8 C 3/2026-5 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou z rušené držby doručené soudu dne 6. 1. 2026 domáhala toho, aby se žalovaný zdržel vypuzení žalobkyně z budovy číslo popisné , Anonymizováno, a budovy bez č.p./č.ev., stojící na parcele č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 2. 1. 2023 a zároveň, aby žalobkyni umožnil výkon práva nájmu prostor sloužících k podnikání v předmětné budově dle této nájemní smlouvy.2. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že je oprávněnou držitelkou práva nájmu prostor sloužících k podnikání nacházejících se v předmětných budovách, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 2. 1. 2023 s předchozími spoluvlastníky nemovitostí, které tvoří předmět nájmu. Žalovaný, který je současným vlastníkem tohoto předmětu nájmu, dne 14. 9. 2025 doručil do datové schránky žalobkyně výpověď z nebytových prostor, kterou vypověděl výše uvedenou nájemní smlouvu bez uvedení výpovědního důvodu a bez poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky. Žalobkyně dne 7. 10. 2025 doručila námitky proti této výpovědi. Dne 22. 12. 2025 byly žalobkyni doručeny do datové schránky podmínky pro vyklizení a předání objektů, které jsou předmětem nájmu, a následně dne 2. 1. 2026 učinila žalobkyně zjištění, že žalovaný jí brání v užívání předmětu nájmu, neboť tyto prostory znepřístupnil a začal z nich vystěhovávat některé movité věci ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že ji nadále svědčí právo nájmu k předmětným nemovitostem, že byla žalovaným vypuzena z držby tohoto práva, a proto podala výše uvedenou žalobu.3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení předložila soudu nájemní smlouvu ze dne 2. 1. 2023, výpověď z nebytových prostor ze dne 14. 9. 2025, písemné námitky proti této výpovědi s datem 6. 10. 2025 včetně dodejky, písemné podmínky pro vyklizení a předání objektů doručené žalobkyni žalovaným, informace z katastru nemovitostí o pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , fotodokumentaci ze dne 2. 1. 2026 a kamerový záznam ze dne 2. 1. 2026. Z těchto listin vzal soud za prokázán skutkový stav, dle něhož je žalovaný vlastník pozemků v k. ú. , adresa, , a to parcely č. , Anonymizováno, , jejíž součástí je budova číslo popisné , Anonymizováno, i parcely č. , Anonymizováno, , jejíž součástí je budova bez č.p./č.ev. Předchozí spoluvlastníci těchto nemovitostí , jméno FO, a , jméno FO, uzavřely s žalobkyní dne 2. 1. 2023 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, jejichž předmětem jsou prostory nacházející se v budově číslo popisné , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, a budovy bez čísla popisného a čísla evidenčního, která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , a to na dobu určitou do 31. 12. 2023 s oprávněním každé ze smluvních stran ukončit smlouvu písemnou výpovědí, s výpovědní lhůtou v trvání jednoho měsíce. Žalovaný zaslal žalobkyni listinu nazvanou výpověď z nebytových prostor, ve které konstatuje, že vypovídá nájemní smlouvu týkající se mimo jiné i nebytových prostor v provozovně cukrárny , Anonymizováno, na adrese , adresa, , které žalobkyně užívá k podnikání s konstatováním, že nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, že k prodloužení smlouvy nedojde, neboť podává řádnou výpověď a nájem prostor skončí k 31. 12. 2025. Současně požádal o vyklizení a předání prostor nejpozději k tomuto datu. Následně žalobkyni doručil vymezení podmínek k předání a vyklizení těchto prostor s tím, že po 31. 12. 2025 volný přístup do objektu nebude umožněn a movité věci v těchto prostorách budou zajištěny. Kamerovým záznamem ze dne 2. 1. 2026 žalobkyně prokázala, že vstup do předmětných nebytových prostor jí byl znemožněn.4. Podle § 1007 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dál jen o.z.), byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.5. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit co plnila, když někdo zabrání výkonu práva nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.6. Podle § 1008 odst. 1 o.z., soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.7. Podle § 178 o.s.ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.8. V projednávané věci soud aplikoval shora citovaná ustanovení na výše uvedený skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba podaná dne 6. 1. 2026 byla podána včas a důvodně.9. Žalovaný dne 22. 12. 2025 zaslal žalobkyni listinu nazvanou podmínky pro předání a vyklizení prostor prodejny v budově č.p. , Anonymizováno, a výrobny č.p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , kde uvedl, že po 31. 12. 2025 nebude mít žalobkyně do těchto prostor přístup, což si žalobkyně ověřila dne 2. 1. 2026. Protože žaloba byla podána dne 6. 1. 2026, tedy do šesti týdnů ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, že bude od 1. 1. 2026 z držby vypuzena, šlo o včasnou žalobu v souladu s ustanovením § 1008 odst. 1 o.z.10. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby postačí, aby žalobkyně prokázala, že je držitelem práva (v daném případě práva nájmu) a že žalovaný ji z držby práva vypudil. Vypuditel přitom musí jednat vědomě, přičemž není rozhodné, pokud jedná v dobré víře, že právo držitele již zaniklo. V daném případě, jak vyplývá z výše uvedeného skutkového stavu, je patrno, že výše uvedené bylo naplněno. Žalobkyně do 31. 12. 2025 užívala nebytové prostory dle nájemní smlouvy, žalovaný ji výše uvedenými listinami jednoznačně dal najevo svoji vůli nadále neplnit své povinnosti pronajímatele a poté žalobkyni znemožnil výkon práva vyplývající z nájemní smlouvy tím, že ji znemožnil přístup do nebytových prostor, které jsou předmětem nájmu. Je možno uzavřít, že žalovaná byla do konce roku 2025 držitelem práva nájmu k předmětným nebytovým prostorám, žalovaný ji z držby tohoto práva vypudil, proto soud v souladu s ustanovením § 1007 o.z. žalobě vyhověl (byť s formulační úpravou petitu) a žalovanému stanovil povinnost zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně z držby práva odpovídajícímu právu nájemnímu a obnovení původního stavu.K výše uvedenému je nutno konstatovat, že smyslem ustanovení § 176 a následujících o.s.ř. je snaha o urychlené vyřízení věci a zároveň o prozatímní řešení případů. Dle ustanovení § 178 o.s.ř. se proto soud omezí pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení či vypuzení z držby práva. Není třeba prokazovat kvalifikovanou držbu, proto ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Pokud je žalovaný přesvědčen o tom, že právo nájmu žalobkyni již zaniklo k 31. 12. 2025 a žalobkyně užívá nebytové prostory bez právního důvodů, je oprávněn domáhat se petitorní žalobou vyklizení těchto nemovitostí, avšak není oprávněn žalobkyni z její držby vypudit.11. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto jí dle § 142 odst. 1 o.s.ř. byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky č. 187/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 2 300 Kč, 2x režijní paušál po 450 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH a soudní poplatek ve výši 2 000 Kč činí celkem 8 655 Kč. Tyto náklady byly přiznány ve smyslu § 142a odst. 2 o.s.ř. i přes to, že žalobkyni před podáním žaloby nebyla doručena výzva k plnění. Pro tento postup svědčí skutečnost, že k podání posesorní žaloby je žalobkyně omezena relativně krátkou prekluzivní lhůtou a z jednání žalovaného je evidentní, že od svého jednání není ochoten ustoupit.12. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek s odkazem na § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb.