111 C 15/2025-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 162 013 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne 18. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, (dále též jen „smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 19. 2. 2024, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 838 Kč splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 13 676 Kč (2 platby po 6 838 Kč). Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 5 a 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. Smlouvy v celkové výši 400 Kč, kdy žalobkyni vzniklo toto právo u splátek č. 3 a 4, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrada nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6. 3. smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 3 splatné dne 20. 5. 2024. K datu 14. 7. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6. 4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 118 624,32 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu k tomuto poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 16. 7. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 118 624,32 Kč s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím; c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím; d) smluvní pokuta dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 16. 7. 2024 do zaplacení, když žalobkyně smluvní pokutu požaduje pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 41 991,48 Kč; e) úrok v nominální roční úrokové sazbě 78,08 % ročně. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslal.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván, k jednání nařízenému na den 23. 10. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo doručeno dne 12. 9. 2025. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním ze dne 22. 10. 2025 z důvodu kolize s jiným jednáním.3. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, označenými jako smlouva o úvěru ze dne 18. 2. 2024, dodatek ke smlouvě č. 1 ze dne 18. 2. 2024, oznámení o schválení úvěru ze dne 20. 2. 2024 včetně dodejky, občanský průkaz žalovaného, předsmluvní formulář, informace o klientovi, ověření v registrech (NRKI, SOLUS), doklad o vyplacení úvěru, prohlášení klienta, příjem žalovaného za období 11/2023-2/2024, formulář hodnocení klienta, karta klienta, výzva k zaplacení ze dne 10. 6. 2024 a 11. 7. 2024, oznámení ze dne 14. 7. 2024, předžalobní výzva ze dne 16. 1. 2025 včetně dokladu o odeslání. Z důkazů předloženými žalobkyní soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 19. 2. 2024 částku 100 000 Kč, kterou převedla na jeho bankovní účet. Smlouva o úvěru měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným poté, co žalovaný vyplnil předsmluvní formulář, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého emailu a rodného čísla. Dále žalobkyně provedla tzv. hodnocení klienta, z něhož vyplynulo, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč ze zaměstnání (Billa, spol. s r.o.) a výdaje má ve výši 13 360 Kč, je svobodný, nežije s partnerem ve společné domácnosti, forma bydlení „u rodičů“, kdy platí nájemné toliko 4 000 Kč a dále byla do výdajů zahrnuta částka životného minima 4 860 Kč spolu s dalšími splátkami ve výši 1 500 Kč a ostatními výdaji (doprava, kultura) ve výši 3 000 Kč. Tyto údaje poskytl sám žalovaný jako dlužník, výše jeho příjmu pak byla doložena čtyřmi výplatními páskami, ze kterých vyplývá deklarovaný příjem. Žalovaný přitom podle žádosti projevila zájem o úvěr ve výši 100 000 Kč s tím, že byl seznámen s tím, že v případě poskytnutí této částky musí zaplatit žalobkyni celkem 328 224 Kč (tedy více než trojnásobek půjčené částky), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 6 838 Kč po dobu 48 měsíců s úrokovou sazbou 78,08 % ročně. Sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny. V článku 6. 1. této smlouvy pak byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný octil v prodlení delší než 30 dní. V článku 6. 3. a 6. 4. jsou pak ujednání o důvodech zesplatnění úvěru. V článku 6, 5. je pak sjednaná další smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny po zesplatnění úvěru nedojde-li k zaplacení úvěru v den zesplatnění úvěru; žalovaný byl následně seznámen s tím, že úvěr mu byl poskytnut; jak dále plyne z karty klienta, žalovaný uhradil žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěru celkem za dobu do zesplatnění částku 13 676 Kč (2 platby po 6 838 Kč), poté úvěr ke dni 14. 7. 2024 zesplatnila, žalovaný poté již nic dalšího na úvěr neuhradil i přes výzvy žalobkyně.4. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2025 a podacím archem z téhož dne je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou.5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé.6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný se dne 18. 2. 2024 dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou. Žalovaný přitom žalobkyni uhradil částku 13 676 Kč, následně se dostal do prodlení a splátky dále nehradil i přes výzvy žalobkyně, která pak využila svého práva a úvěr ke dni 14. 7. 2024 zesplatnila. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z údajů, které tato uvedla v úvěrové smlouvě, doplněných o potvrzení o výši jejího příjmu a dále v registrech o dřívějších kontraktech žalovaného, ke kterým řádně nepřihlédla, když z NRKU žalobkyně zjistila, že žalovaný má splátky jiných úvěrů ve výši 1 500 Kč a v době podání žádosti o úvěr dalších 8 žádostí u jiných finančních institucí.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebite