111 C 13/2025-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 166 213 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne 27. 7. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, (dále též jen „smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 27. 7. 2023, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 71,04 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 320 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 25 280 Kč (4 platby po 25 280 Kč). Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 5 a 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. Smlouvy v celkové výši 600 Kč, kdy žalobkyni vzniklo toto právo u splátek č. 4, 5 a 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrada nákladů v celkové výši 3 x 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6. 3. smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 5 splatné dne 18. 12. 2023. K datu 21. 2. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6. 4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 115 613,31 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu k tomuto poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 23. 2. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 115 613,31 Kč s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím; c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím; d) smluvní pokuta dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 23. 2. 2024 do zaplacení, když žalobkyně smluvní pokutu požaduje pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 49 002 Kč; e) úrok v nominální roční úrokové sazbě 71,04 % ročně. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslal.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván, k jednání nařízenému na den 17. 9. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo doručeno dne 18. 7. 2025.3. Žalobkyně u jednání setrvala na návrhu tak, jak byl podán beze změn a doplňků.4. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, označenými jako smlouva o úvěru ze dne 27. 7. 2023, dodatek ke smlouvě č. 1 ze dne 27. 7. 2023, oznámení o schválení úvěru ze dne 28. 7. 2023 včetně dodejky, občanský průkaz žalovaného, předsmluvní formulář, informace o klientovi, ověření v registrech (NRKI, SOLUS), doklad o vyplacení úvěru, prohlášení klientů, příjem žalovaného za období 4-6/2023, formulář hodnocení klienta, karta klienta, výzva k zaplacení ze dne 18. 1. 2024, 19. 2. 2024, oznámení ze dne 21. 2. 2024 a předžalobní výzva ze dne 12. 7. 2024 včetně dokladu o odeslání. Z důkazů předloženými žalobkyní soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 7. 2023 částku 100 000 Kč, kterou převedla na jeho bankovní účet. Smlouva o úvěru měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným poté, co žalovaný vyplnil předsmluvní formulář, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého emailu a rodného čísla. Dále žalobkyně provedla tzv. hodnocení klienta, z něhož vyplynulo, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 26 120 Kč ze zaměstnání (Mountfield) a výdaje má ve výši 11 299 Kč, je svobodný, nežije s partnerem ve společné domácnosti, forma bydlení „u rodičů“, kdy platí nájemné toliko 3 915 Kč (shodně jako v jiných případech žalobkyně nezávisle na formě bydlení) a dále byla do výdajů zahrnuta částka životného minima 4 860 Kč spolu s dalšími splátkami ve výši 2 424 Kč a ostatními výdaji (doprava, kultura) ve výši 100 Kč. Tyto údaje poskytl sám žalovaný jako dlužník, výše jeho příjmu pak byla doložena třemi výplatními páskami, ze kterých vyplývá deklarovaný příjem. Žalovaný přitom podle žádosti projevila zájem o úvěr ve výši 100 000 Kč s tím, že byl seznámen s tím, že v případě poskytnutí této částky musí zaplatit žalobkyni celkem 303 360 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 6 320 Kč po dobu 48 měsíců s úrokovou sazbou 71,04 % ročně. Sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny. V článku 6. 1. této smlouvy pak byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný octil v prodlení delší než 30 dní. V článku 6. 3. a 6. 4. jsou pak ujednání o důvodech zesplatnění úvěru. V článku 6, 5. je pak sjednaná další smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny po zesplatnění úvěru nedojde-li k zaplacení úvěru v den zesplatnění úvěru; žalovaný byl následně seznámen s tím, že úvěr mu byl poskytnut; jak dále plyne z karty klienta, žalovaný uhradil žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěru celkem za dobu do zesplatnění částku 25 280 Kč (4 platby po 6 320 Kč), poté úvěr ke dni 21. 2. 2024 zesplatnila, žalovaný poté již nic dalšího na úvěr neuhradil i přes výzvy žalobkyně.5. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 7. 2024 a podacím archem z téhož dne je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou.6. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé.7. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný se dne 27. 7. 2023 dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou. Žalovaný přitom žalobkyni uhradil částku 25 280 Kč, následně se dostal do prodlení a splátky dále nehradil i přes výzvy žalobkyně, která pak využila svého práva a úvěr ke dni 21. 2. 2024 zesplatnila. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z údajů, které tato uvedla v úvěrové smlouvě, doplněných o potvrzení o výši jejího příjmu a dále v registrech o dřívějších kontraktech žalovaného, ke kterým řádně nepřihlédla, když z NRKU žalobkyně zjistila, že žalovaný má dluh po splatnosti.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodn