109 C 18/2025-35 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou, po jejím částečném zpětvzetí, domáhala po žalované (dále jen „žalovaném“) zaplacení částky 112 949,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi ní a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný se zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po 6 667 Kč, které však žalovaný neuhradil řádně a včas, když zaplatil pouze 44 768 Kč a dostal se do prodlení. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z dokladů o příjmech žalobkyně zjistila, že žalovaný má čistý příjem 45 428 Kč, náklady 12 159 Kč. K jednotlivým výdajům ještě žalobkyně přičítá 1 000 Kč jako rezervu. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Navíc žalobkyně provedla výpočet DSTI, který při splátce 6 667 Kč činil 14,7 % z příjmu. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč za splátky 5 a 6), která je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (bod 6.2. smlouvy) v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč), které jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku trvajícího prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy k datu , datum, . Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši 116 149,87 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Po zesplatnění žalovaný uhradil ještě částku 18 000 Kč. Žalovaný tak žalobkyni dluží novou jistinu úvěru ve výši 84 352 Kč s příslušenstvím; smluvní pokutu ve výši 28 597,78 Kč (0,1 % denně z jistiny od , datum, do data vyhotovení žaloby, tj. , datum, ), úrok za poskytnutí úvěru ve výši 12,75 % ročně z 98 330,91 Kč od , datum, do zaplacení a úrok 8,97 % ročně z částky 98 330,91 Kč od , datum, do , datum, . Žalovaný uvedené částky nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně zaslala.2. Žalovaný se se k žalobě vyjádřil tak, že nárok neuznává, protože žalobkyně neprověřila jeho finanční schopnost, chtěla zaslat pouze výpis z účtu s vyfiltrovaným příjmem. Žalovaný taktéž shledával úroky a poplatky jako neadekvátní.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. K jednání se rovněž nedostavila žalobkyně, jejíž nepřítomnost její zástupce u jednání omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. S ohledem na to soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.4. V průběhu jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla rozporována a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný učinil vůči žalobkyni dne , datum, návrh dohody (ve znění dodatku č. , hodnota, shodného data), podle které žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč oproti závazku žalovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky za poskytnutí prostředků, a to ve 48 splátkách po 6 667 Kč (zjištěno z listiny „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru“ a „Dodatku č. 1 k Návrhu…“). Před přijetím návrhu dohody, posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z údajů, které byly zaneseny do listiny s hodnocením klienta. Žalovaný byl v té době zaměstnaný s pravidelným příjmem 45 428 Kč, jeho výdaje tvořila dle žalobkyně jednak částka 4 860 Kč (pozn. soudu: jedná se o životní minimum), částka 530 Kč vynakládaná na splátky a dále částka 6 769 Kč za nájem, přičemž dále bylo uvedeno, že bydlí sama ve vlastním, má střední vzdělání s maturitou a nemá vyživovací povinnost (zjištěno z listiny “Hodnocení klienta“). Žalobkyně si tyto informace ověřila z částečného výpisu z účtu (pouze příchozí platby od zaměstnavatele), ze kterých vyplývá, že žalovaný měl průměrný příjem, jak je uvedeno v kartě klienta (zjištěno z listiny „historie pohybů“). Žalobkyně dále žalovaného lustrovala v databázích SOLUS a NKRI, ze kterých nezjistila žádné negativní skutečnosti (prokázáno výpisy z uvedených databází). Na podkladě zjištěných informací žalobkyně provedla scoring klienta a rozhodla se nabídku na uzavření dohody přijmout, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, (zjištěno z listiny „Oznámení o schválení úvěru…“) a dne , datum, také žalovanému zaslala částku 100 000 Kč na jeho bankovní účet (zjištěno z listiny „doklad o vyplacení úvěru“, přičemž číslo účtu odpovídá historii pohybů na účtu, kterou žalovaný doložil žalobkyni). Strany si zároveň ujednaly, a to žalobkyně jako zprostředkovatelka, pro žalovaného pojištění schopnosti splácet za které se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné, které bylo splatné spolu se splátkou dle shora citované dohody, ve výši 215 Kč měsíčně (zjištěno z listiny „Příloha č. 1 k Návrhu….“). Žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 44 768 Kč (zjištěno z listiny „Karta klienta“ a odpovídá tvrzením žalobkyně). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 7 dnů od data odeslání této upomínky, ke kterému došlo dne , datum, . Žalobkyně žalovaného v tomto dopise upozornila, že pokud nedojde k zaplacení uvedené částky, bude nucena přistoupit k vymáhání pohledávky v soudním řízení (zjištěno z listiny „Předžalobní výzva“ a kopie podacího archu).5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 100 000 Kč na jeho bankovní účet v den uzavření smlouvy oproti závazku žalovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).10. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele