10 C 109/2025-123 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně původně žalobou došlou soudu dne 3.7.2024 požadovala stanovení výživného svému otci od 1.7.2022 ve výši 5 500 Kč měsíčně s odůvodněním, že žalobkyně je od 2.5.2024 zletilá a soustavně a řádně se připravuje na budoucí povolání studiem na střední škole a po celou dobu veškerou péči a potřeby žalobkyně zajišťovala pouze její matka, se kterou žije ve společné domácnosti a která z důvodu špatného zdravotního stavu nemohla pracovat. Při poslední úpravě výživného v souvislosti s rozvodem rodičů rozsudkem ze dne 22.3.2010 nebylo výživné otci stanoveno, od roku 2021 na její výživu nepřipívá nijak, přitom otec pracuje příležitostně nebo na černo, je zdravý a pracovat může. Jiné vyživovací povinnosti než k žalobkyni žalovaný nemá, neboť bratr žalobkyně od června 2024 již pracuje. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a požadovala po žalovaném stanovení výživného za dobu od 1.7.2022 do 3.7.2024, když žalobkyně již pracuje a má svůj příjem.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že byl ochoten přispívat pouze částkou 3 500 Kč měsíčně a dále se vyjadřoval pouze ke špatným vztahům s bývalou manželkou a ke své špatné finanční situaci.3. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 22.3.2010, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 22.3.2010 bylo zjištěno, že žalobkyně byla svěřena do péče matky a otci- žalovanému nebylo vůči žalobkyni výživné stanoveno, neboť pobíral pouze dávky v hmotné nouzi. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že v žalovaném období 1.7.2022 do 3.7.2024 žalovaný na výživu žalobkyně nepřispíval žádnou částkou. Z potvrzení o studiu ze dne 13.6.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně od 1.9.2021 navštěvovala , právnická osoba, , gymnázium a střední odbornou školu Karlovy vary. Z potvrzení ČSSZ v Praze bylo dále zjištěno, že matce žalobkyně byl od 30.9.2024 vyplácen invalidní důchod ve výši 15 452 Kč.4. Po provedeném dokazování a z nesporných tvrzení bylo zjištěno, že při poslední úpravě výživného žalovaného vůči žalobkyni v roce 2010 nebylo žalovanému výživné stanoveno, a tudíž toto nebylo upraveno. Žalobkyně tedy mohla jako zletilá žádat výživné dle § 922 odst. 1 od podání žaloby, tj. od 3.7.2024 nadále. Za tuto dobu však výživné nepožadovala, když požadovala pouze výživné do podání žaloby za dva roky zpětně, konkrétně od 1.7.2022. S ohledem na skutečnost, že u zletilého výživné stanovit za dobu minulou nelze, soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl.5. V části částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení podle § 96 odst. 1, 3 o.s.ř. zastaveno, když ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání, a tudíž nebylo třeba zjišťovat stanovisko žalovaného.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela úspěšný byl žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.