9 C 88/2025-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované (dále jen „žalovaný“) zaplacení částky 13 367,99 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. Společnost , právnická osoba, . s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byl také předpis splátek, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 406 Kč, představující úrok a částkou 3 920 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a částkou 1 102 Kč za administrativní činnost a částkou 1 440 Kč za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště, a to vše v měsíčních splátkách po 1 062 Kč, čemuž žalovaný nedostál a zaplatil pouze 5 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Po postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl údaje o své osobě, přičemž tyto byl povinen uvést pravdivě a správně, což stvrdil svým podpisem. Tyto údaje byly ověřeny doklady uvedenými v části nazvané doložení příjmu žadatele. Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je na rodičovské dovolené a má měsíční příjem 10 630 Kč a výdaje 7 960 Kč. Toto vše si předchůdkyně žalobkyně ověřila z výpisů z běžného účtu, z oznámení ČSSZ a složenek. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny 5 227,89 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 175,81 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 330 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 708,58 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 925,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 406,88 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši 790,60 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 227,89 Kč od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 403,70 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 227,89 Kč s úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 175,81 Kč, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto žalovaný dlužnou částku nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalobkyni a usnesením ze dne , datum, žalovanou, aby se vyjádřily, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného a žalobkyni poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, a zástupci žalobkyně dne , datum, . Žalovaný ani žalobkyně se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla rozporována, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla společnost , právnická osoba, . žalovanému v hotovosti při podpisu dohody částku 8 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal jmenované společnosti vrátit částku celkem 14 868 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč. Před uzavřením dohody předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet na základě žalovaným vyplněné žádosti, ve které uvedla, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, bydlí u přítele, má základní vzdělání, je na mateřské s příjmem celkem 10 630 Kč (rodičovský příspěvek a blíže neuvedené výživné) a za bydlení a energie hradí 1 000 Kč a za dopravu, jídlo a osobní náklady dává částku 6 960 Kč. Za účelem ověření příjmů a výdajů měla předchůdkyně žalobkyně k dispozici blíže nespecifikované doklady o příjmu. Z doložených dokladů vyplývá, že žalovanému byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč od , datum, a dále dle poštovních poukázek byl žalovanému v měsíc září a říjnu , rok, od Úřadu práce vyplaceno 10 630 zahrnující příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek a v měsíci srpnu jí byl navíc k tomu vyplacen jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 Kč. Žalovaný neplnil své závazky řádně a uhradil pouze 5 500 Kč. Společnost , právnická osoba, . následně dne , datum, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámil žalovanému dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené dohody, a to dopisem, který podle připojeného poštovního podacího archu dala do přepravy dne , datum, .4. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.5. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Jelikož předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).9. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto po