9 C 335/2025-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované (dále jen „žalovaný“) zaplacení částky 46 993,16 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na podkladě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 65 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky v měsíčních splátkách po 2 812 Kč. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému dvě písemné upomínky, v nichž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, žalovaný však tento splatný závazek neuhradil. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě zbytku dluhu. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala dle podepsané přílohy smlouvy „Posouzení úvěruschopnosti“, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a dále si vyžádala kromě dokladů totožnosti i kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní. Dále posoudila schopnost spotřebitele splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu ze SOLUS a REPI, kde neměl žalovaný negativní záznam. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 24 243 Kč a nákladů na bydlení 3 000 Kč. Žalobkyně zjistila, že žalovaný nemá další závazky. Běžné výdaje pak vychází ze statistiky ČNB. Žalobkyně má za to, že ke dni poskytnutí úvěru neexistovala důvodná pochybnost, že žalovaný nebude úvěr splácet. Žalovaný na svůj dluh uhradil 32 splátek po 2 812 Kč. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému upomínku, avšak ani poté žalovaný nic nezaplatil.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že si je vědom dlužné částky 46 993,16 Kč a má zájem ji uhradit, a proto chce se žalobkyní jednat. Soud toto podání zástupci žalobkyně zaslal, nicméně do vyhlášení rozhodnutí nebylo ani jednou stranu sporu nic dalšího doplněno. Protože žalovaný neuznal nárok zcela, tedy neuznal příslušenství, soud nevydal rozsudek pro uznání (§ 153a odst. 1 věta druhá o. s. ř.).3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř.4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listin, které předložila žalobkyně a zjistil z nich následující skutečnosti. Z listiny s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč, a to tak, že částka 21 453 Kč bude vyplacena na účet žalovaného (č. , č. účtu, ), částka 31 297 Kč bude užita k úhradě předcházejícího závazku u žalobkyně dle smlouvy č. , hodnota, a částka 12 250 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Úrokovou sazbu si strany ujednaly na 24,46 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve splátkách po 1 729 Kč. Z čl. X. smlouvy soud zjistil, že dohoda byla uzavřena elektronicky tak, že žalovaný se nejprve zaregistroval, vytvořil si klientský účet, ve kterém uvedl údaje své osobě a k úvěruschopnosti a následně mu žalobkyně zaslala návrh smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalovaný tento návrh akceptoval, což stvrdil elektronickým podpisem na dohodě, jakož i zasláním verifikační platby ve výši 1 Kč. Z přílohy č. 1 citované smlouvy vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost. Dále je v Příloze č. , hodnota, uvedeno, že příjem žalovaného činí 24 243 Kč a jeho výdaje na bydlení činí 3 000 Kč. V příloze č. 1 je dále uvedeno, že žalovaný neměl v době sjednávání úvěru nesplacené úvěry a z registrů SOLUS, REPI, CEE a insolvenčního rejstříku nevyplynuly žádné negativní zjištění (toto bylo zjištěno z připojených výpisů ze jmenovaných databází).5. Detaily pohybů na účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne , datum, na účet žalobkyně přišla částka 1 Kč z účtu žalovaného č. , č. účtu, s VS: , var. symbol, . Dne , datum, odeslala na účet žalovaného, který uvedl ve smlouvě, částku 21 453 Kč, přičemž tento se shoduje s číslem, ze kterého byla zaslána verifikační platba 1 Kč. Téhož dne byla na účet žalobkyně převedena platba 31 297 Kč s VS , var. symbol, a popisem , jméno FO, , čímž bylo prokázáno, že tato částka byla užita dle shora uvedené smlouvy na umoření jiného závazku žalované u žalobkyně. Skutečnost, že se jedná o účet žalovaného je potvrzeno i výpisem z běžného účtu, který však zahrnuje pouze hlavičku (nikoliv jednotlivé platby či zůstatky).6. Z výplatních pásek žalovaného za dobu května až července , rok, , ze kterých vyplývá, že žalovaný měl průměrný čistý příjem 24 243 Kč, přičemž příjmy dle výplatních pásek žalobkyně doložila i výpisy z účtu, které potvrzují pouze tuto jednu transakci.7. Z dopisu ze dne , datum, s názvem Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že s ohledem na neplnění pravidelných měsíčních splátek nezbylo žalobkyni nic jiného, než přistoupit k zesplatnění jistiny úvěru a vyčíslit svůj nárok a upozornil ho na možnost soudního vymáhání.8. S ohledem na právní závěr, který bude rozveden níže soud z dalších předložených důkazů již pro nadbytečnost ničeho nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný si vytvořil elektronicky u žalobkyně klientský účet, kde uvedl své osobní údaje a údaje pro účely úvěruschopnosti. Z tohoto důvodu žalobkyně zaslala žalovanému návrh smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalovaný tento návrh akceptoval, což stvrdil elektronickým podpisem na dohodě, jakož i zasláním verifikační platby ve výši 1 Kč. Žalobkyně před poskytnutím prostředků posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky jednak na základě informací sdělených žalovaným o tom, že je svobodný a nemá vyživovací povinnost, že žalovaný pracoval s příjmem 24 243 Kč a výdaji na bydlení 3 000 Kč. K ověření příjmů měla žalobkyně výplatní pásky za 3 měsíce, jakož i na to navazující výpisy z účtu (zobrazující pouze konkrétní přijatou platbu ze zaměstnání). Dále žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, CEE, SOLUS, REPI, kdy zjistila, že žalovaný nemá žádný negativní záznam. Z těchto všech skutečností žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splácet a rozhodla se žalovanému finanční prostředky ve výši 65 000 Kč poskytnout, a to tak, že je vyplatila na účet žalovaného a užila je k umoření závazku, jak bylo popsáno shora a částku 12 250 Kč si započetla na své náklady Fakticky tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku 52 750 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 89 984 Kč. V oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , které zástupce žalobkyně odeslal téhož dne byl žalovaný vyzván, aby celkovou dlužnou částku z uvedené dohody zaplatil a zároveň byl upozorněn, že v opačném případě, žalobkyně zahájí vymáhání pohledávky soudní cestou.9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 52 750 Kč a částka 12 250 Kč poskytnuta fakticky nebyla, ale žalobkyně si ji započetla na své náklady. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i zákon č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZSU“), jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).10. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pot