9 C 342/2023-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 476 Kč představující nesplacený úvěr s příslušenstvím a smluvní pokuty dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , který spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, . Na podkladě citované smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč převodem na její účet oproti závazku žalované tuto částku vrátit spolu s úrokem, a to celkem 42 000 Kč, které uhradí v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a dostala se do prodlení, přičemž žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně dodala, že v tomto řízení požaduje pouze smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazených splátek, kdy doposud se jedná o částku 13 476 Kč (z částky 30 049 Kč za dobu od , datum, do , datum, ). když na zbývající částku byl vydán rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalobkyně zaslala dne , datum, žalované výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, ale žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet tak, že si vyžádala výplatní pásky žalované za dva kalendářní měsíce, ze kterých žalobkyně dovodila průměrný příjem 14 000 Kč, dále žalovanou lustrovala v rámci databáze CEE, v insolvenčním rejstříku, z čehož byl učiněn zápis. žalobkyně také vycházela z čestného prohlášení žalované o závazcích a výdajích, jakož i z nájemní smlouvy a zohlednila i normativní náklady na bydlení pro nájemní bydlení a výši existenčního a životního minima. Žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost, nicméně měl splátky u společnosti , právnická osoba, ve výši 3 000 Kč.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne , datum, . Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:5. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která byla oběma smluvními stranami podepsána dne , datum, soud zjistil, že žalovaná tímto požádala žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč. Naproti tomu se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni celkem částku 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Pokud se týká údajů žalované, soud i z čestného prohlášení připojeného ke smlouvě zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela v rodinném domě s náklady 3 000 Kč, neměla žádnou vyživovací povinnost a na splátky dalších úvěrů (Provident) hradila měsíčně 3 000 Kč. Z čestného prohlášení o příjmech soud zjistil, že příjem žalované činil 14 000 Kč. Součástí smlouvy bylo i ujednání o smluvní pokutě, že žalovaná zaplatí žalobkyni za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, a to za každý den prodlení. V případě, že se žalovaná dostane do prodlení a úvěr se stane splatným, žalovaná zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení.6. Z potvrzení o provedené transakci bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na označený účet žalované částku 27 500 Kč dne , datum, , zbylá částka byla zaslána , jméno FO, (dle Smlouvy se jedná o pověřeného pracovníka žalobkyně).7. Z výpisu z CEE a insolvenčního rejstříku soud zjistil, že k žalované zde nebyl nalezen žádný záznam.8. Z písemného záznamu o posouzení úvěruschopnosti zákazníka, který vypracovala žalobkyně (č. l. 18), vyplývá, že žalovaná označila příjmy 14 000 Kč a uvedla výdaje na bydlení ve výši 300 000 Kč, výdaje na úvěry pak byly stanoveny na 3 000 Kč. V zápise je rovněž uvedeno, že příjem byl zjevně ověřen z VP+BÚ (výplatní pásky a běžný účet. Dále jsou v zápise rozepsána statistická data a údaje o životním minimu a nezabavitelné částce.9. Výpisem z účtu žalované za den , datum, bylo zjištěno, že žalované přišla platba 17 227 Kč od zaměstnavatele.10. Z předložených výplatních pásek soud zjistil, že v měsíci listopadu , datum, dosáhla žalovaná čistého příjmu 17 512 Kč a v měsíci (nečitelný) , datum, dosáhla příjmu 17 227 Kč.11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ze shora citované smlouvy, a to ve lhůtě 7 dnů od odeslání této upomínky. Dle připojeného podacího lístku byla upomínka odeslána dne , datum, .12. Z takto předložených důkazů soud již ničeho dalšího nezjišťoval, a to pro níže rozvedený právní závěr. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.13. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, poskytla žalobkyně na žádost žalované, žalované převodem finanční prostředky, konkrétně částku 27 500 Kč. Žalovaná se zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 42 000 Kč. Vrácení této částky však nebylo předmětem této žaloby. Žalobkyně se v uvedené dohodě dohodla se žalovanou, že žalovaná zaplatí žalobkyni za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, a to za každý den prodlení. V případě, že se žalovaná dostane do prodlení a úvěr se stane splatným, žalovaná zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Před sjednáním dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky tak, že jednak vycházela z prohlášení, které žalovaná uvedla v dohodě, tedy, že je svobodná, bydlí v rodinném domě, nemá vyživovací povinnost a na splátky dalších úvěru (půjčka od Provident) hradí měsíčně 3 000 Kč, její příjem činí 17 000 Kč a že na bydlení vynakládá částku 3 000 Kč. Příjmy žalované si žalobkyně ověřila ze dvou výplatních pásek, a výpisu z účtu žalované za jeden den měsíce listopadu , datum, . Žalovaná neměla záznam v CEE. U nákladů na bydlení žalobkyně vycházela z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení. Žalobkyně také zohlednila výši existenčního a životního minima na jednotlivce. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné smluvní pokuty z uvedené dohody dopisem, který dala do poštovní přepravy dne , datum, , a podle kterého měla žalovaná dluh splnit do 7 dnů od odeslání této výzvy.14. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen “o. z.“) o. z v rámci níž si ujednaly smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“), jelikož i zápůjčka, ve které si účastníci ujednali smluvní pokutu, je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).15. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o