9 C 1/2024-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 380 794,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , právnická osoba, , Anonymizováno, (dále jen „, právnická osoba, “) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které poskytla žalované částku 400 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet formou 108 měsíčních splátek po 6 037 Kč (která zahrnovala i pojištění schopnosti splácet ve výši 408 Kč) , žalovaná však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradila, zaplatila pouze 187 592,70 Kč a dostala se do prodlení, pročež původní věřitelka přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno původní věřitelkou. Žalobkyně následně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná poté již ničeho neuhradila. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu částky 319 020,63 Kč jako dlužnou jistinu, úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, , vedle toho i úrok z úvěru 9,99 % ročně z částky 319 020,6+3 Kč od , datum, do zaplacení, dále částku 14 400,25 Kč, která představuje smluvní úrok kapitalizovaný ke dni vyhotovení seznamu postupovaných pohledávek (9,99 % ročně z částky 319 020,63 Kč od , datum, do , datum, ), částku 1 224 Kč představující dlužné poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet, také částku 699 Kč představující náklady spojené s mimosoudním vymáhání pohledávky, dále částku 61 773,71 Kč, která je smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně 319 020,63 Kč od , datum, do , datum, (den předcházející dni podání žaloby) a kapitalizovanou pokuta 1 159,79 Kč, která byla žalobkyni již postoupena, i ze smluvní pokuty pak žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu do , datum, do zaplacení. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdkyně s odbornou péčí prověřovala úvěruschopnost žalované v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. K tomu odkázala na Žádost o klasický úvěr oddíl „Měsíční příjmy klienta a partnera“, kde je uvedeno, že žalovaná měla měsíční příjem 13 500 Kč a výdaje 2 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne , datum, . Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny nazvané Žádost/Smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, a rámcové smlouvy o bankovních produktů a služeb s podpisem žalované (dřívější příjmení žalované bylo , jméno FO, ), bylo zjištěno, že , právnická osoba, by se dohodla se žalovanou, že jí poskytne úvěr 400 000 Kč s tím, že žalovaná tuto částku bude splácet 108 pravidelnými měsíčními splátkami po 6 037 Kč měsíčně (z toho 5 629 Kč splátka úvěru a zbytek pojistné). , právnická osoba, tuto nabídku akceptovala a oznámila to žalované dopisem ze dne , datum, s tím, že částku 400 000 Kč již převedla na účet žalované uvedený v žádosti. Ze Žádosti o klasický úvěr soud zjistil, že žalovaná uvedla , právnická osoba, , že je zaměstnaná s příjem 13 500 Kč a má náklady 2 500 Kč. Dále uvedla, že je rozvedená a žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost. Platební historií žalobkyně prokázala, že částku 400 000 Kč žalované vyplatila dne , datum, . Z platební historie dále vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 187 592,70 Kč. naposledy žalovaná plnila dluh dne , datum, . Dopisem žalobkyně označeným jako odstoupení od úvěrové smlouvy datovaným dnem , datum, má soud v řízení za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že od uzavřené smlouvy ke dni , datum, odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovanou tím, že žalovanou současně vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , bylo prokázáno, že , právnická osoba, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne , datum, , kterým byl žalovaná informován o nové věřitelce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, oznámila , právnická osoba, žalované, že na žalobkyni byla převedena pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, . Z připojeného podacího archu vyplývá, že dopis byl dán k poštovní přepravě dne , datum, . Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu s poučením, že pokud výzvě nevyhoví, přistoupí žalobkyně k podání žaloby.4. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo k objasnění věci, zejména by svědčilo o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.5. Na základě písemné dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou se předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 400 000 Kč oproti závazku žalované tuto částku žalobkyni vrátit ve 108 měsíčních splátkách po 6037 Kč (z toho 5 629 Kč splátka úvěru a zbytek pojistné). Žalovaná nicméně porušovala své smluvní povinnosti, když uhradila žalobkyni pouze částku 187 592,70 Kč. Z tohoto důvodu předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila žalované, že od uzavřené smlouvy ke dni , datum, odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovanou a současně jej vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu. Před přijetím nabídky dohody předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr tak, že měla k dispozici tvrzení žalované o příjmu 13 500 Kč a výdajích 2 500 Kč, s tím, že dále nahlédla do nejrůznějších databází. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnuté finanční prostředky splácet a na její návrh smlouvy přistoupila. , právnická osoba, následně dne , datum, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku z uvedené smlouvy uhradila, jinak se vystavuje možnosti podání žaloby, nicméně žalovaná již nic dalšího nezaplatila.6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 400 000 Kč převodem na účet žalované, což nebylo žádnou ze stran sporováno. Jelikož žalobkyně je pod