15 C 63/2025-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19.12.2023 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2023. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající.2. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 13.9.2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 62 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 13.9.2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , internetová adresa, (dříve , internetová adresa, ), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro , právnická osoba, Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu, které byl žalovaný povinen původnímu věřiteli poskytnout. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovaným uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření smlouvy.3. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 62 000 Kč v platbách dne 13.9.2021 částka 20 000 Kč, dne 12.10.2021 částka 20 000 Kč, dne 13.12.2021 částka 2 000 Kč a dne 14.2.2022 částka 20 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených bankovních výpisů, případně potvrzení o provedené platbě od platební brány TheyPay.cz, s.r.o., ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen.4. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 14.5.2022 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 15.5.2022. Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.4. všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 11.1.2024.5. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni 42 000 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč nejpozději splatné dne 14.5.2022 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru.6. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného Raiffenisenbank a.s., zda byly na bankovní účet č. , č. účtu, provedeny platby dne 13.9.2021 částka 20 000 Kč, dne 12.10.2021 částka 20 000 Kč, dne 13.12.2021 částka 2 000 Kč a dne 14.2.2022 částka 20 000 Kč a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo žalovaný měl k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany žalobkyně prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.8. Soud rozhodoval na základě skutkového stavu, dle kterého , právnická osoba, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 13.9.2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, s možností opakovaného čerpání, který se zavázal zaplatit ve lhůtě 24 měsíců. Prostředky měly být poukazovány na č. účtu , č. účtu, . Z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že , právnická osoba, . poukázala dne 13.9.2024 částku 20 000 Kč, dne 12.10.2021 částku 20 000 Kč, dne 13.12.2021 částku 2 000 Kč a dne 14.2.2022 částku 20 000 Kč vždy na účet č. , č. účtu, . Dle tvrzení v žalobě, žalovaný vrátil celkem 42 000 Kč. Úvěrující postoupil tuto pohledávku společnosti , právnická osoba, . a tato společnost postoupila tutéž pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů dopisem ze dne 11.1.2024. Soudem bylo ověřeno, že majitelem účtu , č. účtu, byl žalovaný.9. Věřitel posuzoval úvěruschopnost na základě údajů sdělených klientem.10. Úvěruschopnost ověřoval věřitel mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru klient prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit, a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení klienta původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti klienta úvěr splatit.11. Úvěruschopnost klienta ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.12. Podáním žádosti o úvěr a registrací na webových stránkách původního věřitele klient prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, či v Databázi neplatných dokladů MVČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči společnosti.13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i práv