9 C 265/2017-432 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků, k vypořádání označila nemovité věci, a to pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je dům č. p. , číslo, , adresa, a přiléhající nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, (dále také „Nemovité věci“) a dále hypoteční úvěr u , právnická osoba, spořitelny reg. č. , číslo, ze dne , datum, (dále také „Úvěr“). V průběhu řízení se žalobkyně ustálila na stanovisku, že žádá Nemovité věci i Úvěr přikázat do svého vlastnictví. Žalobkyně dále navrhovala, aby soud přistoupil k disparitě podílů s odkazem na trestní rozsudek, který soudu předložila.2. Žalovaný chtěl taktéž zaniklé společné jmění vypořádat a v podání ze dne , datum, (č. l. , číslo, ) označil k vypořádání také položky uvedené ve výroku IV. tohoto rozsudku. Dále uvedl, že je třeba zjistit, kdo platil úvěry za trvání manželství. V průběhu řízení se procesní stanovisko žalovaného měnilo, nejprve požadoval Nemovité věci přikázat do svého vlastnictví (č. l. 67-68), následně do výlučného vlastnictví žalobkyně (č. l. 91-92), poté navrhoval mimosoudní vypořádání jmění (č. l. 103, 196). Žalovaný nesouhlasil s tím, že by ve věci měla být aplikována disparita podílů, o nemovitosti se řádně staral až do doby vzetí do vazby, soud by měl tedy zhodnotit, kdo se zasloužil o nabytí Nemovitých věcí a dále také to, že prováděl jejich správu, údržbu a řádně splácel splátky hypotéky bez čehož by došlo k tomu, že by banka dávno Úvěr zesplatnila a Nemovité věci prodala.3. Soud ve věci nařídil jednání, při kterých provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Pravost ani správnost listinných důkazů nebyla žádnou ze stran rozporována, a proto z nich soud při zjišťování skutkového stavu vycházel.4. Výpisem z katastru nemovitostí k LV , číslo, v k. ú. , adresa, (č. l. 269-275) bylo prokázáno, že ve prospěch žalobkyně a žalovaného jako manželů je zde zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, (tzn. Nemovité věci). Podkladem pro zápis byla smlouva kupní ze dne , datum, s účinky vkladu práva ke dni , datum, . Je zde evidováno jednak zástavní právo smluvní ve prospěch , právnická osoba, , a. s. s účinky vkladu ke dni , datum, a dále řada exekučních příkazů k prodeji nemovitosti na základě povinností žalovaného.5. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. , číslo, (č. l. , číslo, ) soud zjistil, že dne , datum, se , právnická osoba, , a. s. jako Banka dohodla se žalobkyní a žalovaným jako Dlužníky, že jim poskytne úvěr 1 000 000 Kč na nákup Nemovitých věcí, oproti závazku žalobkyně a žalovaného tuto částku vrátit, zaplatit úroky a další příslušenství, a to v pravidelných měsíčních splátkách.6. Ze zprávy , právnická osoba, , a. s. vč. výpisů z účtů soud zjistil, že Úvěr dosud není uhrazen a ke dni , datum, zbývalo uhradit 672 853,49 Kč. Z vyžádaných zpráv dále vyplynulo, že za dobu od rozvodu manželství do dne , datum, žalovaný uhradil splátky ve výši 272 113,87 Kč (úhrady od , datum, do , datum, ) a žalobkyně ve výši 335 015 Kč (úhrady od , datum, do , datum, ).7. Z rozsudku o rozvodu manželství účastníků (č. l. 20 a připojený rozvodový spis) bylo zjištěno, že žalobkyně podala návrh, který došel soudu dne , datum, . Ze shodných tvrzení manželů zde soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno , datum, , bylo od počátku ovlivňováno kolísavostí nálad žalovaného, což se zhoršilo po jeho pracovním úrazu v prosinci , rok, , neléčil se, nebral léky předepsané psychiatrem a začal se k žalobkyni chovat hrubě, slovně ji napadal, urážel, vyhazoval ji ze společného domu, nakonec žalobkyně v létě , rok, ze společné domácnosti odešla z důvodu chování žalovaného, ale na jeho naléhání se vrátila, nicméně situace se opakovala a vše se vyhrotilo , datum, , kdy ji žalovaný fyzicky napadl a ona poté i s dětmi odešla ze společné domácnosti. Příčiny rozvratu manželství soud spatřoval na straně žalovaného, zejména v jeho náladovém a hrubém chování vůči žalobkyni. