19 C 339/2023-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 25 096 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, uvedená částka byla zaslána na bankovní účet žalovaného, tel. číslo, /, Anonymizováno, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr měl být splacen nejpozději dne 25. 1. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná částka ve výši 25 096 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 4 216 Kč, a dále smluvní pokuty ve výši 880 Kč. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací v rejstřících CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8.12.2022 mezi společností , právnická osoba, . Žalobkyně zaslala žalovanému dne 16. 6. 2023 předžalobní výzvu, avšak žalovaný dosud ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako úvěrová smlouva ze dne , datum, a , datum, , výpisů z běžného účtu, předžalobní výzvy, smlouvy o postoupení pohledávek, bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně měla dohodnout s žalovaným na tom, že poskytne žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které mu byly poukázány na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Z vyžádané zprávy od , právnická osoba, . ze dne 14. 12. 2023 bylo zjištěno, že účet, tel. číslo, /, Anonymizováno, patří sice žalovanému, avšak v období od 11. 10. 2022 do 25. 1. 2023 nedošla na tento účet platba 20 000 Kč pod variabilním symbolem č. , hodnota, jak tvrdila žalobkyně. Soud proto nevzal za prokázané, že by předmětný úvěr ve výši 20 000 Kč byl v období od 11. 10. 2022 do 25. 1. 2023 poskytnut žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně tak jak bylo tvrzeno v žalobě (tj. na účet žalovaného pod VS , var. symbol, ). Ze smlouvy o postoupení ze dne 8.12.2022 bylo zjištěno, že uvedená pohledávka byla postoupena na žalobkyni.5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr o tom, že předmětnou smlouvou o úvěru uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, nebylo však prokázáno, že by sjednaná částka úvěru ve výši 20 000 Kč byla poskytnuta žalovanému v období od 11. 10. 2022 do 25. 1. 2023, když uvedená částka nikdy nedošla na účet žalovaného číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , hodnota, jak tvrdila žalobkyně.6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.7. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně neposkytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč v období od uzavření smlouvy dne , datum, až do sjednané doby splatnosti (25. 1. 2023), nemohl dospět k jinému závěru, než k tomu, že primárně právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnosti ze smlouvy o úvěru a neposkytla tak žalovanému sjednanou částku úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaný tak nemůže být v prodlení se zaplacením uvedené částky, kterou fakticky nikdy neobdržel způsobem, který popsala v žalobních tvrzeních žalobkyně, tj. že úvěr ve výši 20 000 Kč měl být žalovanému poskytnut v období od 11. 10. 2022 do 25. 1. 2023, když na tento účet platba 20 000 Kč pod variabilním symbolem č. , hodnota, nikdy nedošla. S ohledem na výše uvedený závěr soud žalobu zamítl. Dále se tedy již nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když navíc samotnou žalobkyní bylo uvedeno, že žalobkyně k této otázce nedisponuje žádnými listinami, a požaduje proto nárok na úhradu poskytnuté částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. K tomuto však nemohlo dojít, když žalovaný se ničím neobohatil, když částku 20 000 Kč nikdy od právní předchůdkyně žalobkyně popsaným způsobem neobdržel.8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měl procesní úspěch žalovaný, tomu však dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.