9 C 318/2023-39 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 107 982,94 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na podkladě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 110 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a uvedená částka spolu s úrokem měla být uhrazena v 72 měsíčních splátkách po 4 758 Kč. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému dvě písemné upomínky, v nichž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, žalovaný však tento splatný závazek neuhradil. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě zbytku dluhu. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala dle podepsané přílohy smlouvy „Posouzení úvěruschopnosti“, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a dále si vyžádala kromě dokladů totožnosti i kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce a dodatečný doklad o příjmech – tři výplatní pásky. Dále posoudila schopnost spotřebitele splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu ze SOLUS, kde neměl žalovaný negativní záznam. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 37 263 Kč a nákladů na bydlení 3 000 Kč. Žalobkyně taktéž zjistila, že žalovaný má úvěr u spoelčnosti , právnická osoba, ve výši 5 000 Kč a , Anonymizováno, ve výši , právnická osoba, Kč. Běžné výdaje pak vychází ze statistiky ČNB. Dále žalobkyně využila tzv. skóringový systém, který vyhodnocuje údaje spotřebitele. Žalobkyně má za to, že ke dni poskytnutí úvěru neexistovala důvodná pochybnost, že žalovaný nebude úvěr splácet. Žalovaný na svůj dluh uhradil 14 274 Kč. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému upomínku, avšak ani poté žalovaný nic nezaplatil2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s takovým rozhodnutím ve věci souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání projevila souhlas již v žalobě.3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listin, které předložila žalobkyně a zjistil z nich následující skutečnosti. Z listiny s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč, a to tak, že částka 39 338 Kč bude vyplacena na účet žalovaného (č. , č. účtu, ), částka 52 162 Kč bude vyplacena na závazek žalovaného u žalobkyně ze smlouvy č. , hodnota, a částka 18 500 Kč bude započítána na náklady žalobkyně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Úrokovou sazbu si strany ujednaly na 25,55 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 splátkách po 4 758 Kč. Žalovaný pak tuto smlouvu podepsal prostřednictvím sms kódu a rovněž žalobkyni zaslal z označeného účtu verifikační platbu. Z přílohy č. , hodnota, vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, stejně tak, že je zaměstnán. Dále je v Příloze č. , hodnota, uvedeno, že příjem žalovaného činí 37 263 Kč a jeho výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, avšak z ničeho nevyplývá, zda tuto částku uvedl žalovaný, nebo byla nějak ověřena. V příloze č. , hodnota, je dále uvedeno, že žalovaný měl v době sjednávání úvěru splacené úvěry u společnosti Zaplo, Cool Credit a Viva Credit.4. Detaily pohybů na účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne , datum, na účet žalobkyně přišla částka 1 Kč z účtu žalovaného č. , č. účtu, s VS: , var. symbol, . Dne , datum, odeslala na účet žalovaného, který uvedl ve smlouvě, částku 39 338 Kč. Stejného dne byla částka 52 162 Kč zaslána na účet č. , č. účtu, pod VS: , var. symbol, , jako doplatek úvěru.5. Z výpisu z insolvenčního rejstříku k žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v insolvenci. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, na jméno žalovaného vyplývá, že v měsících srpen až září , rok, na účet žalovanému přicházely platby od zaměstnavatele, nicméně na tento účet chodily i platby od osoby , jméno FO, . Z účtu nejsou patrné pravidelné výdaje žalovaného, na účtu byl v měsíci září zůstatek 73,97 Kč, v měsíci červenec záporný zůstatek a v měsíci srpnu sice kladný zůstatek nicméně na účet přišla např. platba 200 000 Kč od již zmíněného , jméno FO, . Z výplatních pásek žalovaného za měsíce červenec až září , rok, soud zjistil, že průměrný příjem žalovaného činil 37 263 Kč.6. Z dopisu ze dne , datum, s názvem Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že s ohledem na neplnění pravidelných měsíčních splátek nezbylo žalobkyni nic jiného, než přistoupit k zesplatnění jistiny úvěru a vyčíslit svůj nárok. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 119 422,94 Kč a žalovaný ji měl uhradit do , datum, ‘. Dle připojené kopie poštovního podacího lístku byl dopis přijat k přepravě dne , datum, .7. S ohledem na právní závěr, který bude rozveden níže soud z dalších předložených důkazů již pro nadbytečnost ničeho nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z tohoto důvodu žalobkyně zaslala žalovanému návrh smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalovaný tento návrh akceptoval, což stvrdil elektronickým podpisem na dohodě, jakož i zasláním verifikační platby ve výši 1 Kč. Žalobkyně před poskytnutím prostředků posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky jednak na základě informací sdělených žalovaným o tom, že je svobodný, zaměstnaný a nemá vyživovací povinnost. V příloze smlouvy jest taktéž uvedeno, že žalobkyně pracovala s příjmem žalovaného 37 263 Kč a výdaji 3 000 Kč. Při stanovení nákladů bylo vycházeno z metodických pokynů ČNB. Dále žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, ve kterém žalovaný neměl aktuální záznam. Dle výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného, na který žalobkyně poskytla finanční prostředky, bylo zjištěno, že jeho konečné zůstatky by nepostačovaly na úhradu splátky dle sjednané dohody, zůstatek byl buď záporný, nebo nedostatečný. Pravidelné výdaje nebyly možné z účtu ověřit. Z těchto všech skutečností žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splácet a rozhodla se žalovanému finanční prostředky ve výši 110 000 Kč poskytnout, a to tak, že částku 18 500 Kč započte na své náklady, částku 52 162 Kč vyplatí na úhradu předchozího závazku a částku 39 338 Kč skutečně vyplatila na účet žalovaného. V oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , které zástupce žalobkyně odeslal téhož dne byl žalovaný vyzván, aby celkovou dlužnou částku z uvedené dohody zaplatil do , datum, a zároveň byla upozorněn, že v opačném případě, žalobkyně zahájí vymáhání pohledávky soudní cestou.8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 39 338 Kč bezhotovostním převodem a dále finanční prostředky 52 162 Kč, které byly dle smlouvy zaslány na úhradu jeho předchozího závazku, částku 18 500 Kč si žalobkyně započetla na náklady. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i zákon č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZSU“), jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).9. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří lis