40 C 142/2023-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 28 329,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 10. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 17 118 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 817 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 65 pravidelných týdenních splátkách po 495 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 8. 2022. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Ke dni 29. 10. 2021 činila dlužná jistina 14 500 Kč a dlužný poplatek 13 829,60 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 28 329,60 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 500 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 13 829,60 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 1 076,48 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 383,14 Kč, - úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 500 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 500 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 5. 2021, zákaznické karty, tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně přílohy (seznam pohledávek), oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 včetně podacího lístku, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, dle které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr, navýšený o částku ve výši 15 168 Kč a pojistné 1 950 Kč, splatit formou 65 týdenních splátek po 495 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas neplnil, když na svůj dluh uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 1 500 Kč. Roční průměrná sazba nákladů (RPSN) předmětného úvěru činila 168,04 % Smlouvou ze dne 14. 12. 2022 společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný na tuto již neuhradil ničeho. Dopisem ze dne 16. 12. 2022, odeslaným dne 13. 1. 2023, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. K úhradě dluhu byl žalovaný znovu vyzván předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023, odeslanou dne 2. 6. 2023. 4. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Podle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] soud považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Tento rozpor soud shledává v nepřiměřené výši sjednaného úroku, resp. odměny, kterou měl žalovaný věřiteli uhradit za poskytnutí úvěru. Soud je toho názoru, že„ poplatek“ ve výši 15 168 Kč neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí úvěru a proto je nutné jej po právní stránce posuzovat jako smluvní úrok. Úrok ve výši 15 168 Kč jako odměna za poskytnutí úvěru 15 000 Kč na dobu 65 týdnů představuje 101,12 % celé jistiny úvěru. Roční průměrná sazba nákladů (RPSN) předmětného úvěru činila 168,04 %. Ze statistických údajů ČNB přitom vyplývá, že v době uzavření smlouvy (tj. v květnu 2021) činila průměrná sazba RPSN u bankovních úvěrů na spotřebu domácností 7,66 %. Jak vyplývá například z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004,„ v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá "zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky.“ V případě posuzované smlouvy soud dospěl k závěru, že výše úvěrových nákladů mnohonásobně přesahuje obvyklou míru nákladů spotřebitelských úvěrů, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným v rozhodném období bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a je natolik vysoká, že se zcela zjevně příčí dobrým mravům. Takový rozpor zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 580 o. z. Vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy se soud již nezabýval otázkou, zda se poskytovatel úvěru dostatečně pečlivě posuzoval úvěruschopnost žalovaného. 9. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., podle kterého se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný mu vrátil částku 1 500 Kč. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 13 500 Kč se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen jí takto získané bezdůvodné obohacení vydat. Další plnění ze smlouvy, včetně smluvních úroků, poplatků, případně smluvních pokut či pojistného, nelze žalobkyni přiznat, když pro absolutní neplatnost smlouvy nebyl žalovaný závazky ze smlouvy vázán. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem (oznámením o postoupení pohledávky) ze dne 16. 12. 2022, kterým žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení dopisu. Tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne 13. 1. 2023 a k jeho doručení došlo nejpozději třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne 18. 1. 2023 Lhůta ke splnění dluhu tak žalovanému uplynula dne 30. 1. 2023. Pokud žalovaný svůj dluh ve stanoveném termínu neuhradil, od následujícího dne se dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. je tedy žalovaný povinný zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 14 500 Kč ve výši 8,5 % ročně od 31. 1. 2023 do zaplacení, když zákonná sazba úroku z prodlení dle nařízení č. 351/2013 Sb. by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s § 153