15 C 18/2024-35 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 26 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 2.4.2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 36 303 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24 177 Kč, na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.9.2022. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 30.9.2022. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 4 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16.12.2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 14.12.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 79 253,61 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Jak žalobce uvedl již výše, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:- dlužné jistiny ve výši 26 000 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 834,17 Kč,- úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 000 Kč od 15.12.2022 do zaplacení.Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 834,17 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 1.10.2022 do 14.12.2022.2. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.3. Žalobce v žalobě v prvé řadě poukázal na skutečnost, že se domáhá vůči žalovanému toliko vydání bezdůvodného obohacení ve výši 26 000 Kč s příslušenstvím. Ohledně zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr v žalobě ničeho není tvrzeno.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. Žalovaná byla podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzvána, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla doručena žalované dne 29.2.2024 uložením u pošty, žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud tedy věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.6. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a to: Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 2.4.2021 uzavřenou mezi , právnická osoba, a žalovanou spolu s smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, zákaznickou kartou ze dne 2.4.2021, Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14.12.2022 spolu s přílohou – seznamem postupovaných pohledávek str. 29, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2022 adresovaným žalované spolu s podacím lístkem, předžalobní výzvou ze dne 1.6.2023 spolu s podacím lístkem a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, poskytl žalované dne 2.4.2021 částku 30 000 Kč. Současně pak byla podepsaná mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Žalovaná se zavázala vrátit částku 30 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 36 303 Kč v týdenních splátkách v celkovém počtu 78 po 851 Kč s výší poslední splátky 771 Kč.7. Před uzavřením smlouvy o zápůjčkách zkoumal právní předchůdce žalobce tzv. úvěruschopnost žalované, prostřednictvím zákaznické karty, v níž jsou uvedeny údaje o tom, že žalovaná je na mateřské dovolené, vyplněna byla kolonka o čistém příjmu žadatele – 10 000 Kč a dalším příjmu 500 Kč a 20 000 Kč bez bližšího označení, výdaje byly odhadnuty na 2 000 Kč měsíčně. Soud tuto skutečnost vyhodnotil tak, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřena.8. Z těchto listin předložených žalobkyní dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, poskytl žalované dne 2.4.2021 částku 30 000 Kč a současně pak byla dne 2.4.2021 uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou smlouva o spotřebitelském úvěru, není však tvrzeno, že by právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované před 2.4.2021, žalobce se domáhá pouze zaplacení částky 26 000 Kč, jako bezdůvodného obohacení, tj. akceptuje tu situaci, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou nedošlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale toliko o zaslání prostředků ve výši 30 000 Kč, ze kterých dosud žalovaná žalobci vrátila 4 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce řádně vyzval žalovanou o zaplacení jejího dluhu.9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského