9 C 278/2023-42 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 27 021 Kč, kterou má žalovaná dlužit žalobkyni na základě mezi nimi dne , datum, uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše 22 100 Kč oproti závazku žalované poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v podobě poplatku za poskytnutí úvěru a poplatky za další objednané volitelné služby, čemuž žalovaná nedostála a ačkoliv čerpala částku 20 000 Kč, zaplatil 0 Kč. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., hodnota, .cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, tak, že zjistila celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni a předložil jí 3 výpisy z bankovního účtu za období od listopadu , rok, do ledna , rok, , žalobkyně si dále ověřila, zda se žalovaná nenachází v CEE, ISIR, kontrolovala registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku, výpis z registru „sankční seznamy“. Žalovaná následně správnost svých údajů potvrdila a došlo k podepsání úvěrové smlouvy, nadto se žalovaná identifikovala zasíláním ověřovacího poplatku 1 Kč prostřednictvím bankovního účtu. Mezi doplňkovými službami žalovaná využila službu „Klidné spaní“ za 440 Kč, službu „Presto“ zpoplatněnou částkou 165 Kč, informační servis za 116 Kč a dále požádala o odklad splátek o čtyřikrát, čímž splatnost úvěru nastala dne , datum, . Žalovaná dluží žalobkyni na jistině 20 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 5 200 Kč, na poplatku za službu „Klidné spaní“ 440 Kč, za službu Presto 165 Kč, za službu informační servis 116 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 921 Kč. Žalovaná dále dluží žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny do zaplacení, nicméně žalobkyně ji uplatňuje jen za 90 dní, tj. za dobu od , datum, do , datum, , tj. ve výši 1 100 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, ta však již nic dalšího neuhradil.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí, protože jednak žalobkyně neposoudila její úvěruschopnost a jednak žalobkyni zaplatila celou jistinu již před podáním žaloby k čemuž předložila potvrzení o provedených platbách. V rámci své obrany žalovaná dále namítala nepřiměřenou výši RPSN a nepřiměřené (lichvářské úroky) a výši smluvní pokuty. Žalobkyně v neposlední řadě namítala, že sjednané poplatky jsou fakticky úrokem.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně a její zástupce, kteří svou nepřítomnost řádně omluvili a souhlasili s tím, aby jednání proběhlo v jejich nepřítomnosti.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalobkyně a žalovaná se dne , datum, dohodly, že žalobkyně se zavazuje poskytnout žalované částku do výše 22 100 Kč prostřednictvím bankovního převodu na účet žalované, a to na základě žádosti podané prostřednictvím klientské sekce na internetových stránkách žalobkyně. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím v podobě poplatku za službu Klidné spaní 110 Kč měsíčně, poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč a poplatku 29 Kč za informační SMS servis, jakož i poplatku za sjednání úvěru ve výši 5 530 Kč, tudíž měla žalobkyni vrátit celkem částku 27 934 Kč, a to do dne , datum, (smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně svou povinnost splnila a částku 20 000 Kč zaslala žalované na její účet dne , datum, (výpis z účtu č. l. 21), žalovaná vrátila částku celkem 13 700 Kč (potvrzení o provedených platbách č. l. 35-39, přičemž bankovní účet příjemce se shoduje s bankovním účtem žalobkyně uvedeným ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a dále variabilní symbol se shoduje s číslem smlouvy, které uvedla žalobkyně). Pro úplnost soud dodává, že 5 plateb žalovaná poukázala žalobkyni ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , tedy před podáním žaloby, která byla soudu odeslána dne , datum, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala dotazem na její příjmy a výdaje. Žalovaná dosahovala příjmů ve výši 34 751 Kč a výdaje představovaly částku 10 000 Kč na půjčky, 3 000 Kč na bydlení, 2000 Kč na nezbytné výdaje a 1 000 Kč na zbytné výdaje (výpis o posouzení úvěruschopnosti). Dle listiny s názvem CreditwrthinessMethodology žalobkyně úvěruschopnost posuzuje zejména na základě porovnání příjmů a výdajů, kromě toho nahlíží do nejrůznějších dostupných databází (CEE, IR, registr hledaných osob, registr neplatných dokladů, katastrální rejstřík apod.). Pracovník ke všem příjmům žadatele kontroluje, zda byly doloženy odpovídají doklady (bankovní výpisy, daňové přiznání, potvrzení zaměstnavatele atd.) a v případě výdajů pracuje nejen s informacemi klienta, ale i faktickým dopočítáváním výdajů, komparuje je s obvyklými minimálními výdaji, jak s nimi pracuje zákon č. 440/2006 Sb., zohledňuje i počet členů domácnosti. Žalobkyně k prokázání ověření úvěruschopnosti předložila také výpisy z bankovního účtu žalobkyně za měsíce listopad , rok, až leden , rok, z nichž soud zjistil, že zjištěný příjem uvedený shora si žalobkyně řádně ověřila, žalovaná byla zjevně zaměstnaná v základní a mateřské škole, pokud se však týká dalších informací na výpisech, tyto žalobkyně nereflektovala. Každý měsíc se žalobkyně nacházela v mínusovém konečném zůstatku, navíc se na výpisech objevují příjmy a splátky spotřebitelských úvěrů. Žalovaná v uvedených měsících čerpala spotřebitelské úvěry minimálně ve výši 40 500 Kč (položky „THEPAY“, „dodatečná půjčka od ZAPLO“, „ZAPLO finance“). Na výpisech z účtu se pak nenacházejí pravidelné výdaje, výdaje za potraviny apod., ale převažují výběry z bankomatu, ze kterých nelze dovozovat výdaje žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, k úhradě dlužné částky do 3 dnů, přičemž dopis byl odeslán téhož dne.5. Zjištěný skutkový stav soud následně posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě, které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku až do výše 22 100 Kč převodem na její bankovní účet, oproti závazku žalované tuto částku vrátit spolu s poplatky. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky poskytla žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“). Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřeb