14 C 212/2025-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 16. 7. 2025 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 041,80 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl a pokračoval v řízení a žalobkyni, vyzval doplacení soudního poplatku.4. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně a právní zástupce žalobkyně omluvili, žalovaný se nedostavil, soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků a právního zástupce žalobkyně.5. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisem z obchodního rejstříku a smlouvou o spotřebitelském úvěru, potvrzením o platbě, výpisem z účtu, Kopií OP, ceníkem, Všeobecnými obchodními podmínkami, posouzením úvěruschopnosti, zásadami ochrany osobních údajů, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Mezi účastníky byla dne 15. 3. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 35 % z jistiny, tedy ve výši 2 450 Kč, dále poplatek za volitelnou službu, expresní projednání ve výši 199 Kč a poplatek za volitelnou službu SMS servis 35 Kč. Úroky byly sjednány ve výši 0,5 % denně z celkové částky po dobu prvních 90 dnů, žalovaný ničeho nezaplatil. Finanční prostředky byly vyplaceny dne 15. 3. 2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného.7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci, soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nedostavil se k jednání, v průběhu řízení nezpochybňoval uzavření úvěrové smlouvy, ani čerpání finančních prostředků, stejně jako tvrzení žalobkyně o tom, že doposud ničeho nezaplatil.8. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. V projednávaném případě s ohledem na skutečnost, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena, a to jako smlouva mezi podnikateli, kdy žalobkyně je podnikatelským subjektem, poskytuje úvěry a žalovaný vystupoval v rámci uzavření smlouvy jako podnikatel a prostředky čerpal v souvislosti se svou podnikatelskou činností, tak za této situace nedopadá na žalovaného ochrana zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Soud přesto žalobě nevyhověl v celém rozsahu, neboť sjednané poplatky a sjednané úroky shledal zcela v rozporu s dobrými mravy. Za situace, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení 0,5 % denně z celkové částky po dobu první 90 dnů prodlení, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 % z jistiny a další poplatek, jedná se o odměnu žalobkyně, která je zcela nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 občanského zákona, přesahuje mnohonásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky podnikatelům. Za této situace soud žalobě nemohl vyhovět a přiznal žalobkyni pouze právo na zaplacení vyčerpaných finančních prostředků, tedy jistiny ve výši 7 000 Kč, včetně příslušenství představující zákonné úroky z prodlení po doručení předžalobní výzvy, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve zbývajícím rozsahu soud žalobě nevyhověl a žalobu ve zbytku zamítl.10. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2. o. s. ř., žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, její procesní úspěch se rovná de facto procesnímu neúspěchu, žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem II rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.