40 C 56/2023-226 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobci a), b) se podanou žalobou domáhali, aby soud povolil nezbytnou cestu ve formě pozemkové služebnosti cesty ve prospěch pozemků parc. č. , číslo, – trvalý travní porost, par. č. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.e. , číslo, , zapsaných na LV č. , číslo, pro obec a k.ú. , adresa, , které jsou ve vlastnictví žalobců a), b), a to přes část pozemku parc. č. , číslo, - trvalý travní porost, zapsaném na LV č. , číslo, , pro obec a k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaných 1., 2., jak bude tato část vymezena geometrickým plánem vyhotoveným pro účely tohoto řízení, a to za jednorázovou peněžitou náhradu. Žalobu přitom odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemků parc. č. , číslo, , , číslo, a st. , číslo, , jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č.e. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , číslo, vedeném u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrálního pracoviště , adresa, a žalovaní jsou vlastníky m.j. pozemku parc. č. , číslo, a st. , číslo, , jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č.e. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , číslo, vedeném u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrálního pracoviště , adresa, . Dotčené nemovitosti žalobců a), b) a žalovaných 1., 2. jsou umístěny v , adresa, v chatové oblasti na úpatí vrcholu , název, v blízkosti ubytovacího zařízení s názvem , adresa, . Nemovitosti žalobců a), b) však nesousedí s veřejnou cestou, nejbližší veřejná cesta, která je (dlouhodobě) používána pro přístup k celé chatové oblasti a zároveň slouží k přístup veřejnosti do , adresa, , je umístěna na pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, cca 10 metrů od hranice pozemku parc. č. , číslo, . Předmětná komunikace je vedena jako účelová komunikace v územním plánu obce , adresa, , pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalobců je však od této cesty na východní hranici oddělen pozemkem parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalovaných, na severní hranici pak pozemkem parc. č. , číslo, ve vlastnictví třetí osoby. Žalobce b) nemovitosti nabyl v roce 2013 darovací smlouvou od předchozích majitelů, manželů , příjmení, (a následně v roce 2015 ideální polovinu daroval své manželce, žalobkyni a), kteří chatu na předmětných pozemcích vystavěli a nemovitosti vlastnili předchozích cca 45 let. Po celou tuto dobu byla mezi majiteli sousedících chat č.e. , číslo, a č.e. , číslo, respektována dohoda, na základě které majitelé chaty č.e. , číslo, užívali společný vstup na pozemek parc. č. , číslo, a přes něj, při jeho severní hranici, procházeli na svůj pozemek parc. č. , číslo, . Tato dohoda byla respektována i poté, co nemovitosti nabyli žalobci a), b), pěší přístup k chatě č.e. , číslo, z přilehlé komunikace byl takto zajištěn po celou dobu až do roku 2020. Žalovaní 1., 2. dokonce vůči předchozím vlastníkům chaty č.e. , číslo, , manželům , příjmení, , vznesli požadavek, aby na dotčené části pozemku parc. č. , číslo, za účelem přístupu k chatě č.e. , číslo, vystavěli zpevněné schodiště o šířce cca 1,2 m, což manželé , příjmení, na své náklady učinili. Na podzim roku 2020 však žalobci bez jakéhokoliv rozumného vysvětlení přístup na pozemek parc. č. , číslo, přes svůj pozemek parc. č. , číslo, zahradili plotem, čímž žalobcům fakticky znemožnili chatu e.č. , číslo, a přilehlé pozemky užívat a provádět jejich pravidelnou údržbu. Žalobcům a), b) tak nezbývá než se přístupu ke svým nemovitostem domáhat soudní cestou. Ačkoliv se žalobci a), b) opakovaně snažili se s žalovanými 1., 2. dohodnout na podmínkách přístupu, přičemž navrhovali mimo jiné odkoupení nezbytné části pozemku parc. č. , číslo, při jeho severní hranici, žalovaní 1., 2. o žádném řešení nebyli ochotni jednat. Právním zástupcem žalobců a), b) naposledy zaslanou výzvu ke smírnému řešení věci žalovaní ani nepřevzali. Pozemky ve vlastnictví žalobců a), b) nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou a z tohoto důvodu na nich nelze řádně hospodařit ani je užívat. Přístup na pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalobců přes pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalovaných 1., 2. byl používán se souhlasem vlastníků pozemku parc. č. , číslo, po dobu více než 50 let. Předchozí vlastníci pozemku parc. č. , číslo, dokonce na žádost žalovaných zřídili na pozemku parc. č. , číslo, schodiště o šířce cca 1,2 m, tj. zpevněný přístup, který se na pozemku parc. č. , číslo, nachází