9 C 196/2023-52 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se jako neprovdaná matka podanou žalobou domáhala po žalovaném, jako otci dítěte, zaplacení výživného po dobu dvou let od narození společného syna Matěje ve výši 1 500 Kč měsíčně, jakož i úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, kde zahrnula výbavičku pro novorozence (kočárek, postýlka, autosedačka, drogerie, lékárna, odsávačka mléka, oblečení, monitor dechu, přebalovací pult) ve výši celkem 25 000 Kč. Návrh odůvodnila tím, že se žalovaný během jejího těhotenství a po porodu na nákladech nijak nepodílel. Žalovanému posílala peníze na chod domácnosti.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, když výbavičku považoval za předraženou (žalobkyně nemusí mít vše nové) a dále uvedl, že sám má v péči dvě děti, na které matka nehradí soudem určené výživné. Dále doplnil, že se s žalobkyní dohodli, že ve společné domácnosti budou platit nájem napůl (celkem 6 000 Kč), nicméně za dva roky od žalobkyně žádnou částku neobdržel, platil nákupy potravin jak pro žalobkyni, tak pro její dceru, té platil i školku, navíc žalobkyni sehnal zánovní automobil, za který zaplatila 30 000 Kč, přičemž jeho hodnota byla asi 120 000 Kč.3. Soud ve věci nařídil jednání, u kterých povedl dokazování a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný jsou rodiči nezletilého , jméno FO, , který se narodil dne , datum, (rodný list č. l. 2). Žalovaný má vyživovací povinnost ke své dceři Vanesse, narozené , datum, , která byla rozhodnutím soudu svěřena do jeho péče a její matce bylo stanoveno platit na výživu Vanessy částku 500 Kč měsíčně (rozsudek č. l. 35-37). Žalovaný pracuje ve společnosti , právnická osoba, a jeho průměrný čistý měsíční příjem činil v roce , Anonymizováno, částku 32 462 Kč, v roce , Anonymizováno, částku 34 956 Kč a v roce , Anonymizováno, částku 28 231 Kč (sdělení zaměstnavatele č. l. 40-46). Žalovaný žije ve vlastním rodinném domě, kde měsíčně hradí 15 000 Kč hypotéku a 4 000 Kč celkem na elektřinu a vodu (spis Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, č. l. 6768). Žalobkyně má další vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, , narozené , Anonymizováno, , na jejíž výživu přispívá její otec částku 3 000 Kč měsíčně (výslech žalobkyně č. l. 38v). Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 300 Kč měsíčně, dále dostává výživné na Terezu, a i výživné na Matěje ve výši 4 500 Kč měsíčně (výslech žalobkyně č. l. 38v). v době od listopadu , Anonymizováno, do května , Anonymizováno, činil příspěvek 10 000 Kč (spis Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, č. l. 25). Před nástupem na mateřskou a rodičovskou (potažmo na nemocenskou z důvodu rizikového těhotenství) žalobkyně pracovala ve společnosti , adresa, s. r. o., kde dosahovala průměrného výdělku 25 920 Kč měsíčně (výpisy z účtu žalobkyně za měsíce duben až červenec , Anonymizováno, č. l. 18-32). Pokud se týká výdajů, tak v době od narození Mateje je měla běžné, zvýšené výdaje se týkaly dojíždění k lékařům s Matějem, který musel pít i speciální mléko (výslech žalobkyně č. l. 38v). Práci žalobkyně aktuálně nemá a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, kdy podstupuje bio léčbu, a věku Matěje, si žádnou práci zatím nehledala. Poté, co se Matěj narodil, byl dva měsíce v nemocnici, následně se žalobkyně spolu s Matějem v září , Anonymizováno, vrátila k žalovanému, kde bydleli další dva měsíce a poté se v polovině listopadu , Anonymizováno, i s Matějem odstěhovala ke své babičce (výslech žalobkyně č. l. 38v, shodně i spis Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, č. l. 38-39). Po dobu soužití se žalovaným mu na bydlení nepřispívala, platili si každý svoje náklady, žalovaný jí žádné peníze nedával (výslech žalobkyně č. l. 38v). Výpisy z účtu žalobkyně za dobu od ledna , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, pak bylo prokázáno, že se zde objevují platby v obchodem Pepco, Albert, Tesco, Billa, Lidl, Kik, lékárna, což odpovídá tvrzení žalobkyně, že si náklady na život hradila sama (výpisy z č. l. 18-32). Babičce přispívala podle možností, od října , Anonymizováno, bydlí v bytě, kde hradí měsíčně 16 700 Kč (výslech žalobkyně č. l. 38v). Matěj byl rozsudkem opatrovnického soudu svěřen do péče žalobkyně a žalovanému byla stanovena povinnost platit na jeho výživu částku 4 500 Kč měsíčně (spis Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, č. l. 67-68).4. