15 C 44/2024-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 17 558 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11.10.2022 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 4 961 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 10.9.2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 1 000 Kč na účet č. , č. účtu, , dále si žalovaný zažádal dne 11.9.2022 o navýšení zápůjčky ve výši 1 000 Kč, dne 21.9.2022 o 6 000 Kč, dne 17.9.2022 o 5 300 Kč, tato částky byly poukázány na č. účtu , č. účtu, a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek ve výši 4 258 Kč vrátit do 10.10.2022. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a žalobkyni nevrátil ničeho. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku prostřednictvím své webové stránky , internetová adresa, , na které si žalovaný nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtnul, Anonymizováno, řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům jsem porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala informace o příjmových a výdajových poměrech, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu a poplatek za poskytnutí půjčky a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Přes výzvu učiněnou před podáním žaloby žalovaný dluh ani z části neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Soud z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o zápůjčce ze dne 10.9.2022 a dodatku ke smlouvě ze dne 11.9.2022, 12.9.2022, 17.9.2022, výpisu z účtu a předžalobní upomínky ze dne 22.8.2023 včetně poštovního podacího archu zjistil skutkový stav, dle kterého účastníci uzavřeli dne 10.9.2022 smlouvu o zápůjčce ve znění dodatků, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet částku 13 300 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek ve výši 4 258 Kč žalobkyni vrátit do 10.10.2022, což však dosud neučinil. Účastníci uzavírali smlouvu prostřednictvím webové stránky žalobkyně , internetová adresa, , na které si žalovaný přečetl nabídku na uzavření smlouvy, vyplnil na této webové stránce žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy a podepsal smlouvu o zápůjčce elektronicky, a to tzv. PINem, který žalobkyně zaslala žalovanému na uvedené telefonní číslo. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované a k tvrzení, že byly ověřovány informace o příjmových a výdajovým poměrům žalovaného žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného o splnění svého závazku a vrácení dlužné částky upomínkami, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 22.8.2023, dle které měl být dluh vrácen do tří dnů na bankovní účet. Předžalobní upomínka byla doručována prostřednictvím České pošty. Žalovaný žalobkyni nevrátil doposud ničeho.4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla žalobkyní, jako poskytovatelem, poskytnuta peněžní částka 13 300 Kč ve formě peněžité zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy o příjmech a výdajích žalovaného, tedy neprokázala, že prověřovala ke dni uzavření smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Tím porušila svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o zápůjčce ze dne 10.9.2022 včetně jejích dodatků neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).9. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 13 300 Kč, přičemž žalovaný jí nevrátil ničeho. V rozsahu této částky proto soud žalobě vyhověl. Další plnění ze smlouvy, poplatku včetně smluvní pokuty, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nelze žalobkyni přiznat, neboť pro neplatnost úvěrové smlouvy nebyl žalovaný závazky ze smlouvy vázán. Proto, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku 4 258 Kč, smluvní pokuty 4 961 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.10. Současně platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od, Anonymizováno, výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem, a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v délce obvyklé pariční lhůty. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, který ohledně svých platebních možností ničeho neuvedl.11. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyl přiznán ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. 8 Co 5/2024-160).12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popříp