do dnešního dne a lze jej pro přístup k pozemku parc. č. , číslo, nadále využívat (nebýt plotu vystavěného žalovanými). Požadovaná nezbytná cesta tak není cestou novou. Zároveň je zřejmé, že zřízení nezbytné cesty v rozsahu, v jakém byla dříve se souhlasem žalovaných využívána, tj. prostřednictvím již existujícího schodiště o šířce cca 1,2 m a délce cca 10 m², zřízeného při severní hranici pozemku parc. č. , číslo, a určeného k tomuto účelu, je nejhospodárnějším přístupem, žalované ani jejich nemovitosti nijak nezasáhne (neboť schodiště je již zbudováno) a bude je obtěžovat jen v minimálním rozsahu, který nadto dříve bez jakýchkoliv výhrad snášeli. Taktéž je zřejmé, že požadovaný rozsah nezbytné cesty odpovídá potřebě žalobců a), b), aby mohli řádně užívat své nemovitosti. Žalobci žádají, aby nezbytná cesta byla zřízena ve formě služebnosti stezky, neboť jsou přesvědčeni, že zřízení věcného práva k pozemku žalovaných v nezbytném rozsahu odpovídá poměrům, kdy žalovaní, přestože přístup ve shodném rozsahu, jakého se žalobci domáhají žalobou, v minulosti nijak neomezovali, bez adekvátního vysvětlení či snahy o nalezení řešení přístupu zamezili fyzickou překážkou – zřízením plotu, a nelze tak spoléhat na to, že by jiné než věcné právo do budoucna spolehlivě přístup zajistilo. Služebnost stezky žalovaní navrhují zřídit pouze v nezbytném rozsahu prostřednictvím již existujícího schodiště.2. Žalovaní 1., 2. s podanou žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaní 1., 2. považují žalobci a), b) v žalobě uvedené skutečnosti za nepravdivé nebo přinejmenším značně zkreslující. Uvedli, že žalovaná 1. , Jméno žalované, užívala chatu č. ev. , číslo, a přilehlou parcelu č. , číslo, od roku 1979 v rámci bezpodílového vlastnictví manželů a následně jako jediný vlastník rozhodnutím soudu o vypořádání bezpodílového vlastnictví manželů. V roce 1988 převedla ideální polovinu vlastnictví na žalovaného , jméno FO, . V roce 1993 žalovaní zakoupili pozemek parc. č. , číslo, , který sousedí s pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, ve vlastnictví žalobců. Žalovaní si nejsou vědomi, že by po celou uvedenou dobu existovala jakákoliv „dohoda“ s manžely , příjmení, o užívání předmětné parcely nebo že by obdobnou dohodu , jméno FO, uzavřeli s předchozími vlastníky předmětné parcely manžely , příjmení, . Severní část parcely byla v té době kamenitá a zarostlá hustým porostem, a proto neprostupná a neschůdná. Údajná „dohoda“, pokud by vůbec existovala, by tedy byla zcela bezpředmětná. , jméno FO, užívali po celou dobu pro přístup k jejich chatě a pozemku stezky vedoucí po pozemcích parc. č. , číslo, a , číslo, a vcházeli přes spodní část jejich pozemku parc. č. , číslo, . Později, zejména po vyasfaltování účelové komunikace na pozemku parc. č. , číslo, v osmdesátých letech, začali rovněž používat stezky vedoucí od této komunikace po pozemku parc. č. , číslo, podél parcel č. , číslo, , , číslo, a , číslo, . Obě stezky stále existují a jsou aktivně využívány ostatními chataři. Za tímto účelem je na parcelách č. , číslo, , , číslo, a , číslo, zřízeno věcné břemeno „chůze a jízdy“. Od roku 1988 do roku 1993 prováděli žalovaní svépomocí rozsáhlou rekonstrukci chaty a návazně i úpravu pozemku. Žalovaní z předmětné severní části pozemku odstranili stromy, pařezy a kameny a navezli na ni zeminu vytěženou v jiných částech jejich pozemku. V rámci kultivace a terénních úprav pozemku žalovaní vybudovali plot mezi pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, a nově i branku a bránu pro vstup a příjezd na svůj pozemek, jakož i parkovací místo před branou, jež se nachází rovněž na parc. č. , číslo, . Z důvodu zabránění splavování půdy navezené na kamenité podloží, zpevnění příjezdové cesty k chatě a za účelem jednodušší údržby plotu a porostu provedli žalovaní svépomocí na své vlastní náklady rovněž terasovitou úpravu pozemku na severní straně zpevněnou použitým dřevěnými fošnami. Tato terasovitá úprava tedy nebyla provedena manželi , příjmení, na jejich náklady, jak chybně uvádějí žalobci a nebyla v žádném případě primárně zamýšlena jako přístupové „schodiště“ k chatě žalobců. Vzhledem k její konstrukci nebyla terasovitá úprava ani vhodná k přenášení objemných předmětů nebo těžkého materiálu, tedy k jakékoliv „pravidelné údržbě“ sousední nemovitosti. Vzhledem k terénnímu uspořádání pozemků žalobců byl odnos a odvoz odřezků z dřevin a posekané trávy z těchto pozemků vždy prováděn přes „dolní“ branku uvedenou. „Dolní“ branka byla ostatně k nouzovému odstranění spadlých dřevin použita i osobou