15 C 55/2025-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

- Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 080 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 25.6.2021 smlouvu o úvěru č. , číslo, ve výši 18 180 Kč, skládající se z částky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč, když žalovaný měl splácet 303 Kč týdně, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a dále vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 7 100 Kč se započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru smluvních podmínek smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných pro smlouvy atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. „Následky porušení povinnosti Klienta“) stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobkyně předkládá jako důkaz, je zřejmé že žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně mohla v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovaným ve výši 7 100 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 303 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 19.8.2022 a datum prodlení ke dni 20.8.2022. Žalobkyně tímto překládá rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména uvádí z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o půjčce čerpal, jaké informace od žalovaného k jeho osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit: kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/clanek/databaze-neplatnych-dokladu.aspx), kontrola RČ dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, (, internetová adresa, , kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku (https://isir.justice.cz/), kontrola zaměstnání telefonicky, kontrola platební historie klienta u naší společnosti, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (čestné prohlášení klienta o výši závazků – viz příloha žaloby) a dle lokality klienta - a to na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem (OZ) v kartě klienta (viz příloha žaloby).1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Soud ve věci usnesením ze dne 3.3.2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 25.3.2025 uložením u pošty, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 25.6.2021, jejíž součástí byly smluvní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 25.6.2021 a evidenční karta klienta ze dne 25.6.2021; dále listinou označenou jako informace o smlouvě: , číslo, (platební historie), předžalobní výzvou a přehledem podací pošty ze dne 17.7.2024.4. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25.6.2021 smlouvu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, podle níž žalobkyně poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit veškeré finanční prostředky mu poskytnuté spolu s celkovými náklady úvěru ve výši 8 180 Kč skládajícími se ze zápůjční úrokové sazby ve výši 70,89 % p.a., úroku ve výši 1 980 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v rámci 60 pravidelných týdenních hotovostních splátek ve výši 303 Kč, přičemž úhrada první splátky byla stanovena na 2.7.2021 a úhrada každé další splátky měla proběhnout 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Úvěruschopnost žalovaného měla být při uzavírání úvěrové smlouvy prověřena žalobkyní kontrolou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou předložených dokumentů zaškrtnutých v evidenční kartě klienta, kontrolou RČ a OP dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolou aktuálního počtu exekucí v databázi Centrální evidence exekucí prostřednictvím dálkového systému společnosti , právnická osoba, a případným vyhodnocením jejich aktuální a budoucí možné zátěže na finanční rozpočet klienta, kontrolou aktuálního stavu v insolvenčním rejstříku prostřednictvím dálkového systému společnosti , právnická osoba, , kontrolou platební historie klienta u žalobkyně vč. historie veškerých záznamů o klientovi, vyhodnocením aktuální finanční situace dle poskytnutých podkladů klienta zaznamenaných v evidenční kartě klienta sepsané před poskytnutím úvěru společně se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, a vyhodnocením příslušné lokality bydliště, stejně tak i lokality zdrojů příjmu klienta, a to na základě vědomostí a praxe z „terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti.5. Z evidenční karty klienta pak soud zjistil, že žalovaný byl při uzavírání úvěrové smlouvy rozvedený, starobní důchodce, jako spolubydlící bydlel s 1 členem domácnosti, nevlastnil nemovitosti, jako další zdroj příjmu byla uvedeno DPČ/, jeho příjmy činila mzda 22 864 Kč, důchod 12 980 Kč, celkem 35 844 Kč a jeho výdaje činily 4 872 Kč a životní minimum 4 360 Kč, splátky nebankovních závazků 1 970 Kč, čímž žalobkyně dospěla k disponibilnímu zůstatku 24 642 Kč. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil, uhradil podle platební historie celkem částku 7 100 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 17.7.2024, zaslanou žalovanému téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 11 080 Kč do 7 dnů od doručení upomínky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí; dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Podle § 87 odst. 1