12 C 192/2025-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 129 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému poskytla zařízené na splátky, a to , právnická osoba, a mobilní telefon Motorola Moto. Za všechny poskytnuté služby a splátky zařízení měl žalovaný hradit vyúčtování na základě souhrnných daňových dokladů, jelikož žalovaný současně čerpal i telekomunikační služby. Žalovaný nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování obsahují částky za služby i splátky zařízení, Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ani po odeslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je aktuálně klientem azylového domu, je nezaměstnaný, evidován na ÚP a pobírá dávky hmotné nouze. Z důvodu nepřiznivého zdravotního stavu je nyní v pracovní neschopnosti. V současné době je rovněž vedeno řízení o jeho omezení ve svéprávnosti.3. Žalobkyně navrhla smírné řešení sporu tak, že žalovaný by předmětnou částku uhradil ve splátkách po 500 Kč měsíčně.4. Žalovaný se k navrhovanému smíru vyjádřil tak, že z jeho jediného příjmu, tedy dávek hmotné nouze, není schopen splátku ve výši 500 Kč zajistit.5. Žalovaný svým vyjádřením tedy dlužnou částku nerozporoval, pouze uváděl, že není v jeho možnostech splácet 500 Kč měsíčně z důvodu jeho aktuální životní situace. Soud však pro vágnost vyjádření raději nepřistoupil k vydání rozsudku pro uznání a provedl ve věci jednání.6. Z jednání dne 21. 10. 2025 se žalobkyně omluvila. Žalovaný setrval na svém stanovisku dle posledního vyjádření, tedy že navrhovanou nabídku smíru nemůže akceptovat, jelikož není v jeho možnostech splácet ani 500 Kč měsíčně, kdy je odkázán pouze na dávky hmotné nouze.7. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný u jednání žádnou tuto listinu nerozporoval.8. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.9. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená12. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud právní závěr, že účastníci uzavřeli jako součást smlouvy o službách elektronických komunikací platnou kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 a následujících občanského zákoníku, jejímž předmětem byla zařízení , právnická osoba, a mobilní telefon Motorola Moto. Žalovaný nesplnil svůj závazek kupujícího a neuhradil řádně kupní cenu za tato zařízení. Za zařízení , právnická osoba, žalovaný dlužní splátky za 4 měsíce ve výši 276 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 3 657 Kč. Za zařízení MODEM dlužní žalovaný 5 měsíčních splátek ve výši 345 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 1 863 Kč. Za mobilní telefon Motorola dlužní žalovaný splátky za 4 měsíce ve výši 500 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 3 488 Kč. Dluží tedy celkem žalobkyni 10 129 Kč. S dlužnou částkou se žalovaný dostal do prodlení den následující po splatnosti jednotlivých faktur, a proto dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud jako důvodné vyhověl.13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nižší výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.14. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladu řízení v plné výši. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dvě paušální náhrady po 100 Kč, tedy celkem 1 000 Kč.