9 C 222/2024-11 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou z rušené držby, doručenou soudu dne , datum, , se žalobce domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se rušení držby práva průjezdu přes příjezd v severní části pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, a parkování v severní části pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , jehož se žalovaná dopustila zejména osazením uzamčené kovové brány na pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , a aby žalovaná vše uvedla v předešlý stav odstraněním kovové brány z pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , eventuálně předáním klíčů k bráně žalobci tak, aby měl žalobce možnost bránu otevírat a branou projíždět automobilem.2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , přičemž žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, ve stejném katastrálním území. V souladu s věcným břemenem vjezdu a výjezdu za účelem parkování dle smlouvy o věcném břemeni , číslo, , jak je zapsáno v evidenci katastru nemovitostí pod č.j. , číslo, , vede přes severní část pozemku parc. č. , číslo, po mnoho let žalobcem i jeho sousedy užívaný příjezd k pozemku žalobce, na kterém má žalobce zbudováno parkovací stání. Severní část pozemku parc. č. , číslo, nadto žalobce a zejména jeho sousedé využívají k parkování vozidel. Takto byla severní část pozemku žalované užívána po dobu minimálně 15 let, a to až do , datum, , kdy žalobce ještě ráno odjel přes pozemek žalované do práce, ovšem po návratu zjistil, že příjezd na pozemek žalované je osazen železnou a uzamčenou bránou. Když s tímto zjištěním telefonicky konfrontoval jednatele žalované, ten mu sdělil, že služebný pozemek potřebuje pro parkování platících rekreantů (na jižní části pozemku je vybudováno placené parkoviště se závorou, které má zřejmě žalovaná v plánu rozšířit i na severní část) a průjezd přes něj nebude žalobci nadále umožněn.3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná nerozporuje, že je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , který je zatížen věcným břemenem vjezdu a výjezdu za účelem parkování ve prospěch pozemku žalobce. Zdůraznila ovšem, že věcné břemeno je zřízeno v rozsahu, který vyplývá z geometrického plánu a žalobce je tak oprávněn služebný pozemek užívat pouze v tomto rozsahu. Žalobce dle žalované nedoložil, že služebný pozemek užívá v souladu s věcným břemenem. Žalovaná připustila, že bránu v místě vjezdu na pozemek parc. č. , číslo, skutečně umístila, avšak zejména proto, aby byl vjezd evidentní i pro třetí osoby a ty se zdržely parkování v tomto prostoru, v důsledku čehož docházelo k blokování vjezdu parkujícími vozidly, neboť vjezd je užíván i žalovanou a ta má zájem na tom, aby nebyl blokován. Předmětná brána je dle žalované pouze provizorní, neboť do budoucna s ohledem na její podnikatelské záměry spojené s využitím pozemku par. č. , číslo, bude umístění vjezdu posunuto o několik metrů k severní hranici pozemku. Dle žalované není brána trvale uzamčena a nebyla zamčená ani ke dni podání žaloby. Žalovaná nadto zdůraznila, že žalobci je zachován zcela volný přístup k jeho nemovitosti přes pozemek par. č. , číslo, rovněž alternativním vjezdem na tento pozemek, který se nachází pouze několik desítek metrů od předmětné brány. Za těchto okolností považuje žalovaná podání žaloby za šikanózní. K problematice parkování na pozemku parc. č. , číslo, žalovaná uvedla, že zapsané věcné břemeno se vztahuje pouze na vjezd a výjezd za účelem parkování, nikoliv na samotné parkování. Pokud tedy žalobce používá pozemek žalované rovněž k parkování, překračuje tím oprávnění vyplývající ze zřízeného věcného břemene a nemůže se v tomto směru domáhat právní ochrany. Žalobce zcela svévolně a bez souhlasu žalované zřídil na pozemku žalované stavbu zpevněného parkovacího stání, přičemž lze usuzovat, že stavba byla zřízena bez územního rozhodnutí (souhlasu) příslušného stavebního úřadu. Že je stavba na pozemku žalované je patrné z aktuálního geometrického zaměření pozemku žalované. Žalovaná se pak hodlá domáhat odstranění této neoprávněné černé stavby v řízení u stavebního úřadu, a případně též příslušnou žalobou4. S ohledem na patnáctidenní lhůtu, ve které má soud o žalobě rozhodnout, bylo ve věci rozhodnuto bez jednání (§ 177 odst. 1 o. s. ř.)5. Z listin předložených žalobcem soud zjistil následující:- Z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. St. , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , přičemž ve prospěch pozemku parc. č. , číslo, je v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno vjezdu a výjezdu za účelem parkování dle geom. plánu č. , hodnota, , když zatíženým z tohoto věcného břemene je pozemek parc. č. , číslo, .- Ze snímku katastrální mapy a snímků z aplikace mapy.cz soud zjistil, že pozemek parc. č. , číslo, má společnou hranici s pozemkem parc. , číslo, , který slouží jako veřejná cesta. Část pozemku parc. č. , číslo, , přiléhající k pozemku parc. č. , číslo, , je opatřena asfaltovým povrchem a pravděpodobně slouží pro kolmé parkování vozidel (na části asfaltu jsou vyznačeny čáry pro parkování). V jednom místě, které zřejmě sloužilo pro vjezd z veřejné cesty směrem na pozemek parc. č. , číslo, je na asfaltu vyznačen žlutý znak „X“ a v této části pozemku je umístěn sloupek s cedulí, na které je značka zákazu zastavení a nápis „Neparkujte vjezd“. Obdobná cedule je umístěna také na jednom ze stromů.- Ze dvou fotografii, zachycujících místo původně označené výše popsanými symboly, vyplývá, že vjezd na pozemek parc. č. , číslo, byl opatřen kovovou dvoukřídlou bránou, na kterou navazuje pletivové oplocení.- Z výpisu telefonních hovorů vyplývá, že dne , datum, byl proveden telefonický hovor o délce 121 vteřin z tel. čísla , tel. číslo, na tel. číslo , tel. číslo6. Z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, předloženého žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná je výlučným vlastníkem mimo jiné pozemků parc. č. , číslo, , který je zatížen věcným břemenem vjezdu a výjezdu za účelem parkování dle geom. plánu č. , hodnota, ve prospěch pozemků parc. č. , čas, a , číslo, .7. Z dalších listin předložených žalovanou (snímek katastrální mapy a 13 ks fotografii vč. legendy), soud žádná skutková zjištění nečinil, protože žalovaná těmito listinami hodlala prokazovat tvrzení o alternativním vjezdu na pozemek parc. č. , číslo, a dále tvrzení o tom, že parkovací stání žalobce je neoprávněnou stavbou. V řízení o ochranu rušené držby se ovšem soud omezuje pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 o. s. ř.) Otázka, jestli má žalobce možnost jiného přístupu ke svému pozemku, tudíž není pro posouzení projednávané věci relevantní. Stejně tak je nepodstatnou otázka, jestli se žalobcova držba zakládá na platném právním důvodu, tedy zda se jedná o držbu řádnou. Posesorní ochranu totiž požívá i držba, která není řádná či poctivá. Relevantní obranou by mohlo být pouze tvrzení, že k nabytí držby došlo nepravým způsobem anebo vypuzením žalovaného, což ovšem v tomto případě nebylo tvrzeno.8. Podle ustanovení § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se ustanovení podle § 177–180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.9. Podle § 177 odst. 1. o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.10. Podle § 988 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.11. Podle § 989 odst. 2 o. z. jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.12. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.13. Podle § 1007 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.14. Soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.15. Soud především konstatuje, že pokud tvrzené rušení držby započalo dne , datum, a žaloba byla podána dne , datum, , stalo se tak v zákonné šestitýdenní lhůtě (§ 1008 o. z.) a žaloba tedy byla podána včas.16. V řízení bylo prokázáno, že žalobci, jakožto vlastníkovi pozemků parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , svědčí právo odpovídající věcnému břemeni vjezdu