5 C 117/2020-22 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. [příjmení] žalobou domáhala se žalobkyně rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 1.755 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil v říjnu 2008. Žalovanému tak vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, když nezaplatil televizní poplatky za období níže uvedené. Žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 1.755 Kč s příslušenstvím. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce leden 2019 až leden 2020 včetně. 2. Žalovaný nezaplatil dlužné televizní poplatky ani dodatečně, a to přesto, že ho žalobkyně ke splnění povinnosti písemně vyzvala. Svoje tvrzení žalobkyně podpořila potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků, výpisem detailu dluhu žalovaného a výzvou k úhradě dlužné částky, která byla žalovanému adresována. 3. Žalobkyně již při podání žaloby souhlasila s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Proto soud jen žalovaného vyzval k tomu, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ho, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Soud proto ve věci rozhodl, aniž nařídil jednání. 4. Z důkazů, které jsou označeny shora, zjistil soud následující skutkový stav: žalovaný se v říjnu 2008 přihlásil do příslušné evidence jako příjemce televizního vysílání. V měsících uvedených shora nezaplatil měsíční televizní poplatek ve výši 135 Kč. Tím nesplnil povinnost vůči žalobkyni, která mu z držení televizního přijímače plyne. 5. Soud při rozhodování o podané žalobě vycházel ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle něj (§ 2 odst. 2) se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 6. Podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 9. Žalovaný své zákonné povinnosti nedostál a televizní poplatky za shora uvedené měsíce nezaplatil ani v dodatečné lhůtě poskytnuté mu žalobkyní. Nezbylo žalobkyni, než se obrátit na soud. Požadavek žalobkyně, jak vyplynulo z předložených důkazů, je důvodný, proto soud žalobě vyhověl. 10. Protože žalovaný nezaplatil dlužné poplatky za jednotlivé měsíce včas, vzniklo žalobkyni právo na přiznání úroků z prodlení z jednotlivých dlužných plateb, a to ode dne následujícího po splatnosti poplatku. Na úrok z prodlení z dlužných plateb má žalobkyně právo podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány za dobu od [datum], kdy nastalo prodlení s prvním z nezaplacených poplatků do [datum], kdy žalobkyně podala u soudu žalobu. 11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal všechny účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve smyslu § 1 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. V řízení před soudem se jednalo o 3 úkony po 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), když žalobkyni zároveň přiznal daň z přidané hodnoty z částky 300 Kč, a to postupem podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Daň je ve výši 21 %, což je z uvedené částky 63 Kč. 12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náklady řízení, byl-li účastníky v řízení zastoupen advokátem, platí k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůtu k zaplacení přisouzených částek soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., v délce tří dnů.