9 C 51/2024-41 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 062 Kč s příslušenstvím představující nesplacený úvěr a smluvní pokuty dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , který spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, . Na podkladě citované smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč převodem na jeho účet oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit spolu s úrokem 42 000 Kč, které uhradí v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a dostal se do prodlení, přičemž žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . V současné době žalovaný dluží žalobkyni částku 21 105 Kč na jistině a 1 074 Kč na úrocích a dále žalobkyně požaduje úrok 21,05 % ročně z dlužné jistiny 21 105 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 105 Kč za dobu od , datum, . Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně rovněž částku 300 Kč jako vynaložené náklady na 3 upomínky po 100 Kč, jakož i smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč (3krát 499 Kč za každou splátku) a rovněž jí vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 1 086 Kč (z částky 22 179 Kč za dobu od , datum, do , datum, ). Žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, ale žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že si vyžádala výplatní pásky žalovaného za dva kalendářní měsíce a ověřila si to i u zaměstnavatele (průměrný příjem nad 23 500 Kč), dále žalovaného lustrovala v rámci databáze CEE, v insolvenčním rejstříku, z čehož byl učiněn zápis. Žalobkyně také vycházela z čestného prohlášení žalovaného o závazcích a výdajích, jakož i z nájemní smlouvy, také z výpisu z účtu za dobu od , datum, do , datum, a zohlednila i normativní náklady na bydlení pro nájemní bydlení a výši existenčního a životního minima, jakož i průměrné výdaje obyvatelstva. Skutečné náklady na bydlení byly nahrazeny normativními náklady na bydlení v nájemním bytě.3. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal a odvolával se zejména na neposouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy, jakož i na úrok odporující dobrým mravům a souběh takto stanoveného úroku s dalšími nemravnými smluvními sankcemi. navrhoval, aby vztah mezi ním a žalobkyní byl vypořádán jako bezdůvodné obohacení. Uvedl, že je v tíživé životní situace a je schopen platit dluh pouze ve splátkách 500 Kč.4. Současně soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, který s tímto postupem vyslovil souhlas v rámci svého vyjádření ze dne , datum, . Žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas již v žalobě.5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:6. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která byla oběma smluvními stranami podepsána dne , datum, soud zjistil, že žalovaný tímto požádal žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Dle podmínek otištěných na smlouvě vyplývá, že zprostředkovatelská provize za sjednání úvěru činila 2 500 Kč Pokud se týká údajů žalovaného, soud zjistil, že žalovaný byl svobodná, bydlel v nájemním bytě, neměl žádnou vyživovací povinnost a na splátky dalších úvěru hradil měsíčně 0 Kč, na bydlení dával 8 350 Kč a jeho příjem činil 23 500 Kč.7. Z kopie nájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaný hradil nájemné 6 329 Kč měsíčně a dále zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu dle evidenčního listu, který však žalobkyně nedoložila.8. Z výplatních pásek žalovaného za měsíc listopad , rok, a prosinec , rok, mě průměrný čistý příjem 24 617 Kč.9. Z potvrzení o provedené transakci bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na označený účet žalovaného částku 27 500 Kč dne , datum, . Dne , datum, žalobkyně zaslala na účet , číslo, částku 2 500 Kč.10. Z výpisu z , právnická osoba, . vyplývá, že žalovaný neměl exekuci a stejně tak z otisku z insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalovaný nebyl v insolvenci. v registru REPI k žalovanému nebyl záznam.11. Z písemného záznamu o posouzení úvěruschopnosti zákazníka, který vypracovala žalobkyně, vyplývá, že žalovaný označil příjmy 23 500 Kč a uvedl výdaje na bydlení ve výši 8 350 Kč, výdaje na úvěry 0 Kč. Ze zápisu dále vyplývá, že žalovaný neměl vyživovací povinnost. Dále jsou v zápise rozepsána statistická data a údaje o životním minimu a nezabavitelné částce.12. Výpisem z účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, , který byl soudu předložen pouze v rozsahu 1 strany, bylo prokázáno, že dne , datum, žalovanému přišla výplata 26 351 Kč.13. Z listiny nazvané Bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaný na dluh uhradila celkem 15 750 Kč. Poslední splátku žalovaný uhradil , datum, .14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze shora citované smlouvy s poučením, že pokut se tak nestane, bude podána žaloba. Dle připojeného podacího lístku byla upomínka odeslána dne , datum, .15. Z takto předložených důkazů soud již ničeho dalšího nezjišťoval, a to pro níže rozvedený právní závěr. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, poskytla žalobkyně na žádost žalovaného, žalovanému převodem finanční prostředky, konkrétně částku 27 500 Kč, zbylá částka 2 500 Kč byla odeslána třetí osobě jako provize. Žalovaný se zavázal jmenované společnosti vrátit částku celkem 42 000 Kč. Před sjednáním dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že jednak vycházela z prohlášení, které žalovaný uvedl v dohodě, tedy, že je svobodný, bydlí v nájemním bytě, nemá vyživovací povinnost, nemá další splátky, jeho příjem činí 23 500 Kč a že na bydlení vynakládá částku 8 350 Kč. Příjmy žalovaného si žalobkyně ověřila ze dvou výplatních pásek a výpisu z účtu žalovaného. Žalovaný neměl exekuci, nebyl v insolvenci. U nákladů na bydlení žalobkyně vycházela, kromě připojené nájemní smlouvy, i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení. Žalobkyně také zohlednila výši existenčního a životního minima na jednotlivce. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené dohody dopisem, který dala do poštovní přepravy dne , datum, .16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti