20 C 42/2024-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky ve výši 10 646,57 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, ., (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru č. , hodnota, jejíž přílohu č. , hodnota, tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 18 592 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč, přičemž celková splatnost závazku pak připadala na den , datum, .Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta.Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 1 350 Kč, která odpovídá 1 řádně uhrazené splátce. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 669,09 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 680,91 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 17 242 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 9 330,91 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 7 911,09 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, . Ode dne , datum, je tedy žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky.Dne , datum, byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako „smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni , datum, , tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek.Žalobkyně požaduje po žalované úhradu nesplacené jistiny 9 330,91 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 835,78 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 544,20 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 861,81 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 669,30 Kč, smluvního úroku ve výši 540,68 Kč od , datum, do , datum, , kdy základem pro výpočet úroku byla jistina pohledávky ve výši 9 330,91 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 423,53 Kč od , datum, do , datum, , kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla jistina pohledávky ve výši 9 330,91 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 315,66 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, z jistiny ve výši 9 330,91 Kč.V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 9 330,91 Kč, a to za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 1 315,66 Kč.Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobkyně odeslala poslední upomínku před podáním žaloby ze dne , datum, .2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, ani neuvedla žádné důkazy stavící na svou obranu.3. Jelikož má soud za to, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav.5. Právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřel s žalovanou dne , datum, písemně smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž přílohu tvořil předpis splátek (smlouva o úvěru ze dne , datum, vč. Předpisu splátek, žádosti o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). V této smlouvě se úvěrující zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Oproti tomu se žalovaná zavázala splatit úvěr společně s úrokem ve výši 963 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a s inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč ve 14 měsíčních splátkách. Smluvní strany si dohodly úrok ve výši 15 % ročně, RPSN činilo 272,44 %. Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit úvěrujícímu 18 592 Kč. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Částka 10 000 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti dne , datum, . V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavření smlouvy o úvěru s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnost žalované.6. Žalovaná úvěr do stanovené doby nesplatila. Právnímu předchůdci žalobkyně uhradila žalovaný celkem 1 350 Kč. Úvěr se stal splatným dne , datum, .7. V řízení bylo prokázáno, a to Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, včetně Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy, potvrzením o realizované úplatě za postoupené pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky a poštovním podacím archem, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.8. Předžalobní výzvou s podacím archem žalobkyně prokázala, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě částky ve výši celkem 25 618,61 Kč s příslušenstvím a to do , datum, . Výzva byla odeslána dne , datum, .9. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 000 Kč, neboť žalovaná převzetí této částky potvrdila podpisem smlouvy. Dle smlouvy měla žalovaná uhradit celkem 18 592 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 963 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Žalobkyně tyto poplatky účtuje za samotné poskytnutí úvěru a inkasní činnost. Soud má tak za to, že výše poplatků neodpovídá sjednanému protiplnění a jejich účelem je pouze navýšit zisk žalobce a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením, kdy samotná úroková sazba je nesrovnatelně nižší než výsledné skutečné náklady úvěru – RPSN. Soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dosp