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, (dále jen “o. z.”) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.5. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Smyslem shora citovaného ustanovení § 920 o. z. je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře a tím ve finále i ochrana narozeného dítěte. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky není neschopnost vůbec se samostatně živit, ale skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte došlo ke snížení příjmů matky. v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte totiž zpravidla dochází k (dočasnému nebo trvalému) snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Výživné lze matce přiznat ode dne porodu, nejvýše však do dvou let po něm, a to i zpětně. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Na straně neprovdané matky je pak relevantní výše vlastních příjmů, celkové majetkové poměry apod., resp. její odůvodněné potřeby. Rozsah výživného musí být stanoven tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu.7. Aplikací právě uvedeného na projednávaný případ soud dospěl k závěru, že žalobkyně má jako matka dítěte, které se narodilo ze vztahu se žalovaným, nárok na výživné, když v souvislosti s porodem a následným nástupem na mateřskou a rodičovskou pozbyla velké části svých příjmů a aktuálně pobírá pouze rodičovský příspěvek (k výživnému na nezletilé děti v tomto směru soud přihlíží pouze okrajově, když tyto finanční prostředky jsou určené pro děti). S ohledem na věk nezletilého Matěje není na místě po matce požadovat, aby si hledala zaměstnání, navíc pokud má zdravotní omezení a podstupuje léčbu. Soud při stanovení rozsahu výživného přihlédl k tomu, že matka nemá v souvislosti s péčí o nezletilého další výdaje, které by se týkaly její osoby (jedná se o potřeby nezletilého), nicméně nedosahuje výdělků, jako tomu bylo předtím, když byla před porodem zaměstnaná s příjem 25 920 Kč měsíčně. Mezi její odůvodněné potřeby tak aktuálně patří zejména náklady na bydlení a vlastní stravu, které nejsou nijak zvýšené. Soud dále přihlédl k poměrům žalovaného a k jeho možnostem a schopnostem, kde vycházel z příjmu žalovaného v průměrné výši v roce 2021 28 231 Kč, v roce 2022 32 462 Kč a v roce 2023 34 956 Kč a, jakož i k tomu, že hradí hypotéku na vlastní bydlení, jakož i k jeho další vyživovací povinnosti k dceři Vanesse a samozřejmě k vyživovací povinnosti k Matějovi. v tomto směru soud vyživovací povinnost k Matějovi a Tereze přihlédl taktéž u žalobkyně. Za této situace měl soud za to, že částka 1 500 Kč, kterou požadovala žalobkyně není nikterak nepřiměřená, jelikož žalovaný se na výživě žalobkyně, s výjimkou doby, kdy sdíleli společnou domácnost, nepodílel a s jejími náklady jí nepomohl, namísto toho částečně náklady žalobkyně sanovali její prarodiče, u kterých bydlela.8. Soud proto vyhověl žalobě a přiznal žalobkyni výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně za dobu od , datum, (narození nezletilého Matěje) do , datum, a následně od , datum, do , datum, (2 roky od narození nezletilého Matěje). Celkem výživné za tuto dobu činí 33 849 Kč. K této částce soud dospěl následujícím způsobem: 436 Kč (9 dní v měsíci červenec , Anonymizováno, , kdy výživné za jeden den činilo 48,4 Kč) plus 3 000 Kč (2krát 1 500 Kč za měsíce srpen a září , Anonymizováno, ) plus 800 Kč (16 dní v měsíci listopad , Anonymizováno, , kdy výživné za jeden den činilo 50 Kč) plus 28 500 Kč (měsíce prosinec , Anonymizováno, až červen , Anonymizováno, , 19krát 1 500 Kč) plus 1 113 Kč (23 dní v měsíci červenec , Anonymizováno, , kdy výživné za jeden den činilo 48,4 Kč). v mezidobí (od , datum, do , datum, ) žalobkyně bydlela u žalovaného, kterému na bydlení ničeho nepřispívala, a tedy lze dovodit, že tímto způsobem žalovaný sanoval částečně výživu žalobkyně tím, že jí poskytoval bydlení zdarma, a