13 C 197/2025-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jednal s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (původně , právnická osoba, o uzavření smlouvy o úvěru, jejíž uzavření však žalobkyně není schopna doložit. Dne 9. 8. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. ú. , č. účtu, . Dle žalobkyně se jednalo o plnění bez právního důvodu, a proto požaduje vrácení předmětné částky, jakožto bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovaným byla nejdříve postoupena společnosti , právnická osoba, ., která jí následně postoupila žalobkyni. K zaplacení dluhu žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 26. 12. 2024 a jelikož žalovaný na dluh neuhradil ničeho, požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení za dobu od 6. 1. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 9. 8. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, (potvrzení o provedené platbě). Dopisem ze dne 26. 12. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, k němuž došlo smlouvou ze dne 16. 8. 2024 (2x smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou odeslanou ze dne 26. 12. 2024, odeslanou téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní výzva, podací lístek), a to ve lhůtě do tří dnů.5. Z jiného řízení, vedeného u zdejšího soudu (sp. zn. , spisová značka, ) je soudu známo, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný.6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Soud aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, aniž by v řízení byla tvrzena či prokázána existence právního důvodu pro takové plnění. Soud proto shledal, že žalovaný se v uvedeném rozsahu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a za situace, kdy předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, soud podané žalobě vyhověl.10. Co se týče příslušenství uplatněného nároku, žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu v termínu 3 dnů od doručení předžalobní výzvy, která byla žalovanému odeslána dne 26. 12. 2024. Při řádném doručování by se zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den po odeslání (srov. např. rozhodnutí KS v Ostravě, č. j. 15 Co 128/2019109), tj. 31. 12. 2024 a třídenní lhůta ke splnění dluhu tak uplynula 3. 1. 2025. Počínaje dnem 4. 1. 2025 se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně se tohoto úroku domáhala od 6. 1. 2025 a soud při vázanosti žalobním návrhem tomuto nároku vyhověl a žalovanému uložil povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výše se řídí nařízením č. 351/2013 Sb. a činí 12 % ročně.11. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 2 úkony právní služby provedené do 31. 12. 2024 (převzetí zastoupení a předžalobní výzva) po 300 Kč a za jeden úkon provedený po 1. 1. 2025 (žaloba) ve výši 400 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH (273 Kč) a připočtení soudního poplatku v částce 800 Kč, činí celkem 2 373 Kč. Soud v daném případě aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), a zároveň požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.