14 C 41/2024-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 30.10.2023 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 80 885,63 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o revolvingovém úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou ke splacení, předžalobní výzvou, doklady o odeslání, metodikou posouzení úvěruschopnosti, kartou klienta a výpisem z obchodního rejstříku.4. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Mezi účastníky byla dne 13.12.2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému opakovaně finanční prostředky formou úvěru, žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty s tím, že úvěrový rámec činil 90 000 Kč. Žalovaný z titulu úvěrového revolvingu vyčerpal od 13.12.2020 do 30.10.2023 celkem 159 699,70 Kč, přičemž na splátkách uhradil 67 829 Kč a 9 657 Kč, tj. 77 486 Kč, dluží proto minimálně žalovanou částku ve výši 80 885,63 Kč. Splátky byly mezi účastníky sjednány ve výši 4 % měsíčně z aktuální dlužné částky. Žalovaná dlužná částka představuje neuhrazené a vyčerpané finanční prostředky ze strany žalovaného ve výši 77 487,05 Kč, poplatek za pojištění ve výši 898,58 Kč, náklady na vymáhání ve výši 1 500 Kč a účtovanou smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč.5. Tato skutková zjištění soud učinil na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil. V průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů, ani vyčíslenou pohledávku.6. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V projednávaném případě po zjištěný skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že smlouva o revolvingovém úvěru byla mezi účastníky řádně uzavřena, že na základě této smlouva byl žalovaný oprávněn tedy prostřednictvím kreditní karty čerpat finanční prostředky z revolvingového účtu s úvěrovým limitem ve výši 90 000 Kč a že žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši 159 699,70 Kč. Pokud uhradil doposud 77 486, dluží žalobkyni minimálně žalovanou částku, která představuje neuhrazenou jistinu, smluvní pokutu, náklady na vymáhání i poplatky za pojištění, tedy dlužnou částku ve výši 80 885,63 Kč. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky včetně příslušenství, představující zákonné úroky z prodlení i sjednané smluvní úroky ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř.8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 236 Kč, dále právní pomoci podle § 7 advokátního tarifu, jeden úkon po 4 340 Kč, celkem za 3 úkony, 3 režijní paušály po 300 Kč a DPH, dohromady 20 079,20 Kč. Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobkyně.