17 C 33/2019-72 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manželka se podanou žalobou domáhala rozvodu manželství. V tomto podání uvedla, že manželství účastníků je již od počátku nesouladné, neboť se k ní manžel choval agresivně. Těžce to snášela, ale očekávala, že se manžel změní. Agrese se však stupňovala, násilí se dopouštěl i vůči nezletilým dětem. Situace vyvrcholila v srpnu 2018, kdy na manžela podala trestní oznámení a byl vzat do vazby. K manželovi ztratila citový vztah, již několik let žije s dětmi odděleně. Z tohoto důvodu považuje manželka manželství za formální svazek a žádá jej rozvést. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti. 2. K návrhu na rozvod manželství se připojil i manžel. Příčiny rozvratu manželství spatřoval v jiných skutečnostech. 3. Soud provedl důkazy navržené mu stranami sporu. 4. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce], u manželky se jednalo o manželství prvé, u manžela o manželství opakované. Z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku čj. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soud upravil poměry k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství tak, že děti svěřil do péče matky a otce zbavil rodičovské odpovědnosti k nim. Důvodem pro tento postup byla skutečnost, že se otec dopustil vůči nim úmyslného trestného činu týrání svěřené osoby. 5. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že byl manžel uznán vinným, že v blíže nezjištěné době nejméně od 13. 8. 2005 do 17. 8. 2018 v [obec] [země], okres [okres], na ul. [ulice], v rodinném domě [adresa], v místě společného bydliště, převážně pod vlivem alkoholu, opakovaně verbálně a fyzicky napadal svou manželku [celé jméno manželky] tím, že jí vulgárně nadával, ponižoval, hrozil jí zabitím i zabitím jejich dětí, zakazoval jí se stýkat s rodinnými příslušníky a kamarádkami, zpochybňoval otcovství společných dětí, bil ji pěstí i otevřenou dlaní do různých částí těla, škrtil, kroutil ji zápěstí, kopal do nohou, naváděl jejich nezletilého syna [jméno] [celé jméno manžela], aby ji také fyzicky napadal, vynucoval si pohlavní styk, mířil na ni střelnou zbraní a nejméně dvakrát v její přítomnosti i vystřelil, naposledy v blíže nezjištěné době v měsíci lednu 2017 v rodinném domě [adresa], v dětské herně v horním patře, v podnapilém a špatném psychickém stavu, po nabití jednoranové perkusní pistole španělské výroby [značka zbraně], ráže.45, po předchozí vyhrůžce o spáchání sebevraždy, kdy si i přiložil zbraň k hlavě, což si vzápětí rozmyslel a snažil se sejít do spodního patra rodinného domu s pohrůžkou, že zastřelí své nezletilé děti [jméno] [celé jméno manžela] a [jméno] [celé jméno manželky], v čem mu zabránila [celé jméno manželky] tím, že jej vtáhla zpět do dětské herny, a s vyhrůžkou, že ji zabije, vystřelil, kdy střela prošla dveřmi a zadním dílem šatní skříně a zabořila se do zdi, když při zpětném nárazu po výstřelu zbraň udeřila obviněného do čela a způsobila mu krvácivé poranění, a toto jeho jednání [celé jméno manželky] pociťovala jako dlouhodobé intenzivní psychické a fyzické příkoří, v důsledku kterého u ní došlo k rozvoji jednak syndromu týrané ženy a jednak trvalé a dlouhodobé duševní poruchy v podobě přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti s dobou léčení v trvání nejméně několika let, tedy týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví a páchal takový čin po delší dobu. Dále byl uznán vinným tím, že v blíže nezjištěné době od roku 2015 do 17. 8. 