13 C 46/2024-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 264 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit, spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Poslední splátka byla splatná dne 21. 3. 2006 a do tohoto dne byl žalovaný povinen zaplatit celý dluh. Žalovaný dluh řádně nehradil, když na tento zaplatil celkem pouze 1 736 Kč. Od 22. 3. 2006 proto žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení, který za období od 22. 3. 2006 do 18. 12. 2020 kapitalizovala v částce 22 078,80 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval., právnická osoba, listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 18. 3. 2005 právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce (smlouva o půjčce č. , tel. číslo, ), na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční částka 20 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli kromě jistiny půjčky zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 280 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, když právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil podle žalobních tvrzení celkem pouze 1 736 Kč. Dopisem ze dne 6. 1. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, k němuž došlo smlouvou ze dne 18. 12. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2021, odeslanou dne 12. 11. 2021, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní výzva, podací lístek), a to ve lhůtě do 26. 11. 2021.4. Po právní stránce soud věc hodnotil dle předpisů účinných ke dni uzavření smlouvy o půjčce.5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.7. Soud aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázala vrátit ve splátkách, a to nejpozději do 21. 3. 2006. Žalovaný však na svůj dluh zaplatil pouze 1 736 Kč a s úhradou zbývající části půjčky se tak dostal do prodlení. Kromě částky 18 264 Kč, je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit také zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu od 22. 3. 2006, jehož výše se řídí právními předpisy, účinnými ke dni vzniku prodlení, tedy v tomto případě nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2010. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl (výrok I). Jelikož výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 18 264 Kč za období od 22. 3. 2006 do 18. 12. 2020 činí 21 759,75 Kč, přičemž žalobkyně nárokovala z tohoto titulu částku vyšší – 22 078,80 Kč, byla žaloba co do rozdílu mezi těmito částkami (tj. 319,05 Kč) zamítnuta (výrok II).8. Nad rámec uvedeného soud dodává, že smluvní ujednání, kterým se žalovaný zavázal kromě půjčky zaplatit také „souhrnný poplatek“ ve výši 13 280 Kč, považuje soud za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a to s ohledem na nepřiměřenou výši poplatku ve srovnání s jistinou půjčky. Ovšem za situace, kdy žalobkyně se zaplacení tohoto poplatku nedomáhá, přičemž toto neplatné smluvní ujednání je obsahově oddělitelné od zbývající části smlouvy, nemá tato skutečnost vliv na smluvní povinnost žalovaného zaplatit jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti (§ 41 obč. zák.).9. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k výši a povaze dluhu, délce prodlení, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal.10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni (zamítnuta byla pouze nepatrná část uplatněné pohledávky) náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 a. t. částku 300 Kč. Za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby) tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tak činí 2 252 Kč. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.