13 C 129/2024-55 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Osvojitelé se podaným návrhem domáhali osvojení zletilých osvojenkyň, a to s odůvodněním, že již od roku 2003 byli jejich poručníky, přičemž od roku 2004 osvojenkyně užívají rovněž příjmení osvojitelů. Jelikož osvojenkyně vyjádřily přání, aby si je osvojitelé osvojili, tito jim rádi vycházejí vstříc, neboť je to i jejich přání. Obě osvojenkyně se k podanému návrhu připojily.2. V průběhu řízení bylo zjištěno, že obě osvojenkyně jsou svobodné, přičemž osvojenkyně , Jméno zainteresované osoby 2/0, má nezletilého syna , Jméno zainteresované osoby 4/0, , Datum narození zainteresované osoby 4/0, . Jelikož účastníkem řízení o osvojení je podle § 448 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) rovněž dítě osvojence, začal soud jako s účastníkem řízení jednat rovněž s nezl. , jméno FO, , kterému byl za tím účelem pro toto řízení opatrovnickým soudem ustanoven kolizní opatrovník. Ten s návrhem na osvojení vyslovil za nezl. , jméno FO, souhlas.3. Soud návrh na osvojení zaslal rovněž biologické matce osvojenkyň – , jméno FO, , a to spolu s výzvou, aby se vyjádřila, zda s osvojením souhlasí. Biologická matka byla rovněž předvolána k jednání. Ačkoliv výzva k vyjádření i předvolání k jednání byly biologické matce řádně doručeny, ta se k návrhu nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Osvojenkyně , Jméno zainteresované osoby 2/0, (, Datum narození zainteresované osoby 2/0, dne , datum, , a to biologickým rodičům , jméno FO, , nar. 28. 11 1955 a , jméno FO, , nar. , datum, (rodné listy osvojenkyň, výpis z ISZR). Obě osvojenkyně jsou svobodné, přičemž osvojitelka , Jméno zainteresované osoby 2/0, je matkou nezletilého , Jméno zainteresované osoby 4/0, , Datum narození zainteresované osoby 4/0, (výpis z ISZR, výslech osvojenkyň). Z obsahu opatrovnického spisu, vedeného u zdejšího soudu pod. sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že biologický otec osvojenkyň zemřel v roce 1998, přičemž následně byla rozsudkem Okresního soudu v Opavě, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , u obou osvojenkyň nařízena ústavní výchova. Rozsudkem Okresního soudu v , město, , , č.j., ze dne , datum, , byla biologická matka osvojenkyň zbavena rodičovské odpovědnosti. Rozsudkem Okresního soudu v , město, , č. j. , č.j., ze dne , datum, byli osvojitelé ustanovení společnými poručníky osvojenkyň, přičemž současně byla zrušena ústavní výchova osvojenkyň. Rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , č. j. , č.j., ze dne , datum, byla s předchozím souhlasem opatrovnického soudu povolena změna příjmení obou osvojenkyň na „, jméno FO, “.5. Z provedených listin, jako i z výslechů účastníků dále vyplynulo, že osvojenkyně původně bydlely se svými biologickými rodiči v rodinném domě v , město, . Rodinná situace nebyla dobrá, v rodině byl přítomný alkohol a domácí násilí. Z důvodu nevyhovujícího výchovného prostředí byly obě osvojenkyně v roce 2000 z rodiny odebrány a umístěny do ústavní výchovy v dětském domově v , adresa, , kde strávily asi jeden a půl roku. Z dětského domova si je , datum, vzali do péče osvojitelé, kteří o ne pečovali až do jejich zletilosti. Osvojitelé jsou manželé a nemají vlastní děti. Obě osvojenkyně považují osvojitele za své rodiče a stejně tak osvojitelé považují osvojenkyně za své dcery. Nezl. , Jméno zainteresované osoby 4/0, pak osvojitelé vnímají jako svého vnuka. Pokud jde o biologickou matku osvojenkyň, s touto osvojitele nikdy nebyli v kontaktu a osvojenkyně jí naposledy viděli někdy v roce 2001 ještě v dětském domově. Od té doby mezi nimi žádný kontakt nebyl. Z výslechu účastníků dále vyplynulo, že jejich vzájemné vazby jsou obdobné vztahům mezi rodiči , právnická osoba, a účastníci jsou si dobře vědomi právních následků osvojení.6. Soud u jednání stručně a způsobem odpovídajícím jeho věku vyslechl také nezl. , Jméno zainteresované osoby 4/0, , aby zjistil jeho vztah k osvojitelům a případně jeho názor na osvojení jeho matky , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Rovněž , jméno FO, potvrdil, že osvojitele považuje za své prarodiče, má je rád a pravidelně se navštěvují.7. