20 C 118/2024-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 13 596 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 36 303 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24 177 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního splácení ve výši 8 286 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne , datum, . Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 16 404 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky ze smlouvy bez příslušenství za žalovaným částku 76 681,16 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 13 596 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 30 000 Kč a částkou ve výši 16 404 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 379,30 Kč, - úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 596 Kč od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 379,30 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny od , datum, do , datum, .Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.Jelikož žalovaný je občanem Slovenské republiky hodnotil soud nejprve otázku mezinárodní příslušnosti soudů České republiky k zahájení řízení ve smyslu Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen „nařízení“). Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; Podle čl. 7 odst. 1 písm. b)druhá odrážka nařízení pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Jelikož poskytnutí úvěru je službou ve smyslu výše uvedeného ustanovení a úvěr byl žalovanému poskytnut v České republice ve Frýdku-Místku a v českých korunách, je tak v souladu s nařízením dána příslušnost, respektive pravomoc soudů České republiky, kdy věcně a místně příslušným je Okresní soud ve Frýdku-Místku.Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Žalobkyně je českou právnickou osobou se sídlem v České republice, proto na danou věc dopadá české hmotné právo, resp. občanský zákoník.2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.3. Soud provedl dokazovaní následujícími listinami: smlouva o zápůjčce ze dne , datum, , vč. Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, Zákaznická karta, Přehled plateb (případně Tabulka umoření), Smlouva o postoupení pohledávek, příslušná strana ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, Předžalobní výzva k plnění vč. dokladu o odeslání. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému částku 30 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaným vyplývá z obsahu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s půjčkou úrok ve výši 24 177 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 8 286 Kč. Splatnost půjčky a poplatků nastala dne , datum, . Žalovaný na svůj dluh, dle tvrzení žalobkyně, částečně plnil. Uhradil celkem 16 404 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek prokázala žalobkyně svou aktivní legitimaci a oznámením o postoupení pohledávky, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a vyzván k její úhradě do deseti dnů po obdržení dopisu. Žalovaný úhradu dluhu neprovedl ani poté, co mu byla odeslána předžalobní upomínka.4. Po právní stránce, soud posoudil smluvní vztah právního předchůdce žalobkyně a žalovaného podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy jako smlouvu o zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen ,,ZoSÚ“).5. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, ne