2018 v [obec] Kanadě, okr. [obec], na ul. [ulice], v rodinném domě [adresa], v místě společného bydliště, převážně pod vlivem alkoholu, se dopouštěl jednání popsaného pod I. žalobního návrhu před svými nezletilými dětmi a to [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], a navíc své nezletilé děti rovněž opakovaně verbálně a fyzicky napadal tím, že jim vulgárně nadával, ponižoval, zpochybňoval před nimi své otcovství, bil pěstí i otevřenou dlaní do různých částí těla, přičemž nezletilého [jméno] [celé jméno manžela] nutil bít svou matku [celé jméno manželky], jinak, že jej sám zbije, a v důsledku tohoto jednání se u nezletilých [jméno] [celé jméno manžela] a [jméno] [celé jméno manželky] rozvinul jednak syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a jednak závažná a déletrvající depresivní porucha chování, s neharmonickým vývojem osobnosti, s dobou léčení v trvání nejméně několika měsíců, tedy týral osobu, která je v jeho péči a výchově, spáchal takový čin nejméně na dvou osobách a páchal takový čin po delší dobu, čímž spáchal zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odstavec 1, odstavec 2 písmeno b), d) trestního zákoníku a zločin týrání svěřené osoby dle § 198 odstavec 1, odstavec 2 písmeno c), d) trestního zákoníku. Za toto jednání byl odsouzen podle 198 odstavec 2 trestního zákoníku za použití § 43 odstavec 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a bylo mu uloženo ochranné léčení protialkoholní v ústavní formě. 6. Z výslechu manželky bylo zjištěno, že manželství bylo nespokojené od samého počátku. Domnívá se, že si ji manžel vzal z vypočítavosti, aby se dostal k majetku jejích rodičů. Již v těhotenství ji bil do břicha a škrtil ji. Násilí se dopouštěl i před dětmi, syn se jí zastával. Obnovu manželství považuje za vyloučenou, z manžela má strach, domnívá se, že by ji zabil. 7. Manžel popřel, že by vztah s manželkou navázal z vypočítavosti, naopak si ji k sobě nastěhoval v době, kdy ji rodiče vyhodili z domu. Jednání, které je mu kladeno za vinu, nedoznává, ale nechce zpochybňovat rozhodnutí soudu. Rozvést se chce, obnovu manželství považuje za nemožnou. Odstěhoval se do [obec] a žije si svůj vlastní život. 8. Na základě shora uvedených důkazů soud zjistil, že manželé žijí již několik let odděleně, nepociťují k sobě náklonnost a nemají chuť v manželském svazku nadále setrvávat. Z těchto důvodů je jejich manželství pouze formálním svazkem, který neplní svou společenskou funkci. Hlavními příčinami rozvratu manželství bylo chování manžela, který se vůči své manželce i nezletilým dětem dopustil úmyslného trestného činu týrání, za což byl pravomocně odsouzen. Rozhodnutím trestního soudu o tom, kdo spáchal trestný čin, je soud vázán, k tomuto nebylo třeba provádět další dokazování. (§ 159a odst. 2 o.s.ř.) 9. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 10. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 11. V daném případě soud návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl, neboť v řízení bylo prokázáno, že soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníků je nefunkční, přičemž déle než 6 měsíců tito nevedou společnou domácnost. Oba shodně vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství byly shledány na straně manžela, který se dopouštěl agresivního jednání vůči manželce i nezletilým dětem. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 23 z.ř.s., podle kterého účastníci v řízení ve statusových věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, tuto lze přiznat pouze tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě soud shledal okolnosti případu natolik závažné, že manželce přiznal náhradu nákladů řízení. Závažnou okolností daného případu je právě ta skutečnost, že manžel svým agresivním chováním, za nějž byl odsouzen, zavinil rozpad manželství účastníků a tím i vznik nákladů řízení manželky. Náklady řízení v celkové výši 9.164,41 Kč jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby á 1.500 Kč za úkon (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a účast u jednání) vyčíslené dle § 9 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijními paušály á 300 Kč za jeden RP dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., náhradou za ztrátu času za 2 půlhodiny na cestě k jednání soudu po 100 Kč a jízdným ve výši 321 Kč osobním vozem se spotřebou 4,6 l na 100 km benzinu Natural 95 a ujetých 50 km. Ke všem těmto položkám vyjma soudního poplatku je třeba připočíst 21% DPH, neboť právní zástupce prokázal, že je plátcem této daně. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je manžel povinen zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce manželky.