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.8. Podle § 795 o. z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.9. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.10. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.11. Podle § 852 o. z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.12. Podle § 853 odst. 1 o. z. vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Podle odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Podle odst. 3, má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně.13. Poté, co soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že návrhu na osvojení lze vyhovět. S ohledem na charakter podaného návrhu jej soud podle obsahu vyhodnotil jako návrh na osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. Zákon definuje zejména taxativní a zároveň alternativní výčet situací, kdy je toto osvojení přípustné, přičemž charakteristické je, že se jedná o situace, kdy se osvojenec nachází ve věku blízkém věku nezletilého nebo již existují sociální vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako rodičem a dítětem, případně existuje vysoká pravděpodobnost brzkého vytvoření takových vazeb. V daném případě pak s ohledem na provedené dokazování bylo postaveno na jisto, že jsou splněny podmínky osvojení stanovené v § 847 odst. 1 v písm. c) o. z., když osvojitelé o osvojenkyně pečovali dlouhodobě, a to od jejích dětského věku až do dosažení zletilosti. Osvojitelé od převzetí osvojenkyň do své péče v roce 2001, poskytovali osvojenkyním starostlivost takové kvality, která odpovídala péči rodiče o vlastní dítě, když společně bydleli, zajišťovali jejích výchovu i výživu, a zcela tak suplovali povinnosti biologické matky osvojenkyň, která se o ně nikterak nezajímala. Také v současnosti, kdy jsou obě osvojenkyně již zletilé, jsou vzájemné vztahy účastníků obdobné, jako vztahy mezi rodiči , právnická osoba, . Podle komentářové literatury se na péči o osvojovaného jako o vlastní dítě usuzuje právě zejména tehdy, pokud se nejedná o krátkodobou, nahodilou nebo přechodnou péči, naopak péče se projevuje, stejně jak bylo v řízení v tomto konkrétním případě zjištěno, tak, že se osvojitel věnuje všem nebo většině činností, které se s péčí a výchovou dítěte rodičem pojí tedy i s péčí materiální, např. sdílením místa a nákladů společné domácnosti a částečně i výživy, a také v ostatních oblastech, jako je výchova, vzdělávání, společné volnočasové aktivity, péče o zdraví dítěte apod. Z uvedeného vyplývá, že zákonné podmínky pro osvojení byly v tomto případě bezezbytku naplněny.14. Soud má současně za to, že osvojení není v rozporu s odůvodněnými zájmy biologických rodičů osvojenkyň. Otec osvojenkyň zemřel a jejich matka byla již v roce 2001 zbavena rodičovské odpovědnosti, přičemž o dcery nejevila a ani po dosažení jejich zletilosti nejeví jakýkoliv zájem. Soud tedy neshledal ani žádné skutečnosti, pro které by osvojení odporovalo dobrým mravům.15. Z uvedených důvodů soud návrhu na osvojení vyhověl (výroky I a IV) a současně rozhodl, že osvojitelé se zapíší do knihy narození u matričního úřadu jako rodiče osvojenkyň, a to namísto jejich biologických rodičů (výroky II a V), když tento postup má oporu v ustanovení § 797 o. z., dle kterého se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, zapíše do matriky jako rodič (otec) osvojenky namísto biologického otce osvojenky.16. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 852 o. z. o tom, že osvojení , Jméno zainteresované osoby 2/0, má právní následky rovněž i pro jejího nezletilého syna , Jméno zainteresované osoby 4/0, , když kolizní opatrovník nezletilého dal k osvo