9 C 12/2024-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 665 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na podkladě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na účet a žalovaný se zavázal žalobkyni za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 2 525 Kč, přičemž jistina a poplatek byly splatné dne , datum, , čemuž žalovaný nedostál a na svůj dluh ničeho nezaplatil. K poskytnutí zápůjčky došlo prostřednictvím webové stránky , e-mail, , na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnil formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, čímž učinil návrh na uzavření smlouvy vůči žalobkyni. Poté žalovaný zaškrtl řádek s textem „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a se zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“, čímž žalovaný odsouhlasil znění obchodních podmínek. Smlouva o zápůjčce je podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zaslala na klientem uvedené telefonní číslo. Celkem tedy žalobkyně požaduje částku 15 025 Kč, která je tvořena jistinou, poplatkem ve výši 12 525 Kč a částkou 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a dále částku 3 140 Kč, která je smluvní pokutou ve výši 0,10 % denně z částky 10 000 Kč od , datum, do , datum, (vyhotovení žaloby). Kromě toho žalobkyně požadovala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z 12 525 Kč za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dne , datum, , přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Dále žalobkyně uvedla, že v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného si od něj vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:4. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a z dodatku ze dne , datum, a dvou dodatků ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku celkem 10 000 Kč oproti závazku žalovaného vrátit tuto částku společně s poplatkem 2 525 Kč, a to do , datum, . Nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba5. Ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že k uzavření smlouvy dochází tak, že klient na webových stránkách věřitele vyplní formulář a odešle návrh na uzavření smlouvy, který opatří prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru. Následně je potřeba provést ověření totožnosti klienta, které se provádí tak, že je autorizována jeho platební karta, konkrétně tak, že je ze stránek žalobkyně přesměrován na platební bránu, kde zadá údaje své platební karty a provede platbu ve výši 1 Kč nebo 0,1 EUR na účet žalobkyně. Smlouva je pak uzavřena v okamžiku, kdy akceptace návrhu smlouvy je doručena klientovi na emailovou adresu a prostřednictvím jeho uživatelského profilu.6. Výpisem z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala na účet žalovaného (jedná se o účet, kam žádal zaslat žalovaný prostředky, když právě z tohoto účtu přišla dne , datum, platba 1 Kč) částku 5 000 Kč, dne , datum, zaslala 1 500 Kč a dne , datum, zaslala částku 2 000 Kč a částku 1 500 Kč.7. Výzvou ze dne , datum, a kopií podacího lístku bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně touto upomínkou vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky a zároveň žalovaného upozornila, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě žalobkyní dne , datum, .8. Z dalších důkazů, které žalobkyně předložila, soud nic pro nadbytečnost nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Na základě písemné dohody označené jako smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a jejích dodatků ze dne , datum, a , datum, poskytla žalobkyně bezhotovostně na účet žalovaného dne , datum, a dne , datum, a , datum, částku celkem 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem 2 525 Kč, přičemž splatnost byla sjednána do , datum, . K uzavření této dohody vč. dodatků došlo tak, že žalovaný na webových stránkách žalobkyně vyplnil elektronický formulář, ve kterém si mj. zvolil výši a splatnost zápůjčky, a jenž podepsal tak, že namísto podpisu připojil PIN, který mu byl zaslán na číslo mobilního telefonu, které uvedl. Poté byl tento návrh doručen žalobkyni, která jej přijala a ve shora uvedených dnech žalovanému na jeho účet vyplatila částku 10 000 Kč. Před uzavřením dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnutou částku tak, že se si od něj vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Tyto dokumenty však soudu nepředložila. Žalovaný na svůj závazek nic neuhradil. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.9. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč bezhotovostním převodem. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).13. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových pomě