14 C 233/2023-39 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 30.6.2023 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 61 753,38 Kč s příslušenstvím, a to na základě , Anonymizováno, smlouvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud nařídil jednání, k němuž se žalovaný nedostavil, žalobkyně se omluvila, soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků.4. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to výpisem z obchodního rejstříku, návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami, sazebníkem, výpisem z úvěrového účtu, oznámením o okamžitém zesplatnění, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, dokladem o odeslání, náhledem do registrů, žádosti o poskytnutí přesto půjčky, potvrzením o výši příjmu, doplněním žádosti o poskytnutí úvěru a tabulkou umoření.5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a. s. a žalovaným byla dne 7.2.2017 uzavřena úvěrová smlouva o presto půjčce, nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Úvěrující společnost se řádně a dostačujícím způsobem před uzavřením úvěrové smlouvy zabývala úvěruschopností žalovaného. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 95 576 Kč, úroky byly sjednány ve výši 8,9 % ročně. Žalovaný měl svůj dluh vyplývající ze smlouvy hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 789,35 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, celkem ze smlouvy o úvěru uhradil 52 737,76 Kč. Pro neplnění povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnila k datu 4.11.2022, o čemž žalovaného uvědomila oznámením o zesplatnění. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.12.2022 s účinností téhož dne byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky. Po postoupení žalovaný dále zaplatil 6 247,03 Kč, tato úhrada je nedílnou součástí celkové úhrady ve výši 52 737,76 Kč. Předžalobní výzva je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaný ničeho nezaplatil. Dluh na jistině představuje částku 61 753,38 Kč.6. Tato skutková zjištění soud učinil na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Z úvěrové smlouvy je zřejmé, že tato byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena, z úvěrové smlouvy vyplývají vzájemná práva a povinnosti obou účastníku smluvního vztahu, tedy jak peněžního ústavu, tak žalovaného, z výpisu úvěrového účtu je zřejmé, že žalovaný finanční prostředky ve výši 95 576 Kč vyčerpal, výše úroků vyplývá z úvěrové smlouvy. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný doposud zaplatil celkem 52 737,76 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a seznamu postupovaných pohledávek. Předžalobní výzva je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. S ohledem na návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, náhledu do registru, žádosti o poskytnutí presto půjčky a zejména potvrzení o výši příjmu je zřejmé, že se úvěrující společnost řádně a dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného, neboť před uzavřením úvěrové smlouvy ověřovala jeho finanční a majetkové poměry, měla k dispozici doklady o výši příjmu, z něhož je zřejmé, že žalovaný měl v období od srpna do prosince 2016 měsíční průměrnou mzdu ve výši 25 590 Kč. Je tedy zřejmé, že byl schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy, neboť splátky představovaly částku 1 789,35 Kč.7. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se, byť byl řádně předvolán, nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. Nezpochybňoval převzetí finančních prostředků, čerpání úvěru ani konečnou úhradu, stejně jako to, že zbytek dluhu neuhradil.8. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že úvěrová smlouva, na jejímž základě žalovaný čerpal finanční prostředky byla řádně uzavřena, kdy nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z úvěrového účtu je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěr, tento nehradil řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru ke 4.11.2020. Aktivní legitimaci žalobkyně soud dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek, pokud žalovaný celkem na nároky vyplývající z úvěrové smlouvy uhradil 52 737,76 Kč, zbývá k úhradě jistiny částka ve výši 61 753,38 Kč. Soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl, shledal, že rovněž úvěruschopnost byla ze strany úvěrující společnosti řádně posouzena, žalovaný byl schopen hradit závazky vyplývající z úvěrové smlouvy. S ohledem na výši jeho příjmu byl schopen hradit měsíční splátky, přesto tak nečinil, nehradil splátky řádně a včas, v souladu se zákonem i smluvními obchodními podmínkami, došlo k zesplatnění. Pokud žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu, která je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci, zcela důvodně byla k soudu žaloba podána a soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství představující smluvené úroky ve výši 8,90 % ročně, i zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř.10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 471 Kč, dále odměnu právní pomoci podle § 7 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb., s ohledem na tarifní hodnotu ve výši 61 753,38 Kč, představuje odměna za 1 úkon 3 580 Kč. Celkem za 5 úkonů, tedy převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu a účast u dvou jednání, se jedná o odměnu 5 x 3 580 Kč, dohromady 17 900 Kč a 5 režijních paušálů po 300 Kč, celkem 1 500 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 19 400 Kč a DPH ve výši 4 074 Kč. Celkem činí náklady řízení na straně žalobkyně 25 945 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobkyně dle výroku II. Pokud jde o nepřiznaný úkon za vyjádření žalobkyně k žádosti soudu ze dne 19.1.2024, soud nepřiznal žalobkyni právo na odměnu za tento úkon právní pomoci, neboť, byť se jedná o doplnění skutkových tvrzení dle žádosti soudu, jedná se o skutková tvrzení, která dle závěru soudu měla být již obsahem původní žaloby, z tohoto důvodu soud nepřiznal žalobkyni právo na odměnu, tedy 1 úkon ve výši 3 580 Kč.