stavebního povolení. K prodeji došlo dne 27. 6. 1995 mezi žalobcem a jeho tehdejší manželkou , jméno FO, jako prodávající a žalovaným jako kupujícím. Se žalovaným se domluvili na zpětném přepisu, ke kterému nabídnul výpomoc s administrativní stránkou věci již zesnulý tchán, proto byl žalobce po celou dobu přesvědčen, že pozemek bude opětovně na něj přepsán, což se nestalo. Žalobce bydlel v chatce posledních 14 let trvale s úmyslem následného přepisu pozemku i chatky na syna, neboť žil v domnění, že ke zpětnému přepisu již došlo. Až v roce 2022 zjistil od energetické společnosti, že není vlastníkem pozemku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalobce žil v dobré víře, že pozemek je jeho, a proto by měl být jeho vlastníkem. V současné době žalobce ze zdravotních důvodů chatku neobývá. Žalobce závěrem požádal soud, aby zrušil kupní smlouvu z roku 1995 a obnovil původní smlouvu z roku 1993, kdy byl vlastníkem pozemku žalobce se svou tehdejší manželkou.2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, když tento považuje za neopodstatněný a nedůvodný. Předmětný pozemek žalovaný nabyl kupní smlouvu ze dne 17. 5. 1995 od žalobce a jeho tehdejší manželky , jméno FO, (správně , jméno FO, ), kteří tento pozemek nabyli kupní smlouvou ze dne 4. 11. 1993 za účelem výstavby a jakmile zjistili, že toto není možné, tak jej zpětně převedli na žalovaného. Od té doby je nepřetržitě vlastníkem pozemku toliko žalovaný, přičemž mezi účastníky nedošlo k žádnému ujednání o budoucím prodeji či jiný příslib, ani nebyla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, a to ani se žalobcem či třetí osobou. Žalobce nesplňuje ani podmínky pro vydržení, neboť chybí dobrá víra, když si je vědom toho, že pozemek převedl i se svou tehdejší manželkou na žalovaného. Z těchto důvodů žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Závěrem dodává, že žalobce za užívání pozemku neplatil nájemné, ale o tento pozemek se skutečně řádně staral, udržoval jej, a dokonce na něm vystavil i rekreační objekt.3. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil:- Z výpisu z katastru nemovitostí pro parcelu , číslo, v k. ú. , adresa, , že tento pozemek má výměru , hodnota, m2, trvalý trávní porost a je ve výlučném vlastnictví žalovaného.- Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 23. 6. 2023, že žalobce se dostavil na PČR, obvodní oddělení , adresa, , kde podal vysvětlení ve věci sporu o chatu a pozemek ve , jméno FO, , tj. k pozemku parc. , číslo, , který měl žalobce odkoupit od žalovaného v roce 1992. Tehdy žalobce na pozemku začal stavět chatku, nastal problém se stavebním povolením, proto došlo zpět k převodu na švagra (žalovaného) v roce 1993. Rodinné vztahy byly v pořádku. V roce 2010 se žalobce rozvedl a odstěhoval se na chatu. Elektřinu měl od žalovaného, který mu na podzim 2022 zvedl zálohy, s čímž žalobce nesouhlasil, což byl mj. také důvod, proč se odstěhoval. Od té doby se vztahy zhoršily a žalovaný se začal domáhat odstranění rekreační chaty.- Z kupní smlouvy ze dne 17. 5. 1995, že dne 17. 5. 1995 byla sepsána kupní smlouva formou notářského zápisu, kde žalobce se svou tehdejší manželkou vystupuje jako prodávající a žalovaný jako kupující. Předmětem kupní smlouvy je pozemek parc., Anonymizováno, , číslo, v k. ú. , adresa, , obec , název, .- Z částečného výpisu z KN pro LV , číslo, , že na LV , číslo, pro k. ú. , adresa, , obec , název, je zapsán mj. i pozemek parc. , číslo, , jehož výlučným vlastníkem je žalovaný a nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 17. 5. 1995 s právními účinky vkladu ke dni 19. 5. 1995. Pozemek je zatížen věcným břemenem ve prospěch společnosti , právnická osoba, . za účelem zřízení a provozování distribuční soustavy v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu , číslo, .- Z kupní smlouvy ze dne 4. 11. 1993 včetně geometrického plánu, že dne 4. 11. 1993 byla sepsána kupní smlouva formou notářského zápisu, kde žalovaný vystupuje jako prodávající a žalobce se svou tehdejší manželkou jako kupující. Předmětem převodu byl nově vyměřený pozemek parc. , číslo, v k. ú. , adresa, , obec , název, , tak jak byl zachycen v přiloženém geometrickém plánu, který vznikl oddělením od pozemku parc. , číslo, .- Z listiny označené jako výpověď svědků ze dne 8. 4. 2024, že , jméno FO, (bývalá manželka žalobce) a , jméno FO, (syn žalobce) písemně vypověděli, že dne 27. 6. 1995 došlo mezi žalobcem a svědkyní , jméno FO, k prodeji pozemku parc. , číslo, v k. ú. , adresa, , v obci , název, , žalovanému, neboť žalobci s jeho tehdejší manželkou nebyla povolena stavba rekreační chatky. Se žalovaným se domluvili na zpětném převodu. Do roku 2010 jezdili na chatu společně i s jejich synem. Svědkyně měla za to, že ke zpětnému přepisu došlo a že až nyní při zavedení elektroměru zjistila, že tomu tak není.- Z platebního výměru ze dne 4. 9. 1997, že tento vystavil Finanční úřad ve , adresa, , kde poplatníkem je uveden žalobce a jedná se o daň z převodu nemovitostí ve výši 80 Kč dle spisu , číslo jednací, a daňového přiznání , číslo jednací, . Z důkazu není seznatelné, z jaké nemovitosti byla daň vyměřována.4. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (výslech žalovaného a SMS zprávy k prokázání nesporných skutečností, tedy, že vztahy mezi účastníky byly v té době v pořádku), k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005.5. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že dne 4. 11. 1993 byla uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaný převedl vlastnické právo k pozemku parc. , číslo, v k. ú. , adresa, , v obci , název, (dále jen „pozemek“) na žalobce a jeho tehdejší manželku , jméno FO, . Následně žalobci s tehdejší manželkou nebyla povolena stavba rekreačního chatky, a proto se rozhodli pozemek převést zpět na žalovaného, což učinili kupní smlouvu ze dne 17. 5. 1995. Od té doby nedošlo k žádnému převodu a výlučným vlastníkem pozemku je žalovaný. Součástí kupních smluv nebylo ujednání o jakémkoli budoucím převodu pozemku. Žalobce s rodinnou pozemek užíval bezplatně, řádně se o něj staral a v průběhu doby na pozemku realizoval i stavbu rekreační chaty, která dodnes není zapsána v katastru nemovitostí a ve které posledních 14 let fakticky bydlel. Žalobce s tehdejší manželkou žili v domnění, že dojde ke zpětnému převodu, což se nestalo a toto zjistili „až nyní“ (zřejmě v roce 2022), kdy žalobce žádal o zavedení elektroměru.6. Podle § 560 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.7. Podle § 2135 odst. 1 o. z. z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu; tím jsou vyrovnány i užitky z peněz a plody z věci snad vytěžené.8. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.9. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.10. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.11. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou není důvodný. Mezi účastníky bylo nesporné, že v roce 1993 žalovaný převedl vlastnické právo k nově oddělenému pozemku parc