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .8. Z rozsudku opatrovnického soudu (č. l. 38-39) o nezletilých dětech účastníků, soud zjistil, že účastníci mají tři společné děti, a to , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Děti byly i pro dobu po rozvodu manželství účastníků svěřeny do výchovy žalobkyně a žalovanému bylo uloženo platit na ně výživné. Z rozsudku se podává, že soud vycházel také ze závěru, že žalovaný zájem o děti neprojevoval, jeho vztah k dětem nebyl příliš vřelý, na jejich výchově se podílel omezeně a k jednání soudu se nedostavil, což tento jeho postoj jen potvrdilo.9. Ze znaleckého posudku Ing. , jméno FO, (č. l. 55-63), který soud s ohledem na absenci doložky dle § 127a o. s. ř. pro účely dokazování považoval pouze za listinu, vyplývá, že znalec určil, že ke dni , datum, činila obvyklá hodnota Nemovitých věcí 1 316 000 Kč.10. Vzhledem k průběhu řízení a tomu, že účastníci neučinili hodnotu Nemovitých věcí nespornou, soud nechal vypracovat znalecké posudky ke zjištění ceny obvyklé Nemovitých věcí ke dni ocenění. Pro účely skutkových závěrů byly dostačující písemná vyhotovení znaleckých posudků, když znalci zcela přesvědčivě popsali, jakým způsobem k obvyklým hodnotám jednotlivých pozemků dospěli, nadto ani strany výslech znalců nepožadovaly. Ze znaleckého posudku Ing. , jméno FO, (č. l. 316 a násl.) vzal soud za prokázané, že obvyklá hodnota pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, , pozemku parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, vč. příslušenství (stodola a vedlejší stavba) činí 2 823 620 Kč. Nemovité věci jsou jako jeden areál přístupné z místní komunikace a jsou všechny ve funkčním celku s rodinným domem. Rodinný dům je tvořen jednou bytovou jednotkou. V ceně není promítnuto zástavní právo ani zahájené exekuce. Znaleckým posudkem Ing. , jméno FO, (č. l. 371) pak bylo prokázáno, že hodnota lesního pozemku parc. č. , číslo, činí 57 000 Kč. Tento pozemek se nachází mimo shora uvedené pozemky okolo rodinného domu.11. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný se dopustil trestné činnosti mimo jiné vůči žalobkyni a dceři žalobkyně z jiného vztahu. Protože soud je vázán tím, že byl spáchán trestný čin a kdo se jej dopustil (§ 135 odst. 1 o. s. ř.), vycházel soud zejména ze skutkové věty citovaného rozsudku. Bylo zjištěn, že vůči žalobkyni byl žalovaný odsouzen za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku v tehdy účinném znění. V době od jara , rok, do , datum, (kdy žalobkyně opustila domácnost, jak shodně vyplývá i z rozsudku o rozvodu manželství účastníků) žalovaný psychicky a fyzicky týral žalobkyni, a to opakovanými verbálními útoky a ponižováním pod různými záminkami, zejména v případě názorových neshod, neuposlechnutí pokynu, křičel na ni a nadával jí, dělal jí naschvály, říkal jí, že je hloupá, nic neumí, je neschopná a k ničemu, vyhodil jí šaty a oblečení, s tím, že se mu nelíbí, nesměla nosit šaty a sukně, naléhal, aby si nechala oholit hlavu (tomu nevyhověla, ale po celou dobu vztahu musela nosit vlasy na krátko), v době těhotenství ji urážel, že je „tlustá svině“, když zhubla, tak že je „hnusná vyzáblina“, vyhazoval jí věci ze skříní s tím, že nemá dobře uklizeno, nebo vyházel talíře, pedanticky vyžadoval provádění úklidu a špatně udělaný úklid využíval jako záminku k nadávkám a ponižování, případně k fyzickému napadení, v době, kdy bydleli v domě v , adresa, , části , adresa, , v opilosti opakovaně manipuloval se zbraněmi, které měl v domě nezabezpečené, poté, co žalobkyně odmítla nechat na sebe přepsat jeho zbraně, jí dělal schválnosti, kdy jí zakázal přístup do domu, takže s dětmi musela bydlet v přístěnku, vypnul jí elektřinu a zatloukl pojistky, když chtěla dětem večer číst pohádku, s tím, že ona elektřinu neplatí, vzal jí propanbutanový vařič, který měla od rodičů, takže nemohla dětem vařit, když nahřívala vodu ve vaničce na koupaní nejmladší dcery, nasypal jí do vody mouku, když spala s dětmi v domě v patře a požádala ho, aby přestal dělat hluk bouráním zdi, že děti nemohou spát, polil ji i děti v posteli ledovou vodu, a takto jí znepříjemňoval každodenní život nejméně od září , rok, začal žalobkyni fyzicky napadat, kdy ji napadl nejméně desetkrát, a to tak, že ji bil pěstí do obličeje, dával facky, kopal ji na zemi do břicha a nohou, v jednom případě ji hodil na zeď, až jí vyrazil dech a tekla jí krev z nosu, v důsledku takového jednání žila žalobkyně v neustálém strachu z budoucích konfliktů a v nejistotě, co se bude odehrávat a jednání žalovaného pociťovala jako těžké příkoří, a proto v srpnu , rok, s dětmi tajně utekla, ale po 14 dnech se