11 C 143/2025-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 85 667,75 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, když tuto částku měl žalovaný dlužit žalobkyni z titulu dlužného nájemného, paušálních plateb a nedoplatku na ročním vyúčtování služeb. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 6. 2023 nájemní smlouvu na užívání bytu č. , číslo, v budově č. p. , číslo, , která je součástí pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Žalovaný dluží za měsíc červenec 2023 platby ve výši 10 700 Kč splatné dne 17. 7. 2023, za měsíc prosinec 2023 platby ve výši 10 700 Kč splatné dne 15. 12. 2023, na které zbývá uhradit částka 2 006,67 Kč, platby za měsíc leden 2024 ve výši 11 225 Kč splatné dne 25. 1. 2024, platby za měsíc únor 2024 ve výši 11 225 Kč splatné dne 16. 2. 2024, platby za měsíc březen 2024 ve výši 11 225 Kč splatné dne 21. 3. 2024 a dále částku ve výši 28 009,08 Kč představující nedoplatek na vyúčtování služeb za období od 15. 6. 2023 do 31. 12. 2023 splatné dne 26. 5. 2024 a částku 11 277 Kč představující nedoplatek na vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024 splatné dne 29. 6. 2024. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstali nečinný. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř.3. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.5. Podle § 2246 a násl. o. z. za užívání bytu je nájemce povinen platit nájemné ve sjednané výši včetně úhrad služeb souvisejících s užíváním bytu.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. V daném případě bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný užíval byt č. , číslo, v budově č. p. , číslo, , která je součástí pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na období od 15. 6. 2023 do 30. 6. 2024. Žalovaný měl dodržovat své povinnosti, tj. řádně a včas platit nájem včetně úhrady služeb souvisejících s užíváním bytu (§ 2246 o. z.). Za rok 2023 tato měsíční platba představovala částku 10 700 Kč a za rok 2024 částku 11 225 Kč. Žalovaný však neuhradil faktury za měsíc červenec 2023 ve výši 10 700 Kč splatnou dne 17. 7. 2023, za měsíc prosinec 2024 ve výši 2 006,67 Kč (zbývá doplatit z vyfakturované částky 10 700 Kč) splanou dne 15. 12. 2023, za měsíc leden 2024 ve výši 11 225 Kč splatnou dne 25. 1. 2024, za měsíc únor 2024 ve výši 11 225 Kč splatnou dne 16. 2. 2024 a za měsíc březen 2024 ve výši 11 225 Kč splatnou dne 21. 3. 2024. Žalobkyně dále žalované vyúčtovala fakturami i nedoplatek na službách za období od 15. 6. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 28 009,08 Kč splatný dne 26. 5. 2024 a za období od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024 ve výši 11 277 Kč splatný dne 29. 6. 2024. Den následující po splatnosti jednotlivých faktur se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení celkové částky 85 667,75 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak bylo žalobkyní požadováno, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.8. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě soud zejména vzhledem k dlouhé době trvání tohoto dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 4 540 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 13 620 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (2 x 300 Kč a 1 x 450 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 14 670 Kč) ve výši 3 081 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 427 Kč činí 21 178 Kč. I v této části pak byl žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 21 178 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.