11 C 348/2023-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 120 196,81 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak toto bylo specifikováno v žalobě, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru prostřednictvím kreditní karty č. , číslo, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 30. 3. 2022. Nedílnou součástí smlouvy pak byly úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového rámce 120 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou tak, že výše měsíční splátky byla stanovena na 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná takto vyčerpala celkem částku ve výši 121 300 Kč a celkem uhradila částku 28 318 Kč. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty příslušná část úvěru (jistina), sjednané úroky a poplatky. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a zesplatnila celý úvěr ke dni 13. 4. 2023. Dopisem z téhož dne vyzvala žalovanou výzvou ke splacení celého úvěru. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží částku 120 196,81 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 118 096,81 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a ze smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Příslušenství pak představují kapitalizované úroky ve výši 21 038,54 Kč, úroky ve výši 15 % ročně z částky 118 096,81 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3 998,09 Kč za dobu od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. 28. 4. 223 do 17. 7. 2023 (sepsání žaloby) a úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 196,81 Kč od 18. 7. 20023 do zaplacení. Žalobkyně přímo v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy důsledně zjišťovala posouzením kreditního skóre žadatele o úvěr, tedy posuzovala spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumávala klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Následně v podání ze dne 18. 12. 2023 doplnila, že úvěruschopnost každého klienta posuzuje důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Nastíněný postup a jeho nutnost se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně kontrolou klienta v externích registrech (SOLUS a NRKI). Pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, posuzovala žalobkyně u žalované zdroje příjmů, čistý měsíční příjem (35 000 Kč), měsíční výdaje domácnosti na bydlení (16 000 Kč). Žalobkyně dále vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech SOLUS a NRKI, z něhož vyplynula, že žalovaná těmito registry neprochází.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci usnesením ze dne 2. 1. 2024 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 29. 1. 2024 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr ze dne 30. 3. 2022 včetně přílohy č. 1, úvěrovými podmínkami, posouzením úvěruschopnosti klienta, listinou nazvanou potvrzení o provedení ověření bonity klienta (oddělení řízení rizik), výpisem z účtu žalované za období od 27. 1. 2022 do 25. 3. 2022, snímky obrazovky telefonu, úvěrovou zprávou, výpisem čerpání, splátek a úhrad, listinou označenou jako výzva ke splacení celého úvěru ze dne 13. 4. 2023 včetně podacího archu a předžalobní upomínkou ze dne 4. 5. 2023 včetně podacího archu. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaná se dne 30. 3. 2022 dohodly na tom, že žalobkyně poskytne žalované bezúčelový revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem až do výše 45 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou tak, že výše měsíční splátky byla stanovena na 3,05 % z úvěrového rámce, tj. 1 370 Kč. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část jistiny a poplatky, sjednané smlouvou, součástí smlouvy byla i dohoda o pojištění úvěru. Roční úroková sazba byla sjednána na 27,88 %, RPSN na 31,74 %. Žalovaná čerpala celkem částku 121 300 Kč a žalobkyni přitom uhradila celkem 28 318 Kč, kterou žalobkyně rozpočetla na jistinu, na náklady na vymáhání, na smluvní pokutu, na úroky a na pojištění. Žalovaná se dostala do prodlení s placením alespoň dvou splátek, proto jej vyzvala žalobkyně dne 13. 4. 2023 k tomu, aby splatila celý úvěr ve výši 132 895,41 Kč, a to do 14 dnů ode dne sepsání této listiny. Tuto výzvu odeslala žalobkyně dne 14. 4. 2023. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalované z údajů, které tato uvedla v úvěrové smlouvě a dále v registrech o dřívějších kontraktech žalované, ze kterých žalobkyně zjistila, že žalovaná má průměrný čistý měsíční příjem 29 791 Kč, měsíční výdaje na bydlení ve výši 16 000 Kč, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v podnájmu. Z výpisu z účtu vyplynulo, že žalovaná měla z měsíc únor i březen 2022 vyšší výdaje než příjmy, které dokonce řešila získáním půjčky od společnosti Zonky.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru,